Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  

Včely v květnu

 


Aktualizováno:

Včelařství

Květen již svým názvem naznačuje, co že se vlastně v jeho průběhu v přírodě děje. Včelaři jej přitom řadí do období takzvaného časného léta. Všude kolem nás v tu dobu dokvétají ovocné stromy a některé květiny. V květnu dochází ke značnému rozvoji včelstva, líhne se několik set až tisíc včel denně. Vzniká rojová nálada a je také první medobraní.

Včelaření v květnu

Nabídka pylu ve volné přírodě vyvolá intenzivnější kladení vajíček, a tím také zvýšenou péči o plod. Zimní chomáč se již rozpustil. To opět vyžaduje větší spotřebu potravy ve formě glycidů. Pro včelstvo je v březnu/dubnu nejlepší potravou invertovaný cukr, který včely dostaly na podzim. Včelstvo si z těchto zimních zásob odebírá podle své síly, výkonnosti matky a počtu volných dělničích buněk použitelných k zakladení. Rozhodující vliv na vývoj má teplo, které si umí včelstvo vyprodukovat a udržet. I v tomto případě mají výhodu silná včelstva, která neutrpěla zimními ztrátami včel.

Abychom podnítili včelstvo a zvýšili teplo, proškrabeme část zásobních plástů, které jsou v blízkosti plodu, ostatní necháme být, aby nenavlhly. Rozpěrákem nebo odvíčkovací vidličkou poškrábeme zásobní víčka, obnažená potrava v buňkách včely dráždí k nasávání. Není přitom podstatné, když trocha zásob ukápne na rámky nebo teče po buňkách. Včelímu smyslu pro pořádek vadí i to, že u plodového hnízda jsou plásty poškozeny a snaží se je vyčistit a opravit.

Při těchto opatřeních nesmíme zapomenout na to, že v březnu či dubnu se mohou vyskytovat teplotní výkyvy 20 °C a více. Plodové hnízdo musíme proto nechat pohromadě. Vsunutí poškrábaného plástu mezi plásty s plodem je možné až v pokročilejším ročním období, kdy se již nedají očekávat příliš velké teplotní rozdíly. Tato doba nastane zpravidla v květnu. Opakované poškrábání zásobních plástů má ještě jednu další velkou výhodu: spotřebují se zimní zásoby, jež budou proměněny v mladé včely. Ty bude včelstvo potřebovat pro nastávající snůšku. Takto spotřebovaný invert (zimní zásoba cukru zpracovaného včelami) tak nemůže kazit kvalitu květového medu.

První pyl a nektar poskytují včelám květy jívy, trnek a angreštu. Včelstva se začínají rozrůstat, takže je čas na jejich důkladnější prohlídku. Při dlouhodobě teplém počasí a pylové snůšce začínáme rozšiřovat mezistěnami. Na podzim jsme sice zazimovali silná včelstva, která dávala z hlediska síly, zásob a kvality matky nejlepší předpoklady, ale nedá se vyloučit, že nás některé včelstvo zklamalo.

Zrušení nebo spojení je nejlepším řešením pro slabá nebo osiřelá včelstva. Na jaře není spojování problémem, měla by platit zásada: nikdy nespojujeme dvě slabá včelstva! Spojení se silným včelstvem, které je nejméně na 10 rámcích, původní včelstvo posílí a otevře mu cestu k lepšímu vývoji. Při spojování slabší včelstvo nasadíme na včelstvo silnější. Matku ze slabého včelstva můžeme odstranit, není to ale nutné. Problémy se dvěma matkami ve včelstvu nejsou. Během jednoho až dvou týdnů jedna z nich chybí. Při spojování od června/července je lepší, když slabší matku odstraníme a mezi spojované nástavky dáme proděrovaný novinový papír, provedeme to v podvečer, aby se včelstva „nespařila“ omezeným odvodem tepla, pak se včelstva spojí bez konfliktu.

Koncem dubna a začátkem května je při normálním vývoji včelstva přírůstek mladušek větší než úhyn zimních včel. Ty jsou sice u některých včelstev až do konce května, ale nemají již takový význam jako v minulých týdnech. Objevuje se požadavek na zvětšení prostoru. Zaprvé musí mít matka dostatek místa na kladení, za druhé musí mít včelstvo místo na uložení nektaru a pylu. Včelstvo rozšiřujeme, jakmile jsou v horním nástavku všechny uličky mezi plásty vyplněny včelami. Takové včelstvo má na 5 až 7 středových plástech plod ve všech stadiích vývoje. Okrajové plásty jsou částečně zaplněny nektarem, medem a pylem. U dobrého včelstva ve dvou nástavcích s výkonnou matkou, najdeme plodové plásty i v dolním nástavku. Při příznivém počasí a dobré snůšce pylu z jívy, vrb a smetánky, která začíná kvést, je v plástech uložen převážně pyl. Pro rozšíření včelstva připravíme nástavek, do kterého zavěsíme po obou stranách 2 krycí, pokud možno od vytočeného medu vlhké plásty, a zbytek rámky s mezistěnami. Doprostřed mezi mezistěny přesuneme ze včelstva 2 zavíčkované plodové plásty i se včelami. Plodové plásty uprostřed druhého nástavku srazíme dohromady a doplníme prázdné plásty na okraj plodového tělesa. Nový nástavek postavíme jako třetí nahoru, přičemž plodové plásty necháme uprostřed. Při popsané rozšiřovací metodě dosáhneme toho, že plodové hnízdo zůstane dole i nahoře pohromadě, a navíc plod v třetím nástavku láká matku nahoru. Období špatného počasí nezpůsobí nachlazení plodu, při dobré snůšce má takové včelstvo dostatek prostoru. Přidávání mezistěn k plodovému tělesu a počet přidaných mezistěn závisí na síle včelstva. Stavbou mezistěn se obnovuje dílo, ze světlého díla se líhnou větší a silnější včely. Proto máme nechat vystavět 1/3 potřebných plástů, tím se za 3 roky obnoví všechny plásty. U nástavkového ošetřování včelstev lze použít několik různých způsobů.

V květnu nastává rojová aktivita a je zesílená snůška, plodování a stavební činnost. Pravidelná kontrola rojové nálady je do konce června každých 7–10 dnů. Pokud je varoáza, v síle vyřezáváme trubčí plod, protože je v něm nejvíce roztočů. V květnu je rovněž první medobraní (vytáčíme med, a to odstředivou silou v medometu).

Roj vzniká oddělením části včelstva se starou matkou. Ještě předtím nová vylíhlá matka provede průzkumný prolet a asi za týden provede snubní prolet, při kterém se spáří s 5–10 trubci, aby nedošlo k „rodinnému oplození“. Matka si uchová sperma od trubců po celý život, který trvá 3–5 let. Včelař si však matku uchovává jen 2–3 roky, protože to jsou nejlepší léta jejího kladení. V minulé době se odchytávaly roje ve větší míře, protože se ještě nevymyslel způsob množení včelstev. Dnes je rojivost nežádaným aspektem, protože se rojením sníží počet včel v úle a tím pádem i snůška, proto se rozšiřují včelstva pomocí oddělků.

Včelstvo je společenství včel o jedné matce, několika tisících dělnic a v určitém období i o několika stech trubců. V letních měsících jich je okolo 60 000. V zimních měsících okolo 20 000. Počet včel je pro včelaře rozhodující při posuzování, zdali mají včelstva silná, či slabá. Profesionálové používají takzvané úlové váhy, které mohou tuto informaci dovést do velké přesnosti.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Rostliny poskytující včelám zdroj obživy na jaře

Kultivary vrby, a sice samčí exempláře, jsou na jaře nejdůležitějším zdrojem pylu. Vrba je rostlinou dvoudomou, tedy samčí a samičí, květy se nacházejí odděleně na různých rostlinách. Samičí vrbové keře nebo stromy navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar nabízejí i květy samčí, ale méně než květy samičí. K vrbám náleží kolem 20 druhů. Nejznámější je vrba košařská, která kvete velmi brzy, a jíva. Včely ji navštěvují velmi intenzivně, takže by v žádné zahrádce takový keř nebo strom neměl chybět. Vrba je nenáročná, ke svému růstu ale potřebuje hodně vláhy. Rozmnožuje se velmi snadno pomocí řízků: po odkvětu uřízneme z větví asi 25 cm dlouhé řízky se 4–5 očky. Zapíchneme je do zeminy a intenzivní zálivkou zajišťujeme dostatek vláhy. Na vhodně položených pozemcích je živý plot z vrb pro včely velmi dobrým zdrojem pylu.

Smetanka lékařská (pampeliška) začíná kvést dříve než ovocné stromy a kvete potom současně s nimi. Kromě pylu poskytuje v některých letech za slunečného, teplého a vlhkého období tolik nektaru, že můžeme počítat s dobrou sklizní medu. Včelaři proto rádi vyhledávají rozlehlé luční plochy jako zdroj vyloženě časné snůšky, kterou využívají k rozvoji včelstev.

Naše ovocné dřeviny jsou velmi dobrými zdroji pylu a nektaru. Zvláště u cizosprašných třešní, jabloní, hrušní a švestek je opylovací činnost včel velmi potřebná a poskytuje včelám velmi dobrou snůšku.

Další kulturní a divoké dřeviny. Jako velmi časný zdroj pylu se osvědčují různé druhy olší, které rostou převážně na březích řek nebo potoků. Hodně pylu a nektaru mají trnky a hloh bílý, ale nejbohatší sortiment – pokud to tak můžeme říct – mají javory: javor klen, javor mléč a javor babyka. Poskytují kromě nektaru a pylu i medovici. Většinou jsou to pěkné stromy do parků a alejí; javor mléč a javor klen jsou důležitými dřevinami ve smíšených lesích. Krušina olšová je ve všech směrech skromná; její květy jsou nenápadné a včelám poskytují pouze nektar, zato ale ve velkém množství.

Úly

Dnešní včelaři chovají včely v úlech. Nežijeme již tedy v dobách dávno minulých, kdy brtníci obcházeli dutiny stromů, ve kterých včely hnízdily, a celkem spoře oděni ze žebříků, často holýma rukama, podobni medvědům, med odebírali. Pak přišli na svět dřevěné úly vyrobené ze starých kmenů stromů. Těmto krásným, avšak nutno uvést, že velmi nepraktickým úlům, se říkalo „kláty“ a my známe pár včelařů, kteří si je z lásky ke včelám umístili prázdné na zahradu. Další typem úlů byly takzvané košnice – úly vyrobené ze svazků slámy.

Dnešní úly nejsou nikterak prošpikované technologiemi a moderními materiály, jak by se možná mohlo od soudobého překotného vývoje techniky a technologií očekávat. Sice včelaři okusili v 80. letech 20. století pokusy o začlenění novodobých materiálů do včelařství, ale tradiční materiály obstály na jedničku. A tak, jak rychle přišly na trh například polystyrenové úly, plastové mezistěny a podobně, tak také rychle odešly. Včelařina tak zůstává krásným oborem (pro mnohé koníčkem), kde spolu s ocelí a jinými kovy vítězí přírodní materiály, jako je dřevo či včelí vosk, který se jako produkt včel do včelstev zase navrací. Soudobý úl je v podstatě speciálně upravená dřevěná bedna čtvercového nebo obdélníkového půdorysu, se speciálně upraveným dnem a s několika takzvanými nástavky. Odmyslíte-li si totiž ono zmíněné dno (oddělíte-li jej od zbytku bedny – a ve skutečnosti tomu u některých typů úlů tak i je), pak zbytek bedny je onen nástavek. A tak je úl vlastně tvořen jedním dnem a několika nástavky a říká se mu „nástavkový“. V určitých ročních obdobích, podle toho, jak jsou včelstva silná, včelaři úly podle potřeby rozšiřují o další nástavky. V létě pak může být úl tvořen i osmi nástavky a dosahovat výšky třeba 2 metry. V zimním období pak zase bývá zpravidla tvořen jedním, dvěma až čtyřmi nástavky. Už to něco napovídá o dynamice rozvoje včelstva v ročním období. Více úlů může být seskupeno do jedné dřevěné stavby, která se nazývá včelín.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Rozdělení včel

Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.

Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dní. V zimních měsících, kdy včely úly neopouštějí, se dělnice dožívají 6–8 měsíců (jedná se o zimní včely).

Trubec je včelí sameček, který vzniká takzvaně partenogeneticky, což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií – své genetické vlastnosti dává pouze matka. Trubec je nejširší ze všech včel, dlouhý je pak přibližně stejně jako matka. Na rozdíl od matky a dělnic však nemá tak krásně ladné tvary, jemné křivky. Přechody mezi hrudí a zadečkem jsou ostré, vypadá jako válec. Posláním trubce je oplozovat matky. Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen oplodnit matku. Trubec odlétá na takzvané „trubčí shromaždiště“, kam se dostavují matky a trubci z celého okolí a kde dochází k „včelím zásnubám“. Včelí matka se spáří na trubčím shromaždišti hned s několika trubci (5–10) najednou. Každý trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává. Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.

Oddělek

Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Medobraní

Silné, zdravé včelstvo s kvalitní matkou je základem dobrých výnosů. K podmínce dobrých výnosů také patří dobré snůškové podmínky pro včely. Medy rozdělujeme do dvou základních skupin. Zaprvé to jsou medy květové, jejichž původ je v nektaru různých květin. Tyto medy můžeme dále rozdělovat na druhové medy, tedy medy řepkové, akátové a tak dále. Do druhé skupiny patří medy medovicové, nesprávně označované jako medy lesní. Medovici tvoří hmyz, nejvíce mšice a červci. Mšice a červci odsávají medovici za určitých příznivých podmínek zejména ze smrků, jedlí a listnatých stromů. Medovici tvoří převážně cukry sacharózy, glukózy, fruktózy a dalších složitých cukrů a látek. Tyto látky procházejí přes střeva producentů medovice a řitním otvorem jdou z těla ven. Včely tyto vyloučené látky odebírají a dále zpracovávají. Další, můžeme je nazvat meziskupinou, jsou takzvané medy smíšené. Tento název rovněž nemají v oblibě naši odběratelé medu v domnění, že včelař nějakým způsobem provádí míchání medu. Medy smíšené jsou však velice chutné. Jejich původ je v přesně nezjištěném množství medů květových a medovicových.

Včelstvu odebíráme plásty pouze se zralým medem, který obsahuje maximálně 19 % vody. K měření vody lze v obchodní síti zakoupit refraktometr. Neodebíráme medné plásty včelstvu v době silné, zejména květové snůšky. Teorie o zavíčkování jedné anebo dvou třetin plástu není vždy tou správnou. Když silně trhneme rámkem a vystříkne nám med, je to důkaz toho, že med je nevyzrálý, s velkým obsahem vody. Nevýhodou maloprostorových úlů je, že mnohdy včely víčkují při silné snůšce ještě nevyzrálý med, a navíc pokud úl není ještě dostatečně odvětrán, je to jako sušení mokrého prádla v uzavřené místností. Při zjištění, že je nástavek plný a med nevyzrálý, vložíme další prázdný nástavek na včelstvo pod stávající plný nástavek.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Prosthetic Head

odkaz na článek

. Včely v květnu [online]. ČeskéNápady.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Včely v květnu 2021

 Jiří Pejšek

Jak škodí mravenci v úlu a jak se jih zbavit,bez poškození včel.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata


Zajímavé články

Další články k tématu plánek na včelí nástavkové úly

ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS