Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  

Domácí plísňový sýr

 


Aktualizováno:

Vaření a pečení

Obecně lze konstatovat, že sýry jsou zdravé. Přesto ale nejsou všechny sýry stejné a ne každý našemu tělu prospívá. Některé sýry si například nemohou dopřát lidé s intolerancí laktózy, jejichž organismus nedokáže strávit mléčný cukr. Jiné sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Pozor také na sýry s nežádoucími plísněmi…

Historie plísňových sýrů

Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.

Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.

Dělení plísňových sýrů:

  • s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
  • s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.

Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.

Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Zdravotní účinky

V těhotenství a při přípravě stravy pro malé děti je nutné se vyhnout plísňovým sýrům. Není to jenom kvůli bakterii listérii. Problémem jsou plísňové kultury. Stačí nesprávné skladování nebo překročení doby použitelnosti a takzvané ušlechtilé plísně mohou produkovat mykotoxiny, navíc se mohou přidat ještě další nebezpečné plísně.

Několik častých a nebezpečných mýtů:

  • Nákaza listeriózou hrozí častěji z jiných zdrojů než z mléčných produktů, neboť mléčné produkty obvykle bývají vyráběny z pasterizovaného mléka.
  • Nechat plísňové sýry s prošlým datem spotřeby doma „ještě lépe uzrát“.
  • Tavené sýry jsou vhodným zdrojem vápníku. (Naopak: Tavené sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Proto nejsou příliš vhodné pro děti.)

Recepty na plísňový sýr

Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.

Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.

Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.

Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.

Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.

Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.

Recept na domácí sýr

Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření

Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento základ sýra můžete promíchat s libovolnými bylinkami či kořením dle chuti (osvědčila se například kořenicí směs na grilovaný sýr). Základ sýra vraťte do děrované nádoby, šikovně jej zatižte a nechejte 12 až 24 hodin lisovat (záleží na tom, jak tuhý sýr požadujete). Nakonec bochník rozdělte na části, které namočíte na tři hodiny do slané lázně (160 g soli/1 l vody). Sýr pak získá slanou chuť. Další možností je, že sýr nemusíte nechávat zrát, ale rovnou ho podávat.

Domácí sýr trochu jinak

Ingredience: 4 l syrového mléka, mléčná kultura (náhrada kysaná smetana, podmáslí s živou kulturou nebo jogurtem), 2 lžičky syřidla, sůl

Technologický postup: Mléko zahřejeme na 72 až 74 °C, pak ho zchladíme na teplotu 30 °C a naočkujeme 2 lžičkami mléčné kultury, například smetanové sušené kultury Laktoflora. Řádně promícháme a necháme asi 30 minut stát. Poté při teplotě 27 až 30 °C přidáme 1 až 2 lžičky syřidla. Opět důkladně promícháme a necháme v klidu stát při pokojové teplotě po dobu asi 2 hodin. Srážení probíhá pozvolna. Vytvořenou tužší sýřeninu lehce pokrájíme asi na třícentimetrové čtverce. Počkáme další půlhodinu až hodinu, dokud nevystoupí na povrch syrovátka. Použít můžeme i jiný „výrobník“ − třeba uzavřenou čistou nádobu, kterou proděravíme asi milimetrovými otvory, vzdálenými od sebe po obvodu 2,5 až 3 cm (na spodku nádoby i méně). Pak naběračkou polotovar o objemu asi 3 l zbavíme zbylé syrovátky. Například pomocí síta nebo jemné utěrky přichycené k okraji velkého hrnce. Uvolňující se syrovátku necháme odkapávat asi24 hodin. Hmotou můžeme také občas pohnout, aby syrovátka mohla snadněji vykapávat, ale raději jen zpočátku, později už jde i o pohledný tvar bochánku. (Speciální výrobník lze převracet, takže sýr svůj tvar neztratí.) Hotový sýr na povrchu z obou stran i z boku osolíme, zabalíme (například do alobalu) a uložíme do chladničky. Sůl do sýru rovnoměrně pronikne a hned následující den ho můžeme konzumovat.

Domácí Hermelín

Postup výroby sýru typu Hermelín je obdobný jako u receptu „Domácí sýr trochu jinak“. Potřebujeme však termofilní mléčnou hermelínovou kulturu (1 lžičku na 4 l mléka). Dále pokračujeme až k solení jako v předchozím postupu. Po nasolení sýra však Hermelín musíme uložit do uzavřené nádoby (například do hrnce s pokličkou), nejlépe na mřížkovou podložku tak, aby k sýru měl i ze spodní strany přístup vzduch. Takto uložený sýr přemístíme do místnosti se stálou teplotou 14 nebo 15 °C. Sýr musíme denně obracet. Zraje 10 až 14 dní. Zralý sýr uložíme do chladničky při teplotě 4 až 6 °C.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © brookie

odkaz na článek

. Domácí plísňový sýr [online]. ČeskéNápady.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Domácí plísňový sýr

 Frank Toman

Je pravda, že chlebová modrozelená plíseň je ta, kterou obsahuje Niva? Lze z
foto určit o jakou plíseň se jedná? Díky F.

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Výrobník sýra diskuze

 Edit

Našla jsem na netu fermentor Kuvings. Má někdo? Je s ním výroba sýra jednodušší?

Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět




Zajímavé články

Další články k tématu domácí výroba marseillské mýdlo

ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS