Recept podle Pohlreicha
Zdeněk Pohlreich určitě květákové placičky nebo obdobné jídlo zná a připravuje, jen je dosud nepublikoval ve svých pořadech. To ovšem nic nemění na tom, že tento pokrm není dobrý, nebo že si nezaslouží naši pozornost. Květákové placičky, které poslouží jako výborná chuťovka nebo rychlá večeře, si přinejmenším zaslouží zmínku o způsobu přípravy.
Oblíbený květák
A proč konzumovat květák? Květák je velmi oblíbená košťálová zelenina, která byla vyšlechtěna podobně jako kedluben nebo kapusta z brukve zelné. Květák je považovaný za nejvíce chutnou a také stravitelnou košťálovou zeleninu, i když u některých lidí způsobuje nadýmání. Je součástí mnoha kuchyní na celém světě, a to evropské, asijské, arabské i americké. Květák pravděpodobně pochází z Kypru, kde se vyvinul z divoce rostoucí brukve zelné. Nejstarší záznamy o něm jsou ze 6. století před naším letopočtem. O téměř tisíc let později, kdy na Kypru stále ještě rostl bez zásahu lidí, se objevují v Anglii záznamy o květáku nazývaném „kyperský salát“. Ve 12. století popsal maurský učenec ve Španělsku tři odrůdy květáku dovezené ze Sýrie, kde je Arabové šlechtili a pěstovali už nejméně 500 let, podle některých tvrzení dokonce i tisíc let. Koncem 18. století se květák rozšířil po celé Evropě a stal se velmi žádanou a konzumovanou zeleninou.
Kvalitní květák sklizený v ideální době má pevnou uzavřenou hlávku bílé barvy. Pokud se sklizeň jen o několik dnů opozdí, začnou se vytvářet stopky květenství, které v podobě hrbolků vystupují na povrch. Květák má většinou bílou barvu, jsou ale i odrůdy s barvou zelenou, žlutozelenou a fialovou – bílé jsou ale ceněné nejvíce. Bílé barvy se docílí tak, že se zelené velké zákrovní listy nad hlávkou zalomí nebo svážou, čímž se zabrání přístupu světla. U mnoha nových vyšlechtěných odrůd už se listy nad hlávkou uzavírají samy. Ve Francii a v Itálii se pěstuje také pestrý květák, který se úmyslně vystavuje slunečnímu svitu. V Itálii se pěstuje zelená, případně zelenožlutá odrůda Romanesco, která má výrazně zašpičatělou hlávku a také mnohem vyšší obsah vitamínu C, bílkovin a minerálních látek. Na jihu Itálie se také s oblibou pěstuje květák s hlávkou načervenalé až tmavě fialové barvy. Minikvětáky jsou specialitou z Francie. Jsou velmi dekorativní a drahé, pěstují se především pro potřeby luxusní gastronomie. Stejně jako velké květáky mají bílou, zelenou, žlutozelenou nebo fialovou barvu hlávky.
Vitamíny v květáku
Květák obsahuje velké množství vitamínu C, komplex vitamínů skupiny B a také vitamín A (betakaroten), E a K. Z minerálních látek je v květáku především draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, sodík a fluorid, v menším množství i mnohé další. Hlávky obsahují i omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, lutein, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou. Významný je rovněž obsah vlákniny a bílkovin. Sacharidů a proteinů je v květáku velmi malé množství a není v něm téměř žádný tuk, zato hodně vody.
Květák je minimálně kalorický – 25 kcal na 100 gramů, ale přitom vzbuzuje pocit sytosti a je zároveň velmi dobře stravitelný. Vařený ve vodě nebo v páře je ideální pro hubnutí.
Zdravotní účinky květáku
Vzhledem k množství a kombinaci vitamínů a všech ostatních látek a stravitelnosti má květák vynikající účinky na celý trávicí systém od žaludku až po slepé střevo. Kvůli výborné stravitelnosti se doporučuje lidem s žaludečními chorobami, a protože reguluje průchodnost střev, má účinky při zácpě i průjmu a také při podráždění nebo zánětu tlustého i tenkého střeva. Velké množství vitamínu C významně posiluje imunitní systém, vápník pozitivně působí na pohybový aparát a další látky jsou prevencí proti vzniku cukrovky. Květák také urychluje vylučování přebytečné vody z tkání a různých dalších škodlivých látek z organismu, a tak se jeho konzumace doporučuje při léčbě ledvin a ledvinových kamenů, artritidy a otocích vyvolaných chorobami ledvin. Velké množství draslíku v kombinaci s nižším obsahem sodíku a zároveň malý obsah tuků v květáku mají pozitivní vliv na srdce a oběhovou krevní soustavu, květák se tak osvědčil u osob s hypertenzí nebo arteriosklerózou. Podobně jako ostatní druhy brukvovité zeleniny obsahuje fytochemické antikarcinogeny, tedy sirné glykosidy a sloučeniny indolu, které jsou účinnou prevencí rakoviny. Konzumace květáku je doporučována osobám, u nichž je zvýšené riziko onemocnění zhoubnými nádory, například genetický výskyt rakoviny v rodině nebo zvýšené působení karcinogenních látek. Osoby s diagnostikovanou a léčenou rakovinou by měly do jídelníčku každý den zařadit některou brukvovitou zeleninu – květák, brokolici, zelí, ředkev, protože všechny mají protinádorové účinky.
Květák se dále doporučuje při žaludečních a střevních problémech. Jeho konzumaci by však měly omezit osoby, u nichž jsou tato onemocnění chronická. Stejně tak by květák neměli konzumovat jedinci se žlučníkovými kameny, protože hlávky obsahují poměrně mnoho celulózy, která zvyšuje produkci plynů ve střevech, a mohlo by se tak narušit trávení. 100 g květáku obsahuje 24 miligramů kyseliny močové, a tak tato potravina není vhodná pro osoby trpící dnou.
Květák se většinou konzumuje tepelně upravený, mladé a jemné hlávky některých odrůd se mohou konzumovat i syrové. Nejčastější tepelnou úpravou květáku je vaření v horké vodě nebo v páře, zapečený květák nebo smažený květák, může se i dusit nebo péct. Velmi často se vaří i květáková polévka. Růžičky květákové hlávky jsou nezřídka součástí různých zeleninových směsí, a to i mražených. Mladý čerstvý syrový květák je možné přidávat do zeleninového salátu. Květák se poměrně často nakládá nebo zavařuje, může se i zamrazit.
Květák a dna
Květák je zelenina se středním obsahem purinů a může být konzumována ve větších částech v rámci nízkopurinové diety. Většina jedinců na nízkopurinové dietě může mít každý den alespoň dvě porce této zeleniny.
Recepty
Receptů na přípravu květáku je mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, takzvaný květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák. Níže naleznete několik receptů právě na květákové placičky. Sami posuďte, zda tyto recepty stojí za to!
Recept na chutné květákové placičky
Ingredience: 1 velký květák, 3 vejce, 5 lžic hladké mouky, 6 stroužků česneku, sůl, pepř, 2 lžičky majoránky, olej na smažení
Postup: Květák uvaříme v osolené vodě, aby změkl. Poté nakrájíme na drobné kousky nebo ho můžeme nastrouhat na struhadle. Květák vložíme do misky a přidáme žloutky, sůl, pepř, majoránku, prolisovaný česnek a vše dobře promícháme. Poté přidáme mouku a z bílků utřený sníh, propracujeme na vláčné těsto. Z těsta děláme placičky, které smažíme v pánvi na oleji dozlatova. Nakonec je osušíme a podáváme s bramborovou kaší nebo se zeleninovým salátem. Děti toto jídlo milují.
Květákové placičky bez mouky
Ingredience: 1 bulva celeru, 2 vejce, 1 střední květák, 50 g eidamu, sůl, pepř, nasekané bylinky
Postup: Středně velký čerstvý květák zbavíme listů, seřízneme košťál a vypereme pod tekoucí vodou. Sýr nastrouháme a smícháme s najemno nastrouhaným celerem. Vajíčka rozšleháme a přidáme ke směsi. Očištěný květák uvaříme v osolené vodě s trochou kmínu do poloměkka. Potom květák vyjmeme a necháme vychladnout. Vychladlý uvařený květák nastrouháme nahrubo do mísy, přisolíme, opepříme, přidáme do směsi s vejcem a dochutíme. Vše spojíme v nepříliš tuhé těsto, ze kterého tvoříme placičky a vkládáme je na rozpálený olej. Květákové placičky smažíme dozlatova. Jako přílohu zvolíme vařené brambory a zeleninový salát.
Květákové placky
Ingredience: 1 květák, 6 lžic mléka, 6 lžic polohrubé mouky, 2 žloutky (bílky na sníh), špetka muškátového oříšku, pepř, sůl
Postup: Do mísy nahrubo nastrouháme květák, přidáme sůl, mouku, mléko, koření a zamícháme. Nakonec zlehka vmícháme sníh. Lžící tvoříme placky, které opečeme na obou stranách dozlatova. Jako přílohu podáváme vařené brambory či bramborovou kaši.
Květákové karbanátky
Ingredience: 1 hlávka květáku, 4 špetky soli, 100 g nastrouhaného tvrdého sýra, 150 g šunkového salámu (nebo šunky), 1 vejce, 4 lžíce strouhanky do těsta, 100 g strouhanky, 100 ml oleje na smažení
Postup: Květák uvaříme v osolené vodě, scedíme a necháme okapat, pak květák nejlépe vidličkou rozmačkáme. Přidáme nastrouhaný sýr a najemno nakrájený nebo nastrouhaný salám, vejce, strouhanku a vše zpracujeme rukama na těsto. Z těsta tvarujeme karbanátky, obalíme je ve strouhance a pečeme v rozehřátém oleji. Upečené necháme okapat na papírovém ubrousku.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Coyau