Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody

Rychlá odpověď: Ryngle stříhejte hlavně na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne v zimním klidu. Peckoviny se po řezu lépe hojí, když už proudí míza a strom aktivně roste. Největší chybou je hluboký zimní řez, odstranění plodného obrostu nebo výsadba cizosprašné odrůdy bez opylovače.

Vydáno
Naposledy upraveno

Ryngle jsou krásné v tom, že dokáží dát voňavou, sladkou a velmi chutnou domácí úrodu, ale zároveň umí zahrádkáře potrápit. Jednou nekvetou, podruhé mají plno květů a skoro žádné plody, jindy narostou tak hustě, že se do koruny nedostanete ani s košíkem.
V tomto článku beru ryngle prakticky: jako strom na české zahradě, ne jako botanickou položku. Projdeme řez, pěstování, odrůdy, opylování, rozdíl mezi rynglí a blumou i zpracování úrody tak, aby vám ovoce neleželo tři dny v bedně a pak neskončilo na kompostu.

Shrnutí

  • Ryngle jsou renklódy ze skupiny slivoní, které potřebují slunce, vodu a často i vhodného opylovače.
  • Řez rynglí dělejte raději za vegetace než v zimě.
  • Zpracování rynglí je nejlepší rozdělit podle zralosti ovoce. Podrobnosti najdete v celém článku.
Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody
Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody

Obsah článku

Co jsou to ryngle

Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.

Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica Italica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.

Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem ryngle

Také se můžete podívat na článek Blumy a dozvědět se další související informace.

Ryngle a zdraví

Prunus domestica Italica, běžně známá jako slivoň renklóda nebo ryngle, nabízí díky bohatému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů několik zdravotních výhod. Mezi tyto výhody patří zlepšené trávení, potenciální snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a podpora zdraví kostí.

Zdraví trávicího systému

Švestky, včetně rynglí, jsou dobrým zdrojem vlákniny, která může pomoci regulovat stolici a zmírnit zácpu.

Kardiovaskulární zdraví

Antioxidanty, zejména polyfenoly, které se nacházejí v rynglích, mohou pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu, a tím snížit riziko srdečních onemocnění.

Zdraví kostí

Ryngle mohou přispívat ke zdraví kostí díky obsahu vitamínu K a antioxidačním vlastnostem. Ty mohou pomoci předcházet úbytku kostní hmoty a podporovat zdravou hustotu kostí.

Antioxidační ochrana

Ryngle jsou bohaté na antioxidanty, včetně polyfenolů a antokyanů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály a mohou snižovat riziko chronických onemocnění.

Regulace hladiny cukru v krvi

Ryngle mohou pomoci s kontrolou hladiny cukru v krvi díky obsahu vlákniny a potenciálu zvýšit hladinu adiponektinu, hormonu zapojeného do regulace hladiny cukru v krvi.

Další potenciální výhody

Některé studie naznačují, že ryngle mohou mít také pozitivní vliv na kognitivní funkce a záněty.

Specifické vlastnosti rynglí:

  • Ryngle jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin v těle.
  • Poskytují také vitamín C, který je důležitý pro podporu imunitního systému.
  • Vláknina v rynglích přispívá ke zdravému trávení.

Stručně řečeno, ryngle nabízí řadu zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zlepšení kardiovaskulárního zdraví, podpory zdraví kostí a antioxidační ochrany, což z ní činí cenný doplněk zdravé stravy.

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma enterococcus sp je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Jak zpracovat blumy.

Stříhání ryngle

Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.

U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.

Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.

V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.

Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.

Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.

Proč ryngle nekvete?

Ryngle nemusí kvést z několika důvodů, včetně nedostatku slunečního záření, nesprávného prořezávání, nedostatečného opylování, nutričních nedostatků nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. Roli hraje také věk a zralost stromu, protože mladé stromy potřebují čas na vývoj před kvetením. Mladé ryngle nemusí kvést, dokud nedosáhnou určitého věku a zralosti, což může trvat několik let. U mladých stromů je klíčová trpělivost, protože mohou potřebovat 2–3 roky, než vyprodukují nějakou úrodu, přičemž dobrou úrodu je možné očekávat 3–5 let po výsadbě.

Ryngle vyžadují dostatečné množství slunečního záření, ideálně 6–8 hodin denně, aby se připravily na budoucí kvetení. Nedostatek slunečního záření může bránit vývoji květů.

Prořezávání ve špatném ročním období, zejména pokud se při něm odstraňují květní pupeny, může omezit nebo zcela eliminovat kvetení. Je důležité porozumět správným technikám prořezávání rynglí a tomu, kdy je prořezávat, abyste se vyhnuli odstraňování květních pupenů.

Mnoho odrůd rynglí není samoopylitelných a pro produkci plodů vyžadují křížové opylení s jinou kompatibilní rynglí. Ujistěte se, že je v blízkosti vhodný opylovač, nebo v případě potřeby zvažte ruční opylení.

Pozdní mrazy mohou poškodit nebo zničit květní pupeny a zabránit jim v kvetení. Extrémně silný vítr může také poškodit květy nebo bránit opylovačům v práci.

Zvažte výsadbu na chráněném místě nebo použití ochranných opatření, jako je rouno, během mrazů.

Ryngle potřebují pro zdravé kvetení základní živiny, jako je dusík, fosfor a draslík. Testování půdy může pomoci identifikovat případné nedostatky živin a vhodné hnojení je může vyřešit.

Kvetení a produkci plodů mohou ovlivnit i škůdci a choroby.

Důležitá je také správná zálivka a půdní podmínky. Změřte pH půdy, protože ryngle preferují mírně kyselou půdu s pH 6–6,5.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu řez rynglí, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Kdy stříhat komuli Davidovu: chyba, kvůli které nekvete by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky. Kdy stříhat komuli Davidovu, aby bohatě kvetla? Praktický návod, správný jarní řez, nejčastější chyby a zkušenosti ze zahrady.

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

  • Zelené a žluté odrůdy
    • Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
    • Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
    • Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
    • Jefferson – pozdní odrůda
    • Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
    • Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
    • Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
    • Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
  • Červené a fialové odrůdy
    • Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
    • Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
    • Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
    • Meruňkovitá renklóda

Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem ryngle recepty

Také se můžete podívat na článek Katalpa řez: kdy a jak správně stříhat katalpu. Katalpa řez: zjistěte kdy a jak správně stříhat katalpu nebo katalpa nana. Praktický návod, zkušenosti z praxe a tipy jak udržet strom v ideální velikosti.

Ryngle Althanova

Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.

Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.

Zde můžete zhlédnout fotografie zachycující odrůdu althanova.

Ryngle Oullinská

Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.

Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.

Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma zavarovani ryngli je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Kalendář pro vinaře - září.

Ryngle recepty

Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem, marmeláda či kompot ze žlutých rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.

Džem z rynglí

Marmeláda ze žlutých blum. Blumy marmeláda.

Suroviny:

  • 2 kg rynglí (blum)
  • 400 ml vody
  • šťáva z 1 citronu
  • 1,5 kg želírovacího cukru

Postup:

Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu stříhání rynglí, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Kalendář pro vinaře - prosinec by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Kompot z rynglí

Suroviny:

  • 2 kg rynglí
  • 1 l vody
  • 350 g cukru krupice

Postup:

Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.

Knedlíky s rynglemi

Suroviny:

  • 8 rynglí
  • 500 g polohrubé mouky
  • 250 g měkkého tvarohu (kostku)
  • 2 vejce
  • 1,5 dcl mléka
  • 2 lžíce másla
  • sůl
  • mouka (na vál)
  • 50 g másla (na přelití)
  • moučkový cukr (na posypání)

Na skořicovou strouhanku:

  • 100 g strouhanky
  • 50 g másla
  • 2 lžíce cukru krupice
  • 1 lžička mleté skořice

Postup:

Nejprve do mísy prolisujte měkký tvaroh (použijte raději balený v papíru, tvaroh z vaničky je totiž příliš řídký), přisypte mouku, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a mléko, lehce osolte a vypracujte vláčné těsto (pokud je příliš řídké, vmíchejte ještě trochu mouky, je-li naopak tuhé, přilijte trochu mléka).

Z hotového těsta utvořte váleček, ten nakrájejte na 8 dílků. Každý díl rozválejte na tenko na pomoučeném válu a opatrně do něj zabalte jednu celou omytou a osušenou ryngli (ryngle můžete nakrájet i na půlky či čtvrtky a zabalit je do menších kousků těsta). Knedlíky zakulaťte v dlaních, vložte je do vroucí, lehce osolené vody, opatrně promíchejte a vařte přibližně 6–8 minut podle velikosti a zralosti ovoce.

Mezitím si připravte posypku. Na rozehřátém másle za stálého míchání dozlatova opražte strouhanku. Přisypte krupicový cukr a skořici, za stálého míchání ještě trošku prohřejte a poté odstavte z ohně.

Uvařené knedlíky vybírejte z kastrolu nejlépe děrovanou naběračkou, nechte je odkapat, rozdělte na talíře, posypte opečenou strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.

Ryngle: řez, pěstování a zpracování úrody, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem pěstování rynglí

Také se můžete podívat na článek Jak ořezat blumy a dozvědět se další související informace.

Rynglový koláč

Suroviny:

  • 1 hrnek hladké mouky
  • 1 hrnek polohrubé mouky
  • 1 vanilkový pudink
  • 1 hrnek cukru krupice
  • 1 balíček vanilkového cukru
  • 1 kelímek bílého jogurtu
  • 1 dcl mléka
  • 2 vejce
  • 50 g Hery
  • 1 lžíce hnědého rumu (nemusí být)
  • špetka soli
  • strouhaný kokos
  • drobenka

Postup:

Nejprve v míse utřete do pěny tuk, cukr a vajíčka, poté přidejte jogurt, vanilkový cukr, mléko, rum, opatrně přisypte mouku se špetkou soli, vanilkový pudink a vše znovu vyšlehejte. Těsto nalijte na vymazaný plech s vyšším okrajem, poklaďte rynglemi, posypte strouhaným kokosem a drobenkou. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C dozlatova.

FAQ – ryngle, řez, pěstování a zpracování

Kdy se stříhají ryngle?

Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.

U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.

Jak stříhat ryngle, aby plodily?

Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.

Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.

Proč ryngle nekvete?

Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.

Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.

Proč ryngle kvete, ale nemá plody?

Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.

Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.

Jaký je rozdíl mezi rynglí a blumou?

Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.

Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.

Jaké jsou nejlepší odrůdy rynglí?

Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.

Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště. Při výběru se neptejte jen na chuť, ale také na samosprašnost, růst, odolnost a dobu zrání.

Je ryngle samosprašná?

Některá ryngle může být samosprašná nebo částečně samosprašná, ale řada renklód potřebuje vhodného opylovače.

Právě opylování je častý důvod slabé úrody. U starších stromů lidé často neznají odrůdu, takže se orientují podle praxe: pokud strom kvete a opakovaně neplodí, opylovač ryngle je jedna z prvních věcí ke kontrole. V zahrádkářské kolonii může pomoci strom u souseda, na samotné zahradě je lepší mít druhou kompatibilní slivoň.

Kdy ryngle dozrávají?

Ryngle dozrávají podle odrůdy většinou od srpna do září, některé dříve a jiné až na konci léta.

Zralost poznáte podle barvy, vůně, měknutí plodu a chuti. Na kompot sklízejte ryngle trochu pevnější, na jídlo plně vyzrálé a na džem můžete použít měkčí plody. Zralé ryngle nenechávejte dlouho v bedně, protože se snadno otlačí, pouští šťávu a rychle začínají kvasit.

Dají se ryngle zavařovat celé?

Ryngle lze zavařovat celé, hlavně když jsou pevnější a zdravé, ale musíte počítat s peckou ve sklenici.

Celé plody drží v kompotu pěkný tvar a práce je rychlejší. Nevýhodou je pecka a horší kontrola vnitřku plodu. Pokud jsou ryngle červivé nebo poškozené, je lepší je rozpůlit. Pro zavařování rynglí vybírejte tvrdší kusy, protože přezrálé ovoce se sterilací snadno rozpadne.

Jak udělat džem z rynglí, aby nebyl řídký?

Džem z rynglí nebude řídký, když ovoce dostatečně odpaříte, přidáte citron a použijete vhodný poměr cukru.

Ryngle obsahují hodně šťávy, proto potřebují buď delší var, nebo želírovací pomoc. U měkkých plodů nejdřív odpařte část vody a teprve potom dolaďte sladkost. Rynglový džem získa lepší chuť s citronovou šťávou, která vyrovná sladkost. Pokud chcete hustší výsledek, vařte menší dávky v širším kastrolu.

Můžou se ryngle mrazit?

Ryngle se mrazit mohou, nejlépe omyté, osušené, vypeckované a nejdřív rozložené v jedné vrstvě.

Když je zamrazíte rovnou ve velkém sáčku, slepí se do tvrdého bloku. Lepší je předmrazit je na tácu a potom přesypat do sáčku nebo krabičky. Mražené ryngle se hodí do koláčů, rozvarů a omáček, ale po rozmrazení už nebudou mít stejnou pevnost jako čerstvé ovoce.

Co dělat s přezrálými rynglemi?

Přezrálé ryngle dejte na džem, rozvar, ovocnou omáčku nebo rychlou náplň do buchet, ne do kompotu.

Měkké plody se při sterilaci rozpadají a v koláči mohou pustit příliš mnoho šťávy. Pokud jsou zdravé, stačí je vypeckovat, krátce povařit a dochutit citronem. Zpracování rynglí podle zralosti snižuje odpad: pevné kusy zavařte, středně zralé upečte a měkké uvařte na sladký základ.

Jak poznat nemocnou ryngli?

Nemocná ryngle může mít usychající větve, klejotok, skvrnité listy, hnilobu plodů nebo deformované a předčasně opadávající ovoce.

Jednotlivý suchý výhon nemusí znamenat katastrofu, ale opakované usychání, praskliny kůry a hniloba plodů už vyžadují zásah. Důležité je odstranit napadené plody a větve, prosvětlit korunu a nezvyšovat vlhkost zbytečným zahuštěním. Choroby rynglí se často zhoršují ve špatně větrané koruně a při ponechání nahnilého ovoce pod stromem.

Proč ryngle pouští klejotok?

Klejotok u ryngle vzniká často po poranění, mrazu, nevhodném řezu, stresu suchem nebo napadení chorobami.

Peckoviny na stres reagují výronem klejovité hmoty. Pokud jde o malé místo po mechanickém poškození, strom se může sám zahojit. Horší je opakovaný klejotok na více větvích. Zkontrolujte řezné rány, kůru, zdravotní stav a stanoviště. Ryngle neřežte hluboko v zimě, protože nevhodný termín řezu může problém zhoršit.

Lze starou ryngli zmladit?

Starou ryngli lze zmladit, ale postupně během několika let, ne jedním radikálním řezem celé koruny.

Začněte suchými, nemocnými a křížícími se větvemi. Silné větve řežte na mladší odbočku, ne na pahýl. V jednom roce neodstraňujte příliš velkou část koruny, jinak strom vyžene mnoho vlků. Zmlazovací řez ryngle má být plán, ne jednorázová záchranná akce s pilou.

Je lepší ryngle pěstovat ze stromku, nebo roubovat?

Pro většinu lidí je lepší koupit stromek ryngle, roubování se hodí spíš pro zkušenější zahrádkáře a úpravu starších stromů.

Kvalitní stromek má známou odrůdu, podnož a předvídatelnější vlastnosti. Roubování ryngle dává smysl, když chcete zachovat starou odrůdu, přidat opylovač nebo změnit část koruny. Pokud ale neznáte techniku roubování, můžete cenný strom poškodit. U vzácné nebo staré ryngle je rozumné požádat zkušeného sadaře.

Související články

příběhy k článku
přidejte sem svůj příspěvek

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


Perovskie lebedolistá
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
Čilimník
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.