Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  

Kroucení listů

 


Aktualizováno:

Zahrada

Kroucení listů u rostlin způsobuje celá řada onemocnění nebo nevhodná péče o rostliny.

Kroucení listů u rajčat

Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.

Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.

Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.

Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Stolbur

Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.

Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.

Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).

Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem. Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody se z takových květů nevyvíjejí. Když se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.

Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a jetele, případně jiné plevely a trávy na mezích, úhorech a rumištích.

Stolbur je hospodářsky významným činitelem v nejteplejších jižních oblastech Slovenska. Při posuzování škodlivosti je důležité období infekce – čím dřívější infekce, tím vyšší škodlivost, obvykle až 100%. Opatření proti výskytu stolburu jsou zejména likvidace plevelů, rezervoáru choroby (například svlačce), ničení přenašečů a pěstování odolnějších odrůd. Likvidace přenašečů insekticidy je problematická a často neefektivní, což vyplývá z dlouhého období jejich náletů. Křísi mohou totiž na rostliny nalétávat v celém vegetačním období a necílená insekticidní clona insekticidy aplikovanými každých několik dní by byla ekonomicky nezvládnutelná. Protože na Slovensku nejsou dostatečně rozpracované metody signalizace náletů křísů, jejich výskyt se musí pozorně sledovat, především v časnějších fázích (hlavně do období tvorby prvních plodů). Důraz na výskyt křísů je třeba klást hlavně za suchého a teplého počasí, zvlášť při vysokých až extrémních teplotách. Při chladném a deštivém počasí je výskyt a migrace křísů nízká a riziko přenosu stolburu je nižší. Aplikace insekticidů je efektivnější spíš při teplém a suchém počasí, když se v porostu zjistí vyšší výskyt křísů, kteří jsou pro pěstitele většinou méně známí a často je možné je pro nenápadné zbarvení a malé rozměry přehlédnout.

Vadnutí způsobené patogenními houbami (v případě rajčete i bakterií) je typické postupnou ztrátou turgoru a usycháním částí rostlin a později celého jedince. Projevuje se nejdříve uvedenými společnými symptomy pro všechny houby, tedy vadnutím, které ve večerních hodinách může ustupovat (takzvaný reverzibilní marasmus). Při vadnutí na rozdíl od stolburu nikdy nedochází k tvarovým změnám ani k deformacím, a naopak při stolburu nedochází k vadnutí a usychání. K nejvýznamnějším houbovým patogenům způsobujícím vadnutí rajčat, okurek a paprik patří Sclerotinia sclerotiorum a houby z rodu Verticillium, případně Fusarium (Fusarium oxysporum).

Ochranná opatření proti těmto houbám jsou komplikovaná. Ochrana prakticky začíná už dezinfekcí pěstitelského substrátu na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu méně napadané nebo nehostitelské plodiny. K nejfrekventovanějším hostitelům hub Fusarium oxysporum a Verticillium spp. patří brambory, řepa, chmel, jetel, sója, okurky, rajčata, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt a různé okrasné rostliny včetně květů zahradních a lesních dřevin. Houba Sclerotia sclerotiorum má rovněž polyfágní charakter, ale víc preferuje plodovou a košťálovou zeleninu, dále slunečnici, kořenovou zeleninu, a to v polních i skladových podmínkách. Brambory, papriku, jetel či okrasné rostliny může taky napadat, ale v menší míře. Její polyfágnost má omezenější charakter než předcházející druhy. I symptomy jsou lépe určitelné než při tracheomykózních zástupcích. Z toho vyplývá obtížná realizace střídání hostitelských a nehostitelských rostlin hlavně při fuzarióze a verticilióze. Těžištěm ochrany je tedy předcházení hromadění infekčního potenciálu v půdě například sterilizací substrátu, střídáním plodin a odstraňováním napadených rostlin i s kořeny. Z chemických opatření je k dispozici zálivka rostlin, která však není dostatečně účinná. Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná.

Zkroucené listy na paprikách

Kroucení listů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.

Kroucení listů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucení listů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucení listů paprik ustane během týdne.

Nejlépe lze předcházet kroucení listů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Harmonie Vápník

Harmonie Vápník je minerální zahradní tekuté hnojivo. Jde o bezchlórový koncentrát vápníku s dusíkem, hořčíkem a mikroelementy, který předchází nedostatku vápníku v kyselých půdách. Postřik zlepšuje skladovací podmínky, svěžest a vybarvení plodin. Má preventivní účinky proti fyziologickým chorobám a poškození ovoce, způsobeným deficitem vápníku jako: hořká skvrnitost, propadnutí, suchá hniloba konců, hnědnutí slupky, hnědnutí okrajů listů, moučnatění, rozpad a další.

Tímto přípravkem zlepšíme přísun živin u rajčat a paprik přes list, příjem vápníku kořenovým systémem je totiž velice nízký.

Kroucení listů u hrušně

Chloróza, též žloutenka či kalcióza, se vyskytuje především na révě vinné a u broskvoní, ale též u třešní, hrušní, kdouloní, jabloní, slivoní nebo i jahodníku a maliníku. Listové čepele postupně žloutnou, ale žilnatina zůstává zelená. Později jsou žluté celé listy, které se kroutí, mezi žilnatinou hnědnou a předčasně opadávají. Přírůstky dřeva jsou malé, dřevo špatně vyzrává, rostliny slabě kvetou a vzniklé květy a plody často opadávají. Pokud se plody vytvoří, jsou podřadné jakosti. Tento typ chlorózy se nesmí zaměňovat s jinými fyziologickými poruchami (například s nedostatkem hořčíku) nebo i s chorobami, především virovými.

Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, kroucení letorostů a deformace plodů. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje mšice svízelová.

Listy mohou být také drážděny slinami larev bejlomorky hrušňové, na okraji jsou pak ztluštělé a křehké, podélně se od okrajů ke středu těsně svinují. Později získávají načervenalé zbarvení, tmavnou a odumírají. V listovém smotku bývá až 35 krémově bílých larev. Dospělec je 1,5–2 mm velký hnědavý komárek s černými příčnými pruhy na zadečku. Je to rozšířený, ale málo významný škůdce hrušní. Larvy přezimují v kokonech, kuklí se na jaře. Dospělci se objevují od poloviny dubna, nejvíce na podzim. Vajíčka kladou na mladé, dosud svinuté listy. Během roku dvě i více generací. Ochrana nebývá potřebná.

Na všechny tyto choroby existují postřiky, vždy je potřeba stanovit správnou příčinu a podle toho zvolit vhodný postřik.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kroucení listů u citrusů

Kroucení listů u citrusů je způsobeno nevhodnou zálivkou a nedostatkem živin. Ve výjimečných případech se může jednat o virové nebo bakteriální onemocnění listů.

Kroucení listů u jabloní

Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená mšice jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní.

Účinnými insekticidy jsou Mospilan, Calypso, Pirimor.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kroucení listů u růží

Pilatky způsobují na růžích svinování listů do malých trubiček. Poškozeny jsou především odrůdy s měkčími listy a první vyrašené listy.

K ošetření proti všem zmiňovaným škůdcům můžeme použít přípravek Sumithion super, a to vždy brzy na jaře při rašení prvních listů. Pilatky mají pouze jednu generaci ročně.

Autor: © Nina Vinšová

Foto: © terri_bateman



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Kroucení listů a praskání kůry na větvích

 Pavel Průcha

1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Kroucení listů

 Bohumil Klíma

Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.

Počet odpovědí: 4 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Kroucení listů

 Jana Klimečková

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Nemoc hrušní

 Božena Jakoubková

Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Dracéna kroucení listů

 Eliška

Dracéně se začínají kroutit listy a jsou jako gumové.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata

Zajímavé články

ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS