Choroby sazenic rajčat


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zahrada

Zveřejněno dne 25.6.2018


Rajčata jsou podobně jako další zelenina náchylná vůči nejrůznějším plísním. I proto se vyplatí provzdušnit spodní lístky, aby nedocházelo k případné kumulaci vlhkosti. Dovolit si to logicky můžeme až u vzrostlejších sazeniček. Následné pěstování pod stříškou, případně u jižní zdi, kde je větší sucho, je optimální variantou. Zálivka by měla jít pouze ke kořenům samotným, a nikoliv na rostlinu! Nepříjemná z plísní je například septoriová skvrnitost rajčat, která napadá listy a tělo rostliny. Častá ve vzrostlejším stavu sazenice je plíseň bramborová, která se dostane i na plody.

Houbové choroby

Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.

Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.

Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.


Čerň lilková

Objevuje se na plodech v místech spojení stopky s rostlinou. Na stoncích a listech se vyskytují nepravidelné, mírně propadlé tmavě hnědé skvrny, které se postupně zvětšují a spojují. Často způsobuje lámání stonku a skvrny na květních stopkách. Nekrotizující skvrny jsou příčinou opadu květů a plodů.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá čerň lilková.

Opatření pro záchranu sazenic: Ošetření se provádí již při prvních příznacích fungicidy na bázi dithiokarbamidanů nebo dikarboximidů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14–20denních intervalech. Seznam doporučených přípravků: Rovral Flo, DITHANE DG NEO-TEC, Bravo 500, Ridomil GOLD MZ 68 WP.


Fytoftorová kořenová hniloba

Tato choroba se vyznačuje vznikem šedozelených skvrn vodnatého charakteru a následným hnědnutím listů rajčat. Poznáte ji i podle hrbolatého povrchu listů napadené rostliny.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá fytoftorová kořenová hniloba.

Opatření pro záchranu sazenic: Vyplatí se spolehlivý postřik přípravkem Ridomil GOLD MZ 68 WP.

Fusariové vadnutí

Jde o houbovou chorobu rostlin způsobenou houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledi rážovkovité (Nectriaceae). Zřejmě nejčastějším patogenem bývá srpovnička špičatovýtrusá (Fusarium oxysporum). Srpovnička může na jednom hostiteli způsobovat poškození společně s dalšími patogeny, přičemž stejné příznaky, jako je napadení houbami tohoto rodu, mohou způsobovat i jiné houby nebo další živé organismy.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá fusariové vadnutí.

Opatření pro záchranu sazenic: Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná. Je tedy důležitá prevence, a to dezinfekce půdy v nádobách na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu odolnější nebo nehostitelské plodiny. Nepřehnojovat a nepřelévat rostliny. Důležité je odstraňování napadených rostlin i s kořeny a likvidace (spálením). Nekompostovat a nezarývat nebo nezaorávat. Zamořené vlhké půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.


Plíseň šedá

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana, které se rozmnožují výhradně nepohlavně. Choroba napadá zejména oslabené rostliny ve všech fázích vývoje a bez výběru druhů (je polyfágní). Na poškozených výhoncích starších rostlin se objevují měkké tmavé, vodnaté a rychle se rozšiřující skvrny, které za krátký čas hnědnou a pokrývají se šedivým povlakem plodnic. Plíseň šedá se šíří především ve vlhkém prostředí nebo za deštivého počasí. Pro infekci je nezbytné ovlhčení rostliny, nebo vysoká vlhkost vzduchu (přes 85 %). Významné škody proto může působit plíseň šedá i u množitelského materiálu. Na výsevech se může projevovat jako spála.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá plíseň šedá.

Opatření pro záchranu sazenic: Preventivní postřiky fungicidy u potenciálně ohrožených porostů a použití organických fungicidů (například s obsahem mancozebu). Doporučované přípravky: TELDOR 500 SC (přípravek specificky proti plísni šedé), DITHANE DG NEO-TEC. DITHANE M 45, EUPAREN MULTI, MYTHOS 30 SC, NOVOZIR MN 80 NEW, RONILAN WG, ROVRAL FLO,SUMILEX 50 WP, TRICHODEX.


Bakteriální choroby

Bakteriální choroby se nevyhýbají ani sazenicím rajčat. Patří mezi ně následující choroby.

Bakteriální tečkovitost

U vzcházejících rostlin dochází většinou k jejich úhynu. Na starších rostlinách se na listových čepelích, ale i na řapících, lodyhách, květech a plodech vytvářejí nepříliš veliké, většinou hranaté skvrny. Ty jsou zpočátku vodnaté (olejovité), postupně však žloutnou a zasychají. Na spodní straně listových skvrn a na povrchu ostatních skvrn se za deštivého počasí nebo za vysoké vzdušné vlhkosti objeví kapky mléčně zbarveného bakteriálního slizu (exudátu), které daly název odbornému názvu původce (Lachrymans = slzet). Za sucha se kapky přeměňují v bílý nebo stříbřitý povlak (šupinky, krusty). Počet skvrn a jejich velikost postupně narůstá, skvrny splývají a napadené pletivo na listových skvrnách vypadává. Silněji napadené listy jsou roztrhané a roztřepené. Nakonec napadené listy usychají. Na plodech jsou skvrny propadlé s následnými hnilobami druhotných mikroorganismů. Napadené plody jsou většinou deformované. Choroba je rozšířená především v porostech polních okurek. Hlavním zdrojem jsou povrchově infikovaná semena pocházející z napadených plodů. Dalším zdrojem jsou napadené posklizňové zbytky, ve kterých mohou bakterie zůstávat vitální 2 až 3 roky. Za vegetace se choroba rozšiřuje deštěm, hmyzem, rukama pracovníků (především při sklizni), ale i pouhou zvěří či lidmi procházející porosty. Do rostlin se bakterie dostávají průduchy, hydatodami, mechanickými poraněním (například při větrné erozi na písčitých půdách), ale i opylujícím hmyzem. Vodivými pletivy se choroba nešíří. Rozvoj choroby podporuje ovlhčení rostlin (deštivé počasí) a vyšší teploty přes den a chladné noci.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá bakteriální tečkovitost.

Opatření pro záchranu sazenic: Používání zdravého osiva, střídání plodin v osevním postupu (minimálně 3 roky mezi tykvovitými plodinami), rychle osychající polohy (slunné a větrné), vertikální vedení rostlin, dezinfekce nářadí, šetrná závlaha, omezení pohybu v kultivačních porostech, především v době ovlhčení rostlin (po dešti a za rosy), a odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Omezený účinek mají přípravky na bázi mědi, avšak některé odrůdy, mohou být za určitých podmínek vůči mědi citlivé.


Bakteriální skvrnitost listů

Na listech se vyskytují hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny, ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá bakteriální skvrnitost listů.

Opatření pro záchranu sazenic: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte stejné plodiny minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte. Fungicidy: FUNGURAN - OH 50 WP, CHAMPION 50 WP, KUPRIKOL 50.


Virové choroby

Virus mozaiky rajčete (Tobacco mosaic virus, TMV; Tomato mosaic virus, ToMV) zpomaluje růst, objevuje se žlutozelená mozaika na listech, podvinutí okrajů listů, květy a listy jsou menší, květy mohou být skvrnité. Přenáší se mšicemi, šťávou z poraněných rostlin, napadení virem lze odhadovat podle typických skvrn a růstových změn.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá onemocnění rajčete virem mozaiky rajčete.

Opatření pro záchranu sazenic: V současné době nelze dostupnými prostředky napadené rostliny vyléčit. Mnohé viry jsou přenosné šťávou, která ulpí na používaném nářadí. Při používání nožů je při přechodu mezi jednotlivými rostlinami nezbytná dezinfekce nástrojů.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Luc Viatour

odkaz na článek

. Choroby sazenic rajčat [online]. ČeskéNápady.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 40 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
choroby rajčata sazenice viry plísně bakterie plod hnojivo fotky přípravky půda prostředí postřik