Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  

Zavařování broskví

Využití zavařovaných broskví je široké. Zavařené broskve dodají i docela obyčejnému jídlu trochu svátečnější charakter. Broskvový kompot můžeme použít ve sladké i slané úpravě jídel a v teplé i studené kuchyni.

Jak správně zavařovat broskve

Broskve jsou pro svou pikantní a slabě nahořklou chuť vhodné při přípravě sladkých jídel, ale zavařené broskve jsou nejlepším komponentem při minutkové úpravě masa nebo ve studené kuchyni. Broskvový kompot je lehce stravitelný, osvěžující, přičemž dobře zasytí, proto je vhodné jej podávat nemocným s horečkou. Zavařenými broskvemi obkládáme sladké dezerty, teplé mléčné kaše a flameri. Tradičně se půlky zavařených broskví plní kuřecím salátem.

Ke konzervování vybíráme broskve plně zralé, ale pevné. Před vložením do sklenic je oloupeme, (pokud máte rádi slupku, tak neloupeme a použijeme plody se slupkou). Jde to snadno, jen je třeba znát jednoduchou „fintu“ – broskve na jednom „pólu“ křížem nařízneme a spaříme vroucí vodou. Necháme je v ní asi dvě minuty. Poté spařené plody po jednom vybíráme z vody a malým ostrým nožem je loupeme. Začínáme u horní naříznuté části. Oloupanou broskev hned rozpůlíme (pomáháme si nožíkem). Až teprve rozpůlený plod zbavíme nějakých vad, dopředu vyřezaná broskev se těžko půlí. Jestliže máme broskve „tvrdky“, vyřezáváme směrem k pecce výseče. Takto odhalenou pecku už snadno vyřízneme. A nyní může začít samotná konzervace.

Zavařování broskví v troubě

Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.

Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.

Sterilace (zavařování) v klasické plynové troubě

Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.

Zavařování (sterilace) ve sporákové troubě

Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je i největší kámen úrazu!

Zavařování (sterilace) v horkovzdušné troubě

Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.

Zavařování (sterilace) v mikrovlnné troubě

Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!

Nálev

Na slabý sirup uvařte 6 hrnků vody a 2 hrnky cukru. Získáte tak 7 hrnků sirupu.

Na střední sirup uvařte 6 hrnků vody a 3 hrnky cukru. Budete mít 6 ½ hrnku sirupu.

Na silný sirup uvařte 6 hrnků vody a 4 hrnky cukru. Tak budete mít 7 hrnků sirupu.

Směs pomalu míchejte, aby se cukr rozpustil. Přiveďte vodu k mírnému varu a nechte ji vřít. Cukr můžete v nízkokalorické variantě nahradit Splendou nebo stévií. Nepoužívejte NutraSweet. Potom, co se cukr rozpustí, udržte sirupovou směs horkou. Nenechávejte ji vařit. Pokud budete pokračovat ve varu, může se sirup spálit a potom budete muset začít od začátku.

Jednoduchý broskvový kompot

Ingredience: 2 l vody, 750 g cukru krystal, 2 kg broskví

Postup: Zralé, ale tvrdé broskve ponoříme do vroucí vody. Vybereme, oloupeme a naložíme do sklenic. Vodu s cukrem povaříme a vychladlým nálevem broskve zalijeme. Sklenice dobře uzavřeme, vložíme do zavařovacího hrnce s dírkovanou vložkou a sterilujeme 10 minut od bodu varu nebo 25 minut při 85 °C.

Vychladlý broskvový kompot uložíme do chladné místnosti.

Recept na broskvový kompot bez zavařování

Oloupané broskve nakrájíme na menší kousky, zalijeme je vodou, přidáme cukr (musíme se řídit chutí podle množství a sladkosti ovoce) a buď citronovou šťávu, nebo na špičku nože kyseliny citronové. Povaříme a necháme zchladnout. V ledničce vydrží dva až tři dny. Někdo přidává jako koření pár hřebíčků a kousek skořice. Staré kuchařské knihy doporučují svařit s jednou hořkou mandlí, ale ty v současné době nejsou moc k mání a chemické tresti raději nepoužívejte.

Broskvový kompot bez cukru

Namísto nezdravě přeslazených nálevů použijeme přírodní – ovoce zavaříme do chutných ovocných šťáv. Ty si připravíme z ovoce, kterého máme v zahradě dostatek nebo které je cenově nejdostupnější na trhu. Nálevové šťávy nemusejí být jen koncentrované, lze je zředit vodou v poměru 1 : 1. Rovněž platí, že nálev nemusí být z toho samého ovoce, jaké zavařujeme – nakombinujme si šťávu podle vlastní chuti z vícero druhů ovoce. V té potom ovoce blanšírujeme (krátce povaříme) a sterilizujeme.

Šťávy připravujeme v odšťavňovači nebo lisováním ovoce v malém vinařském lisu.

Míchaný kompot můžete složit například z 30 % angreštu, 20 % jahod, 30 % červeného rybízu a 20 % malin. Jako nálev je vhodná směs šťávy z jahod a rybízu. Směs velkého ovoce se může skládat z 30 % nakrájených hrušek, 30 % půlených broskví, 20 % rynglí a 20 % švestek.

Na 500ml sklenici dáváme 230 g ovoce a 150 ml nálevu.

Do 720ml sklenice dáváme 340 g ovoce a 230 ml nálevu.

U klasického zavařování se svěží barva ovoce mění na nevýraznou, degraduje se chuť, ničí se pektiny, betakaroten a zejména vitamin C. My však chceme zachovat maximální množství výživných, ochranných a chuťových látek v ovoci. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je blanšírování – předvařování. Nálev v hrnci přivedeme do varu, ponoříme do něj ovoce (po malých dávkách, například na sítu) a převaříme ho (stačí krátce – 2 až 5 minut). Teplota uvnitř ovoce musí vystoupit aspoň na 70 °C, aby se enzymy co nejrychleji (šokem) rozložily a nemohly negativně ovlivnit kvalitu výrobku. Předvařené ovoce ještě za horka vložíme do tepelně dezinfikovaných sklenic, zalijeme vroucím nálevem, uzavřeme, vložíme do hrnce s horkou vodou a sterilizujeme předepsanou dobu.

Broskve ve vlastní šťávě

V tomto případě nepotřebujeme cukr ani nálev, ovoce si samo pustí při sterilizaci šťávu. Jde o rychlé zavařování, u kterého můžeme využít i blanšírování, většinou se však provádí klasickou sterilizací – do sklenic pokládáme nepředvařené ovoce. Při sterilizaci zahříváme pomalu, abychom potřebné teploty dosáhli i ve středu ovoce a udržovali ji po celou dobu sterilizace. Takové zavařeniny můžeme použít do koláčů, buchet, na pudingy či kaše, ale i rozmixované ve vodě na výrobu zdravých nápojů.

Tímto způsobem si můžeme připravit i džem nebo hustší zavařeniny. Od klasických zavařenin, které obsahují množství cukru a chemie, se budou lišit zejména řidší konzistencí. Rozdíl bude samozřejmě i v jejich sladkosti.

Doba sterilizace v horké vodní lázni je podobná jako u zavařování kompotů.

Chceme-li džem obohatit o nerozvařené kousky ovoce, přidáme do něj přibližně 5 až 10 minut před ukončením varu (závisí na druhu a tvrdosti ovoce) asi 20 % čerstvě nakrájených ovocných kousků a vše spolu dovaříme.

Aby džem aspoň trochu zrosolovatěl, zkombinujeme sladké ovoce s kyselým anebo méně zralým ovocem (obsahuje více pektinů). Potom už jen stačí nakrájené ovoce prudce a krátce povařit – za stálého míchání se zahustí na potřebnou konzistenci. Var zbytečně neprodlužujeme, aby se pektinové rosolotvorné látky nerozložily.

Zavařeniny bez přidaného cukru, umělých sladidel a rizikových chemikálií jsou vhodné i pro diabetiky. Přirozený brzdicí efekt ovocné vlákniny brání rychlému vstřebávání glukózy do krve, a tím i prudkému zvýšení glykemie. Tento pozitivní účinek můžeme posilnit (a to platí nejen pro diabetiky, ale i pro lidi trpící obezitou a jinými civilizačními chorobami) tak, že biokompoty a biopomazánky budeme konzumovat s celozrnnými obilnými jídly a pečivem.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Ram-Man

odkaz na článek

. Zavařování broskví [online]. ČeskéNápady.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Lidé také čtou

Další články k tématu jak zavarit broskve

ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU