To, že pan Pohlreich před televizními kamerami ještě nepřipravoval banánové lívance, neznamená, že je nedělá. Níže tedy další zajímavý recept na banánové lívance.
Recept
Ingredience: 1 vejce, 1 banán, podle chuti cukr, podle potřeby olej
Postup: Banán střední velikosti nakrájíme na kolečka (asi 5mm). K banánu přidáme rozklepnutá vejce a dobře rozmixujeme. Můžeme mixovat ručním mixérem nebo klasickým elektrickým. Pokud bychom chtěli lívance sladší, přidáme cukr podle chuti (lépe již nesladit).
Těsto rozlijeme na pánev. Pokud nemáme lepší pánev, tak raději přidáme kapku oleje, aby se nám těsto nepřilepovalo. Lívance smažíme do té doby, než usoudíme, že už nejsou syrové, tedy když už jsou trochu nazlátlé. Během smažení trochu snižujeme teplotu z nejvyšší dolů, abychom lívance nespálili.
Banánové lívance můžeme podávat s marmeládou nebo šlehačkou, ale i samotné.
V diskuzi RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Ingredience: 8 g droždí, 185 g mléka, 140 g hladké mouky, 2 vejce, špetka soli, 12 plátků anglické slaniny, javorový sirup, moučkový cukr na posypání, olej.
Postup: Na lívancové těsto potřebujeme nejdříve ohřát mléko, ve kterém pak rozmícháme droždí. Přisypeme mouku a vše promícháme. Nakonec do těsta vmícháme vejce a špetku soli. Těsto necháme alespoň půl hodinky kynout pod utěrkou. Na pánvi s kapkou oleje upečeme lívance dozlatova. Do pánve poté položíme i plátky slaniny a opečeme je dokřupava. Lívance servírujeme tak, že je naskládáme na sebe, přičemž je proložíme křupavou slaninou. Na závěr lívance pořádně zalijeme javorovým sirupem a zasněžíme moučkovým cukrem.
Ingredience: 400 g pravé svíčkové nebo očištěné hovězí kýty, 4 křepelčí vejce, 4 kusy bílého toustového chleba, 1–2 stroužky česneku, 2–3 lžíce kapary ve slaném nálevu, 3–4 lžičky dijonské hořčice, extra panenský olivový olej, čerstvě namletý černý pepř, mořská sůl
Postup: Maso naškrábeme nebo nasekáme najemno, ochutíme solí, pepřem, nasekanými kapary a troškou hořčice. Tousty překrojíme na trojúhelníčky a zlehka opečeme na troše olivového oleje.
Křepelčí vejce opatrně vyklopíme na pánev s rozpáleným olejem, usmažíme volská oka. Křepelčí vejce jdou hůře rozklepnout, mají tvrdou skořápku.
Na talíře navršíme kopečky masa, na vrch každého poklademe volské oko, přidáme plátky toustového chleba potřeného česnekem a ihned podáváme.
Tip: V přímém přenosu pan Pohlreich maso ještě zakápl citronovou šťávou a olivovým olejem. Recept je určen pro 4 osoby.
V diskuzi RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.
V diskuzi DNA BLUMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina matyskova.
Je vhodná konzumace blum na dnu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Přestan jíst maso vejce ryby jez jen ovoce a zeleninu a třeba se uzdravíš že?
hare KršnA hARE kRŠNA KRŠNA KRŠNA HARE HARE HARE RAMA HARE RAMA RAMA RAMA HARE HARE
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Ingredience: 500 g brambor, 300 g buřtů nebo špekáčků, 2 cibule, 2 stroužky česneku, olej, 3 lžíce hladké mouky, voda, sůl, mletý pepř, sladká mletá paprika, pálivá mletá paprika, majoránka, 250 ml smetany na vaření
Postup: Zdeněk Pohlreich buřty nakrájí na menší kostky, brambory oloupe, omyje a nakrájí také na menší kostky. Cibulku oloupe a nakrájí nadrobno. Ve větším hrnci na oleji zpění cibulku dosklovata, přidá buřty, osolí, opepří. Nechá je opéct, aby nebyly v guláši rozvařené. Mezitím si Zdeněk do varné konvice dá vařit vodu a rozetře česnek se solí. Když jsou buřty opečené, zasype je sladkou i pálivou paprikou. Promíchá a během pár vteřin zalije vařící vodou. Přidá nakrájené brambory a rozetřený česnek. Vaří přibližně 10–15 minut, dokud nejsou brambory měkké. Poté zalije celou smetanou a nechá provařit. Guláš Zdeněk Pohlreich dochutí solí, pepřem a majoránkou. V hrnku vody rozšlehá hladkou mouku, aby vznikla hustá tekutina, kterou pomalu přilévá do guláše, čímž ho zahustí dle potřeby. Krátce povaří a má hotovo.
Postup: Zdeněk Pohlreich ve větším hrnci na rozehřátém oleji za pravidelného míchání restuje asi 5 minut najemno nakrájené očištěné šalotky (měly by změknout a zesklovatět, jak uvádí Pohlreich), pak přidá utřené oloupané stroužky česneku, očištěnou papriku nakrájenou na kostičky, promíchá a po minutě přisype sladkou papriku, chilli i kmín. Na středním plameni smaží, dokud se vše nepropojí, pak přidá mleté maso, vařečkou se snaží rozdělit ho na co nejmenší kousky, a důkladně jej opeče. Mělo by vytvořit malé hnědé hrudky (musí být dokřupava usmažené, nikoliv dušené, to je kouzlo receptu). Poté Zdeněk Pohlreich směs důkladně osolí a opepří. Přilije vývar, přidá konzervovaná rajčata, tymián, čokoládu, špetku cukru, podle chuti sůl i mletý pepř a nakonec vmíchá rajčatový protlak. Vše pak přivede k varu, přiklopí a na malém plameni nechá 20 minut probublávat, občas zamíchá a podle potřeby doporučuje přilít dvě lžíce vody. Nakonec vsype okapané sterilované fazole, znovu přivede k varu a krátce prohřeje, dochutí solí i pepřem. Před podáváním nechává Zdeněk Pohlreich pokrm 10 minut odpočinout.
Uvařené vejce vložte do menší sklenice. Sklenici naplňte do jedné čtvrtiny studenou vodou. Poté sklenici zakryjte dlaní a silně protřepte, skořápka by se měla jednoduše oddělit.
Vejce se dají vařit několika způsoby. Nejčastější je asi tento. Do malého kastrůlku dáme tolik vody, aby vejce byla ponořená. Vodu osolíme, přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, jak potřebujeme, naměkko, nahniličku nebo natvrdo. Vychladlá vejce oloupeme a můžeme podávat.
Aby vejce nepraskala, ohřejeme je nejdřív na pokojovou teplotu.
Aby vejce nepraskla, propíchneme širší stranu vejce jehlou.
Aby vejce nepraskla, do vody přidáme trochu octa.
Aby se vejce dobře loupala, po vaření je prudce zchladíme studenou vodou.
Vejce naměkko (ztuhlý bílek a syrový žloutek) vaříme 2–3 minuty.
Vejce na hniličku (ztuhlý bílek a napůl vařený žloutek) vaříme 5–6 minut.
Vejce natvrdo (ztuhlý bílek i žloutek) vaříme 8–10 minut.
Před vařením nechte vejce ohřát na pokojovou teplotu, zabráníte tak popraskání skořápky. Ke stejnému účelu slouží trocha octa přidaná do vody, ve které vejce vaříte.
Na vaření vajec používejte menší kastrůlek, vejce vkládejte do studené vody a přiveďte k varu. Mějte po ruce kuchyňský budík nebo hodinky a odměřte si dobu vaření. Ta záleží na tom, v jaké úpravě chcete vejce jíst. Vejce natvrdo nechte v rendlíku vařit 10 minut. Pokud budete vejce vařit déle, žloutky budou mít nazelenalý okraj a budou vysušené.
Aby se vejce dobře loupala, po uvaření je slijte a prudce zchlaďte ve studené vodě. Tím také zastavíte var a vejce budou mít přesně tu konzistenci, kterou máte rádi.
Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.
Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.
Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.
Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.
