Pěstování paprik ze semínek
Chcete mít papriky na zahrádce nebo na slunném balkóně? Můžete si je vypěstovat ze semínek. Pro pěstování paprik ze semen začněte s klíčením semen uvnitř na konci zimy pomocí směsi pro výsev semen. Pro optimální klíčení udržujte teplou teplotu (27–32 °C) a pamatujte si, že papriky mají rády teplo zdola. Jakmile se sazenice vyvinou, přesaďte je do jednotlivých květináčů a postupně si je aklimatizujte na venkovní podmínky, než je vysadíte do zahrady. Bude to trvat 2,5 měsíce.
Klíčení
- Začněte v interiéru: Semena začněte vysévat 8–10 týdnů před posledními očekávanými mrazy, tedy od poloviny února.
- Směs pro výsev semen: Použijte dobře propustnou směs pro výsev semen.
- Teplota: Pro klíčení udržujte teplou (27–32 °C). Papriky dobře klíčí a následně dobře rostou, když mají teplo zespodu. Proto je umístěte na vyhřívanou podložku a nastavte ji na uvedenou teplotu.
- Hloubka výsadby: Semena vysejte do hloubky asi 0,6 až 1,2 cm. Dejte jich do každé buňky sadbovače několik. Později je vyjednotíte.
- Zalévání: Půdu udržujte trvale vlhkou, ale ne přemokřenou.
- Světlo: Jakmile sazenice vyklíčí, zajistěte jim dostatečné sluneční světlo. Můžete je přenášet podle toho, kde u vás v interiéru svítí slunce. Můžete také použít elektrické pěstební lampy.
Přesazování a pěstování
- Jednocení: Jakmile sazenice mají několik pravých listů, prořeďte je na jednu rostlinu v každé buňce sadbovače nebo v květináči a odstraňte ty nejslabší.
- Přesazování: Jak sazenice rostou, přesazujte je do větších květináčů, aby se mohly rozvíjet kořeny.
- Otužování: Sazenice postupně aklimatizujte na venkovní podmínky tím, že je před vysazením na zahradě vystavíte po dobu 1–2 týdnů rostoucímu množství slunečního záření a nižším teplotám, které v tu dobu panují přes den venku, přičemž pobyt venku postupně prodlužujte až do pozdních hodin. Nebo je můžete od půlky března vynášet ven na přímé slunce a odpoledne je před západem vždy uklidit.
- Výsadba papriky na zahradě: Sazenice venku vysaďte do dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. S výsadbou počkejte, až budete mít jistotu, že přes noc teplota neklesne pod 6 °C.
- Rozestupy: Rostliny udržujte od sebe vzdálené 30–45 cm v závislosti na odrůdě.
- Podpěra: Během růstu rostlin jim poskytněte oporu, například kolíky nebo klece.
- Zálivka: Pravidelně zalévejte, zejména v obdobích sucha.
- Hnojení: Používejte hnojivo určené pro plodovou zeleninu, zejména po objevení prvních květů.
- Hubení škůdců a chorob: Sledujte rostliny, zda se na nich nevyskytují škůdci a choroby, a v případě potřeby podnikněte příslušné kroky.
Sklizeň
Zelené nebo zralé
Papriky lze sklízet zelené pro mírnější chuť nebo je nechat na rostlině dozrát do plné barvy a chuti.
Stříhání
Ke sklizni paprik použijte zahradnické nůžky tak, že odříznete stonek a ponecháte část stonku připojenou k plodu.
Pěstování paprik v květináči
Pěstování paprik v květináčích vyžaduje pečlivou pozornost k substrátu, slunečnímu svitu, zálivce a teplotě. Vyberte květináč o objemu alespoň 15 litrů s drenážními otvory a naplňte jej dobře propustnou substrátovou směsí, případně s přídavkem kompostu. Zajistěte, aby papriky dostávaly denně alespoň 6–8 hodin přímého slunečního světla a byly chráněny před mrazem. Pravidelně zalévejte, zejména během horkého počasí, a při kvetení hnojte pro podporu růstu.
Výběr správného květináče
- Velikost: Zvolte nádoby o objemu alespoň 15 litrů, aby se kořeny mohly správně rozvíjet. Jako pěstební nádoba může posloužit platový kbelík, plastový pytel nebo květináč z plastu či terakoty. Někde používají látkové vaky, které jsou prospěšné pro podporu růstu kořenů.
- Odvod vody: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.
- Umístění: Umístěte květináč na slunné místo, kde může denně dostávat alespoň 6–8 hodin přímého slunečního světla.
Substrát a výsadba
Zemina do květináče
Použijte dobře propustný substrát pro zeleninu, který obsahuje perlit pro provzdušňování a kompost pro živiny.
Hloubka výsadby
Při přesazování sazenic je zasaďte do stejné hloubky, v jaké rostly v předchozí nádobě.
Mulčování
Kolem základny rostliny naneste vrstvu mulče, abyste udrželi vlhkost a regulovali teplotu půdy.
Zalévání a hnojení
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména za horkého počasí, a nechte půdu mezi zálivkami mírně vyschnout.
Hnojení
Jakmile rostlina začne kvést, přihnojujte vyváženým hnojivem, abyste podpořili tvorbu plodů.
Sluneční světlo a teplota
Sluneční světlo
Papriky potřebují dostatek slunečního světla, proto si pro nádobu vyberte slunné místo.
Teplota
Papriky jsou teplomilné rostliny a preferují teploty mezi 15 °C a 32 °C. Chraňte rostliny před mrazem a chladnými obdobími.
Hubení škůdců a chorob
Monitorování: Pravidelně kontrolujte své papriky, zda nevykazují známky škůdců nebo chorob.
Ošetření: Jakékoli problémy neprodleně ošetřete vhodnými metodami, jako jsou organické roztoky na hubení škůdců.
Sklizeň
Zralost
Papriky jsou připraveny ke sklizni, když dosáhnou své zralé velikosti a barvy (zelená, červená, žlutá atd.).
Skladování
Sklizené papriky skladujte na chladném a suchém místě nebo v chladničce pro delší skladování.
Dodržováním těchto tipů si můžete vychutnat bohatou úrodu paprik vypěstovaných přímo na zahradě, na terase nebo na balkoně.
Choroby a škůdci
Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.
Běžné nemoci
- Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrny na listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
- Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
- Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
- Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
- Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
- Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.
Běžní škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.
Roztoči
Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.
Třásněnky
Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.
Nosatci
Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.
Hlístky
Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.
Bleší brouci
Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.
Pěstební postupy
- Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
- Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
- Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.
- Zavlažovací postupy: Vyhněte se zalévání shora, abyste minimalizovali růst hub.
- Odstraňování plevele: Odstraňujte plevel, který může být zdrojem škůdců a chorob.
- Pravidelně monitorujte rostliny: Včasné odhalení škůdců a chorob je zásadní pro efektivní management.
Biologická ochrana
Přinášejte užitečný hmyz: Slunéčka, zlatooké a další dravý hmyz mohou pomoci v boji proti mšicím a dalším škůdcům.
Používejte fungicidy: Proti bakteriální skvrnitosti aplikujte fungicidy na bázi mědi a proti padlí síru nebo neemový olej, který účinkuje i na mšice.
Biologické kontrolní prostředky: Proti určitým půdním škůdcům zvažte použití přirozených nepřátel, jako jsou hlístice.
Chemická ochrana
Insekticidy a akaricidy: Pro kontrolu specifických škůdců používejte vhodné insekticidy a akaracidy například Nissorun nebo Mospilan a pečlivě dodržujte pokyny na etiketě. Právě Nissorun je nejlepší prostředek jak hubit svilušku na paprikách.
Fungicidy: V případě potřeby používejte fungicidy k hubení houbových chorob, opět podle pokynů na etiketě.
Odolné odrůdy
Vyberte odrůdy paprik, které jsou odolné vůči běžným chorobám. Několik odrůd paprik vykazuje odolnost vůči běžným chorobám, jako je bakteriální skvrnitost listů, hniloba kořenů fytophtorou a různá virová onemocnění. Odrůdy paprik jako Chocolate Bell, Big Bertha, Tarpon, Intruder, Mercer a Remarkabelle jsou známé svou odolností vůči bakteriální skvrnitosti listů a/nebo fytophtoře. Odolnost vůči těmto chorobám nabízejí i odrůdy pálivých paprik jako Jedi Jalapeno a Hot Sunset. Kromě toho některé odrůdy jako Mariachi, Mesilla, Mexibell, Mexican Sunset, Milena, Rio De Oro a Santa Fe Grande vykazují odolnost vůči viru okurkové mozaiky a dalším virovým chorobám.
Foto: © Vyacheslav Argenberg