Krtek obecný


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zahrada

Zveřejněno dne 14.8.2018


O krtcích panuje mnoho mýtů, že jsou slepí. Není to však pravda. Opravdu vidí. Mají sice zakrnělé oči a vidí velice slabě, ale přesto jsou schopni vnímat své okolí. Svým způsobem krtek vlastně není škodlivý, protože se živí různými druhy hmyzu, ale jeho projevy – kopečky hlíny, takzvané krtiny – se nikomu nelíbí.

Krtek obecný podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.

Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.

Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.

Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.


Krtek obecný v zimě

Zimu přežívá ve své noře (zimní spánek), do níž si přes léto nastřádá dostatek potravy, aby přežil celou zimu. Krtek je k životu v temném podzemí dokonale přizpůsoben. Je mistr v hrabání dlouhých tunelů. Jejich síť se rozprostírá pod listnatými lesy, poli, pastvinami, ruderálními plochami i zahradami. Nevyhovuje mu velmi písčitá půda, kde se tunely rychle zasypávají. Zato v hlinité a jílovité půdě vytváří síť trvanlivých tunelů, které mohou být až 150 metrů dlouhé a nacházejí se v rozličných hloubkách. Řada z nich vede blízko pod povrchem, kde je nejvíce potravy. Ale při nízkých teplotách, kdy svrchní vrstvy půdy chladnou až promrzají, se krtci zanořují hlouběji – zrovna tak jako jejich potrava. V síti tunelů se nacházejí větší kulovité komůrky, které slouží k odpočinku, spánku i výchově mladých. Krtci kromě písčité a příliš kamenité půdy pochopitelně nemají rádi ani plochy podmáčené. Dovedou si však poradit. V případě nutnosti si zde budují vyvýšené pevnosti, takzvané krtčí hrady. Vypadají jako obří, jeden i více metrů velké krtiny. Uvnitř se v labyrintu víceúrovňových chodeb skrývá hnízdní komůrka. Napojená je i na tunely či další komůrky zapuštěné lehce pod zemí. Zajímavé je, že od sebe můžeme odlišit tunely samčí a samičí. Zatímco samci si razí dlouhé, rovné chodby, samičky budují nepravidelnou, klikatější síť.

Čtyři hodiny spánku a odpočinku střídají čtyři hodiny hledání potravy. Krtci se živí nejrůznějšími bezobratlými. Tunely na ně fungují jako past a krtek jednoduše projde svůj revír a posbírá spadané červy a larvy. Někdy se odváží i nad povrch půdy, aby potravu hledal tam. Kromě žížal slupne jakýkoli v půdě žijící hmyz, vajíčka, larvy, kukly i dospělce. Dokonce může likvidovat i hraboše či hryzce, především jejich mláďata.

Na zimu si krtek často dělá zásoby, potravu ukládá do vyhloubené komůrky. Aby se mu nezkazila, skladuje ji živou, ovšem žížalám a larvám zkušeným kousnutím do hlavové části způsobí ochrnutí, takže neutečou. Ve spižírně takto může skladovat až stovky žížal (denně spotřebuje množství potravy, jeho metabolismus je náročný). Pokud všechny žížaly do jara nespořádá, jejich nervové centrum může zregenerovat a ony odlezou.

Časně zjara zatouží samotářští krtci po společnosti. Samci se vydají na pouť za samičkami. Padnou hranice teritorií a všichni se vydají za vábením jara. Samci jdou patrně po vůni, kterou vylučují pachové žlázky samiček. Urazí tak třeba 10 km dlouhou cestu. Volí již vyhloubené tunely, ale pokud žádné vhodné nenacházejí, milostná touha je donutí vyvrtat nové. Krtci mají jeden, nejvýše dva vrhy ročně. Mláďata se rodí obvykle v druhé polovině dubna. Samička rodí od dvou do sedmi holých a slepých mláďat po měsíční březosti a další měsíc je kojí. Stále je opečovává a hlídá, pouze na dvě hodiny denně se vydává za potravou. Pokud ji s mláďaty na hnízdě cokoli vyruší, obvykle je odnese do jiného. Odstavená mláďata pomalu opouštějí hnízdo, ale ještě týden až tři se zdržují v jeho blízkosti. Pak se rozprchnou do širého světa, hledat svůj vlastní podzemní domov. V této době často zabrousí nad zemský povrch a jsou snadnou kořistí dravců.


Je krtek obecný chráněný

Krtek je celkem hojný, takže bohužel skutečně nepatří ke zvláště chráněným živočichům, je chráněný jen obecně. To znamená, že pokud někdo neohrožuje krtka jako druh, což odchytem a usmrcením několika krtků na vlastní zahrádce nečiní, nejedná proti uvedenému zákonu. Usmrcení krtka je podle ochránců týrání zvířete. V plné míře se ale na jeho zabití vztahuje právě zákon č. 246/1992 Sb., o týrání zvířat. Jde jen o to, že se u nás znění tohoto zákona nevykládá do důsledků, takže usmrcování drobných savců na zahradách nikdo neřeší. Je to prostě stará tradice, u kterých dlouho trvá, než se vymýtí. To ale neznamená, že je to v pořádku! Aby usmrcení krtka bylo skutečně legální, musel by ho sprovodit ze světa veterinář pomocí smrtící injekce, anebo by přímo v zákoně musel být určen způsob usmrcení a přesně vymezeny i jeho oprávněné důvody. Rozrytí trávníku nebo záhonu by k nim ale zcela určitě nepatřily. Těžko říct, proč lidé u nás tolik bazírují na bezchybném anglickém trávníku, tradice to u nás není.


Video a obrázky

Zde si na fotografiích můžete prohlédnout, jak vypadá krtek obecný.

Zde můžete zhlédnout videa týkající se krtka obecného.

Likvidace krtka

Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.


Biologické metody likvidace

Sázení pryšce křížmolistého (Euphorbia lathyris) prý odpuzuje krtky, protože silice z kořenů mají odpuzující účinek. V blízkosti nor mohou být umisťována elektronická nebo mechanická zařízení, která vydávají zvuky nebo vibrace, aby odpuzovala krtky. Ta mohou být účinná na velkých plochách, ale často jen způsobí přesun krtků na jinou plochu. K dispozici jsou i pasti na chytání živých krtků, které by měly být používány s opatrností, aby se zabránilo kontaminaci lidským pachem. Poté by měly být kontrolovány aspoň jednou denně.

Zvažujete-li, zda se chcete s krtkem na své zahradě naučit žít, nebo ho bezpodmínečně odmítáte trpět, podívejte se kromě minusů i na jeho užitečnost. Jednak kypří a provzdušňuje půdu, navíc je to hmyzožravec živící se škůdci, kteří škodí okusováním kořenů rostlin. A v neposlední řadě se možná pletete a vaši zahradu vůbec nerozrývá krtek, ale jiný škůdce – hraboš nebo hryzec.


Proč dělá krtek krtince

Krtek pod zemí buduje chodby, ať už obytné, tak i okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina. Hloubí dva typy tunelů. Těsně pod povrchem je tvoří v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5–20 cm pak vyhrabává tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. Délka tunelů může být až několik stovek metrů.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Strap

odkaz na článek

. Krtek obecný [online]. ČeskéNápady.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 38 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
krtek zahrada krtince škůdci wikipedie živočich hmyz spánek samec samice cesta zákon zahrádkáři metoda