Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  

Třešně

 


Aktualizováno:

Zahrada

Třešeň pochází z Malé Asie a tento strom byl u nás pěstovaný řídce už od dob Římanů. V současnosti se vyskytuje ve více než 1000 odrůdách a její plody jsou vyhledávaným ovocem, neboť obsahují jód, hořčík, zinek, vápník, železo, křemík, fosfor a vitamíny C, E, B. Pro svou lahodnou sladkou chuť jsou jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce. Skrývají v sobě ale také spoustu dalších látek, které prospívají našemu zdraví.

Třešně a zdraví

Pro vaše zdraví jsou přínosem především plody, které na sebe umí vázat škodliviny. Ty se pak z těla snadněji vylučují. Třešně jsou také dobré v boji proti nadváze, mají blahodárný vliv na krásu pokožky a pomáhají proti zácpě. Čerstvé působí také protirevmaticky. Pozor si musíme dávat snad jen na vodu. Všechno bobulovité ovoce totiž rychle kvasí, takže pokud si dopřejete pořádnou porci srdcovek, nezapíjejte je příliš vydatně. Jinak si koledujete o pořádné zažívací problémy. Příznivé léčebné účinky mají také listy. Vyzkoušet můžete třeba odvar, který oceníte zejména, pokud vás trápí revma. Nemocným kloubům zkuste dopřát koupel jednou denně po dobu asi patnácti minut. Používají se rovněž sušené květy. Jsou aromatické, takže je najdete v různých čajových směsích. Zároveň tlumí i křečové bolesti. Odvary můžeme připravit také ze stopek, které pomáhají zklidnit dráždivý kašel. Třešně využívá i kosmetický průmysl. Jsou totiž pomocníkem při vyhlazování vrásek – ničí škodlivé enzymy, které přispívají ke stárnutí pokožky.

V minulosti se třešně považovaly za sladké, chutné, ale nutričně a terapeuticky málo hodnotné ovoce. Dnes se již ví, že se v nich, i když jen v malém množství, nacházejí všechny důležité živiny (kromě vitaminu B12). Obsahují 14 % sacharidů, z nichž největší podíl tvoří fruktóza. Tuky a proteiny jsou v nich zastoupeny jen jedním procentem. Dále obsahují malé množství vitaminů A, B, C a E a také minerály a stopové prvky, jako vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, draslík, zinek, měď a mangan. Organické kyseliny, kyselina jablečná, jantarová a citronová, podporují trávení a čistí krev. Sto gramů třešní dodá tělu 10 % doporučené denní dávky rostlinné vlákniny, díky níž mají třešně laxativní (projímavý) a hypolipidemický (snižující obsah cholesterolu v krvi) účinek. Flavonoidy zodpovídají za diuretické, antitoxické, antioxidační a protirakovinné vlastnosti třešní. Kyselina salicylová je přírodní prekurzor acylpyrinu, který působí protizánětlivě a protirevmaticky.

Třešně vyvolávají daleko větší pocit nasycení, čímž snižují chuť na další jídlo. Diuretický (močopudný) a očistný účinek, jakož i nízký obsah sodíku a tuků urychlují snižování nadváhy. Díky tomu, že 50 % sacharidů obsažených v třešních tvoří fruktóza, mohou je v přiměřeném množství konzumovat i diabetici.

Vysoká konzumace třešní, zejména jako očistná kúra, se doporučuje při artróze, dně, revmatoidní artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě, autointoxikaci v důsledku nevhodné stravy, chronické hepatopatii (onemocnění jaterní tkáně), selhání srdce, rekonvalescenci a rakovině. Jí se jen dužina zralých třešní.

Třešňová kúra: třikrát až čtyřikrát denně po dobu dvou až tří dnů se konzumuje půl kilogramu zralých třešní jako jediná potrava. Ti, kdo mají problémy se žaludkem, mohou třešně mírně povařit. Účinek kúry se zvýší, doplníme-li ji pitím několika hrnků třešňového čaje (50 g stopek třešní vaříme 5 minut v litru vody).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Třešně a mléko

V podstatě se jedná o jakoukoliv tekutinu a ovoce, protože setká-li se ovocný cukr z ovoce s tekutinou, dochází ke kvašení, přičemž vznikají plyny. Projevem může být buď pouze bolest břicha, nebo zvracení a průjmy. Pokud přidáme mléčné výrobky, mléko proces kvašení ještě zintenzivní. Stejnou reakci jako třešně mohou vyvolat také například jahody, meloun, angrešt, rybíz.

Problém spočívá v tom, že se tekutina v žaludku setká s ovocnými cukry, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny. Pokud sníte dostatek třešní a vypijete dostatek vody, téměř jistě si přivodíte nepříjemnou bolest břicha (žaludku). Vysoká koncentrace plynů a kvašení může vyvolat zvracení, anebo se rovnou vydá směrem dolů, což se projeví průjmem. Když místo vody přidáte do hry mléčné výrobky (mléko či nedejbože mléčné kysané produkty), celý průběh bude ještě horší.

Podobná reakce vás čeká i v případě, kdy se ovoce přejíte. Takže i tady platí: všeho s mírou! Obyčejně takové pokusy končí velmi nepříjemně, nejde většinou o ohrožení života, ovšem jednu výjimku zde najdeme: pozor na malé děti – ty by takové experimenty mohly odnést i hospitalizací v nemocnici.

Třešně Karešova

Jedná se o původní českou odrůdu, která byla vyšlechtěna v Ostroměři na počátku minulého století. Stromy rostou v prvních letech velmi bujně, v plné plodnosti středně bujně. Vytváří velké, zahuštěné, kulovité až vysoce kulovité koruny. U stromů je doporučován pravidelný prosvětlovací řez. Kvetou středně raně a jsou cizosprašné. Mezi vhodné opylovače patří odrůdy Burlat, Kaštánka, Napoleonova a Rivan.

Plod je středně velký až větší, průměrná hmotnost se pohybuje kolem 6 g. Tvar je srdčitý se zploštělou břišní stranou. Slupka je tmavě červené barvy, lesklá. Stopka je dlouhá, dobře se odděluje od plodu. Dužnina je tmavě červená, měkčí (srdcovka), velmi šťavnatá, chuť má navinule sladkou, aromatickou, velmi dobrou. Šťáva v plné zralosti plodů dobře barví. Plody jsou vhodné především pro přímý konzum.

Plodnost je raná, velmi vysoká a pravidelná. Patří k nejplodnějším raným odrůdám současného sortimentu. Stromy dobře odolávají zimním mrazům, květy jsou středně citlivé k pozdním jarním mrazíkům. Jako raná třešeň není napadána vrtulí třešňovou. Výskyt moniliózy bývá středně silný. V době dešťů – zvláště v přezrálém stavu – plody snadno pukají.

Pro pěstitelské tvary čtvrtkmen nebo polokmen jsou vhodné podnože ptáčnice nebo Colt. Třešně zrají v takzvaném 2. třešňovém týdnu, plody je možno sklízet již ve světle červeném stavu, kdy poměrně dobře snášejí transport. Přezrálé plody se snadno otlačují.

Jde o odrůdu vhodnou do lehčích a dostatečně vlhkých půd. Svou kvalitou plodů vyhovuje jak pro samozásobení, tak i pro tržní účely. Významnou vlastností pro pěstitele je, že má poměrně dlouhé konzumní období.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Zavařování třešní

Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.

Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.

Recept

Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru

Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.

Třešňový džem

Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.

Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.

Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.

Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Třešňový džem bez Pektogelu

Tento džem je naprosto bez chemie.

Suroviny: 1 kg třešní, 1 kg cukru a 100 ml šťávy z rybízu

Technologický postup: Třešně odpeckujeme, odvážíme, vložíme do hrnce a na každý kilogram třešní dáme 100 g rybízové šťávy z čerstvého rybízu. Čím méně zralý rybíz, tím lépe. Třešně rozmixujeme (musí zůstat i kousky) a dáme vařit. Když se trochu rozvaří a hmota je horká, přidáme cukr a řádně rozvaříme. Džem přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme, dokud není džem hotový k nalití do sklenice, a to je velmi důležitý okamžik, který je těžké správně určit. Lze použít želírovací zkoušku, kdy kápneme kapku džemu do skleničky s vodou, a pokud se roztříští, ještě je třeba vařit. Třešně mají na rozdíl například od rybízu či jahod velmi málo přirozeného pektinu, proto také přidáváme šťávu z rybízu a želírování trvá mnohem déle než například právě u jahod. Pokud bychom chtěli, aby byla ukončena želírovací zkouška skutečně poctivě a kapka džemu se vůbec netříštila, bude to trvat velmi dlouho. U třešní se volí střední cesta, kdy není sice džem zcela tuhý, tuhne ještě během zrání ve sklenici, ale na chlebu drží. Správný okamžik lití do sklenic je ten, kdy se již na hrnci objevuje nad hladinou džemu zeželírovaná vrstva a kapička džemu vhozená do vody se tříští o mnoho méně než na počátku. Stále se však ještě tříští. Je to zhruba hodinu a půl po začátku varu. Záleží samozřejmě na množství a velikosti hrnce. Hodina a půl je to v případě džemu ze šesti kilogramů třešní. Po úspěšném zeželírování následuje nalití do pečlivě vymytých sklenic, zavíčkování a zavaření ve vodě horké 96 °C po dobu 6–10 minut.

Třešně v rumu

Libovolné množství třešní opereme a po částech naskládáme do sklenice, přičemž každou vrstvu třešní posypeme cukrem, když máme sklenici plnou, zalijeme třešně rumem tak, aby alkohol aspoň o 2 cm převyšoval třešně. Potom sklenici uzavřeme a dáme do chladna a tmy asi na tři týdny uležet. Pak můžeme ještě naředit. Takovéto třešně jsou vhodné například na poháry, do likérů s ledem nebo je přelijte do láhve a uchovejte v lednici na zimní večery a potom připravte jako svařák.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Třešně se smetanou

Suroviny: 2 hrnky třešní, šťáva z 1 pomeranče, šťáva z 1citronu, 250 ml smetany ke šlehání, 1 vanilkový cukr, ½ lžičky mleté skořice, strouhaná čokoláda

Technologický postup: Třešně omyjeme, vypeckujeme, překrájíme, naložíme do směsi citronové a pomerančové šťávy a necháme je uležet několik hodin. Potom přidáme dvě lžíce smetany a rozmixujeme. Zbytek smetany ušleháme společně se skořicí a vanilkovým cukrem a vmícháme ručně do třešňové směsi. Nalijeme do pohárků a necháme vychladnout. Podáváme ozdobené nastrouhanou čokoládou.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © עדן גאנם



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata

Zajímavé články

ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS