Vřes obecný

Vydáno 16.10.2015
Naposledy upraveno 16.1.2026

Calluna vulgaris, tento stále zelený, rychle se rozrůstající a převážně nízkorostoucí keř najdeme v přírodě převážně na rašeliništích a vřesovištích, dále v kyselých borových a dubových lesích. Z vřesu se kdysi vyráběly metličky, což vystihuje i řecké slovo kallynó (zametat, čistit), ze kterého je odvozen latinský název Calluna. Pro svou nenáročnost a zároveň krásně zbarvené květy bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů, které nám na zahradě nebo v květináčích dělají radost po celý rok.

Obsah článku

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Vřes obecný, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem vřes

Pěstování vřesu v truhlíku

Vřesy lze úspěšně pěstovat i v truhlících a různých nádobách. Mohou tak zdobit balkony, terasy nebo zápraží po celý rok. Aby se rostlinám dařilo, nejdůležitější je opět půda. Nesmí obsahovat vápno a sazenice je dobré podsypat rašelinou nebo lesní hrabankou. Pro umístění pak stejně jako na záhonech vybíráme světlá a slunná stanoviště. Vřesy pravidelně zaléváme měkkou vodou, substrát raději nenecháváme příliš vyschnout. Stačí ale jen mírně vlhký, dobrá je rovněž drenáž na dně nádoby. Jednou za dva až tři týdny rostliny přihnojujeme přípravky bez vápna.

Množení vřesu

Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma vřes pěstování je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Balkonové rostliny vhodné na plné slunce.

Vřes v zimě

Na záhonech přečká vřes zimu bez problémů. Pouze pokud máte mladé rostliny, je lepší přikrýt je chvojím, textilií nebo alespoň mulčovací kůrou. Vřes v nádobách a truhlících je potřeba obalit netkanou textilií nebo polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.

Účinky vřesu

Vřes je nejen okrasnou rostlinou, ale patří i mezi významné léčivky. Bývá součástí bylinných směsí a čajů. Vřes je výborným močopudným, desinfekčním a protizánětlivým prostředkem především na močové cesty, dále na gynekologické problémy, zlepšuje odvod tekutin z těla, pomáhá při revmatických onemocněních. Při snížené funkci ledvin je výborným prostředkem pro vylučování kyseliny močové z těla. Dokáže rozpouštět i močové kameny. Kromě toho uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek. Je také potopudný, čehož se dá využít při chorobách z prochladnutí a horečkách. Dá se použít i zevně k omývání ran a při kožních problémech (má stahujících vlastnosti). Pro léčivé účinky využíváme ale jen původní druh, nikoli zahradní kultivary.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu vřesy, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Jak zazimovat zahradu by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Vřesovec versus vřes

Vřesovec (Erica) je rostlina natolik podobná vřesu, že ji většina lidí jen těžko rozezná. Dříve byly oba druhy i botaniky řazeny do stejného rodu. Stejně tak jako vřes, najdeme vřesovce především na rašeliništích. Na zahradách jim vyhovuje kyselá i velmi kyselá půda. Nejlépe se mu daří na slunci, ale na rozdíl od vřesu roste i v polostínu, dokonce i ve stínu. Špatně snáší sucho. Nejběžnější u něho je bílá barva květů, jsou ale i odrůdy s růžovými a červenými barvami. Nejpodstatnějším rozdílem je, že vřesovce kvetou brzy na jaře, někdy dokonce i v zimních měsících (únor – duben), zatímco vřes na podzim a v pozdním létě (červenec – listopad). Z tohoto důvodu nesmíme vřesovce na podzim sestříhávat, protože již mají nasazené pupeny na kvetení.