Krytosemenné rajče jedlé

Zahrada

Zveřejněno dne 27.11.2015

Krytosemenné rostliny jsou známé z počátku druhohor. Jejich pratypy neznáme, předpokládáme však, že jde o některou skupinu nahosemenných rostlin. V mladší křídě již byly krytosemenné rostliny dominující a typově velmi rozmanitou složkou naší vegetace a byly už diferencovány na dvou- a jednoděložné. Krytosemenné rostliny jsou dnes rozšířené po celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin a tvoří dominantní složku flóry. Zahrnují přibližně 300 000 druhů a jsou nejrozsáhlejší skupinou všech rostlin. Mají nesmírný význam pro člověka, protože zahrnují převážnou část kulturních a užitkových rostlin, jejichž existence byla jednou ze základních podmínek vzniku a rozvoje lidské civilizace. Všechny potravinové zdroje jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlin, zejména pak krytosemenných.



Historie rajčete

Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.

Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.

Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.

Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.


Je rajče ovoce nebo zelenina

Zda je rajče ovoce, nebo zelenina, byla velmi zapeklitá otázka a botanici na ni nemohli najít shodnou odpověď. Nakonec tento spor rozhodli právníci, v roce 1893 o tom rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix vs. Hedden. Problém zdánlivě banální měl své ekonomické opodstatnění. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Soud vynesl verdikt, že rajče je zelenina.

Lilkovité rajče

Pěstuje se v mnoha kultivarech pro plody používané jako zelenina či jako surovina pro výrobu protlaků, kečupů, omáček. Původem je z Jižní a Střední Ameriky, do Evropy bylo dovezeno v 16. století nejdříve jako okrasná květina, plody obsahují vitamín C, B, provitamín A, nezralé plody obsahují jedovatý solanin.

Solanum lycopersicum je vysoké až 2 m, kvete žlutými květy v červenci až září, lodyhy jsou přímé nebo poléhavé, větvené. Listy střídavé, přetrhovaně lichozpeřené. Plodem je bobule. V nejteplejších oblastech se pěstuje na polích, výjimečně zplaňuje.

U nás se pěstuje jako jednoletka, protože nesnese mráz. Plody – rajská jablka – mají v závislosti na kultivaru různé tvary i barvy, jsou velmi chutné a výživově cenné. Podle odborníků by jich člověk měl ročně zkonzumovat 16 kilogramů. Rajčata jsou u nás nejpěstovanější plodovou zeleninou, rozlišujeme tyčková a keříčková.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější a nejrozmanitější plodovou zeleninu. Pohledné rostliny můžete pěstovat ve skleníku, na záhoně i v nádobách. Rajčata mají od vyklíčení do sklizně poměrně dlouhou vegetační dobu. Semínka se proto vysévají již v březnu a sazenice je třeba opatrovat v teple až do doby, než pomine nebezpečí posledních mrazíků. Ty teplomilná rajčata nesnášejí. Ideální dobou pro předpěstování sazenic jsou dva měsíce. Ven je vhodné vysazovat rostliny vysoké kolem 20 cm (pěkně zelené a košaté, nikoli vytáhlé z nedostatku světla).

Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypte přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu a zapravte ji do půdy. Kompost je rovněž dobré přidávat přímo do jam pro sazenice. Půdu kolem rostlin je velmi vhodné mulčovat. Úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy, jako jsou zkvašené slepičince nebo dobře uleželý hnůj. Dnes lze tyto produkty zakoupit i v sušené, granulované nebo tekuté formě, která se přidává do zálivky. Na trhu jsou i speciální hnojiva pro rajčata či plodovou zeleninu, žádoucí je zvýšený obsah draslíku. Přihnojit potřebují především rostliny pěstované v nádobách, a to v době květu a násady plodů. Pozor však na přehnojení dusíkem, které vede ke zvýšené tvorbě listů na úkor plodnosti.

Pro venkovní pěstování je třeba volit polní odrůdy. Rajčatům svědčí vyvýšené záhony, ve kterých se snadno prohřívá půda. Rostliny totiž mají rády kořeny v teple. Při prvních náznacích houbových onemocnění, které se projevují především za deštivého počasí, odstraňujte a likvidujte napadené části. Zasáhnout lze fungicidními postřiky proti plísním. Účinnou prevencí jsou i přípravky zvyšující odolnost vůči padlí na bázi rostlinných olejů. Ideální prevencí je pak pěstování rajčat pod stříškou či u jižní stěny domu, kde na ně neprší (o to vyšší musí být samozřejmě zálivka). Ze stejného důvodu se rostliny při zálivce nesmí kropit na listy.

Ve skleníku je úroda rajčat spolehlivá a výběr odrůd neomezený. Můžete je zde pěstovat volně na záhoně, který je dobré pokrýt mulčovací textilií, nebo ve velkých květináčích, pytlích a podobně. Nádoby je třeba opatřit drenážními otvory a důsledně zalévat. Rajčatům svědčí teplo, ale zároveň potřebují dostatek čerstvého vzduchu, skleník proto musí být, zvláště v horkých letních dnech, dostatečně větrán. Tyčkové odrůdy lze ve sklenících pěstovat na klasických pevných oporách nebo na provazech či provazových sítích zavěšených od stropu.


Rajče Bajaja

Jedná se o rajče keříčkové balkónové, které se hodí do truhlíku a jedná se o velmi rané rajče.

Lycopersicon lycopersicum plodí plody červené barvy o hmotnosti 8 až 10 gramů. Postupem času je rostlina doslova obsypána malými rajčátky, někdy až 700 plodů najednou.

Semínka vyséváme ideálně od poloviny března do dubna. Vhodné je pařeniště, později malé sazenice přepichujeme do sponu 10 x 10 cm. Malé rostliny přesadíme ven až na konci května. Zeminu použijeme buď speciální pro rajčata, nebo substrát bohatý na živiny. Nesmí být příliš těžký. Na zralá rajčátka se můžeme těšit od července do září.

Rajčata se velmi snadno pěstují i v nádobách, což je při použití na balkóny ideální. Rajčata vybraných odrůd vyséváme v polovině března, postupně je pak přesazujeme do nádoby o průměru alespoň 25 cm a větší. Potřebují výživnou půdu, a proto jim dopřejeme dobrou kompostovanou zeminu s přísadou pomalu rozpustného hnojiva. Mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují cca 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů.

Většina lidí nemá zahradu, a tak je nucena pěstovat balkónová rajčata. Pod tímto laickým názvem se skrývá několik různých druhů rajčat, obvykle nízkého vzrůstu, s menšími plody, které kladou svými rozměry menší nároky na prostor kolem sebe. Obvykle se používají keříčková rajčata, ta tyčková nejsou moc vhodná.


Co rajče obsahuje

Rajčata obsahují především vodu (92 %), ale kromě toho skoro všechny vitamíny: A, C, D, F, K a celý soubor skupiny B. Dále spoustu minerálních látek: vápník, draslík, železo, měď, fosfor, kobalt, hořčík, mangan, nikl a podobně. Rovněž v nich najdeme značné množství kyseliny citrónové, jablečné a dalších.

Plody účinkují lehce močopudně, projímavě, antitoxicky. Jsou zásadotvorné. Ve 100 g rajčat je pouze 113 kJ (27 kcal) čili jsou neocenitelné při odtučňovacích kúrách. Doporučují se diabetikům, dále při ledvinových a srdečních chorobách a také při zácpě. Kosmetikové tvrdí, že mají rajčata příznivý vliv na pokožku a omlazují. Zvláště když jich jíme hodně, ale také když rajčatové plátky používáme například jako pleťovou masku na obličej a výstřih. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, značné jsou i jejich antibakteriální účinky.

Psychiatři doporučují rajčata nervově nemocným, poněvadž obsahují bróm, který má zklidňující účinky. Rajčata rovněž povzbuzují činnost žlázek v žaludeční sliznici, což je pro většinu osob velmi prospěšné, ale ne zrovna vhodné pro ty, jejichž organismus má přebytek žaludečních šťáv. Podle jedné teorie však špetka cukru přidaná k rajčatům tyto účinky obvykle neutralizuje. Rajčata, zvláště oloupaná, jsou velmi vhodná také pro děti. Rajčatové listy vydají silnou vůni, která odhání hmyz, proto ve venkovských domech leckdy zavěšují ke stropu svazeček těchto listů, aby tak zahnali komáry, mouchy, moly, a dokonce i blechy.

Pozor, nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Earth100

referenční odkaz

VINŠ, Michal. Krytosemenné rajče jedlé [online]. ČeskéNápady.cz, 2015-11-27. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS