VZDUCHOVÉ SOLÁRNÍ VYTÁPĚNÍ

Solární panely cena

• Tady je seznam nejlevnějších solárních panelů.
• Tady je seznam nejlevnějších solárních ohřívačů vzduchu.

Zdroj: Solární vytápění

Diskuze

V diskuzi PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.

Podlahové vytápění
Podlahové topení je nejlepší topení, co znám. Máme patrový domek, v přízemí je zmiňované teplovodní podlahové a v patře ústřední topení s deskovými radiátory Radik.Vše napojeno na plynový kotel na dva okruhy. V přízemí je všude keramická dlažba, jen obývací pokoj má plovoucí podlahu. Všem doporučuji. Do budoucna uvažuji přidat do systému tepelné čerpadlo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JIndřich.

Taky si myslím, že tepelné čerpadlo je pro podlahové vytápění dobrá volba. Dokáže totiž dodávat stabilní mírně teplou vodu, která je pro topení v podlaze dostačující. Jakou variantu tepelného čerpadla uvažuješ? Voda>voda nebo vzduch>voda, nebo máš u sebe možnost geotermálního vrtu?

Zdroj: diskuze Podlahové vytápění

Ekonomika a další výhody aktivního solárního systému

Aktivní solární systémy jsou nejvíce nákladově efektivní v chladném podnebí s dobrými solárními zdroji, pokud jsou distribuce paliv, jako je elektřina, propan či olej dražší. Některé státy mají daně z prodeje, daně z příjmů, či odpočty, daň z nemovitosti nebo srážky za solární energetické systémy.

Náklady na aktivní solární systémy se budou lišit. Běžně dostupné kolektory mají záruku 10 let a více a měly by těch 10 let a déle snadno fungovat. Ekonomika aktivního systému prostorového vytápění se zlepší, pokud vám systém bude ohřívat také užitkovou vody, protože jinak nečinné kolektory, mohou v létě fungovat alespoň takto.

Vytápění vašeho domova s aktivním systémem sluneční energie může významně snížit vaši spotřebu paliva v zimě. Solární topné systémy také sníží množství znečištění ovzduší a emisí skleníkových plynů, které plynou s používání paliv pro vytápění nebo výrobu elektřiny.

Zdroj: Solární vytápění

Ovládání solárního systému

Ovládací prvky pro solární systémy jsou obvykle složitější, než klasické systémy vytápění, protože mají analyzovat více signálů a ovládat více zařízení (včetně konvekčního, zálohového topného systému). Solární systém používá senzory, přepínače, a také motory pro provoz systému. Systém využívá další ovládací prvky, aby nedošlo k zamrznutí nebo extrémně vysoké teplotě v kolektorech.

Srdcem kontrolního systému je diferenční termostat, který měří rozdíl v teplotě mezi kolektory a úložným zařízením. Když jsou kolektory o 5,6 až 11°C teplejší než úložné zařízení, termostat sepne čerpadlo pro cirkulaci vody, nebo ventilátor k proudění vzduchu.

Obsluha, výkon a náklady na tyto zařízení se liší. Některé řídící systémy monitorují teploty v různých částech systému, což pomáhá určit, jak vše funguje. Nejvíce sofistikované systémy používají mikroprocesory, které řídí a optimalizují přenos tepla do domu.

Je možné solární panel použít k napájení nízkého napětí stejnosměrného proudu ventilátoru (pro vzduchové kolektory) nebo čerpadla (u kapalinových kolektorů). Výkon solárních panelů porovnává zisk solárního tepla ze solárních kolektorů. Při pečlivém dimenzování, jsou ventilátory nebo otáčky čerpadla optimalizovány, pro dosažení efektivity. Během špatných slunečních podmínek je funkce ventilátoru nebo čerpadla pomalá, a při vysokém slunečním záření, běží rychleji.

Solární systém s dobíjecí baterií, může dodávat energii pro provoz centrálního topení, pokud je pro velké systémy drahá. Zajišťuje také, že systém bude fungovat v případě výpadku veřejné sítě.

Zdroj: Solární vytápění

Poradna

V naší poradně s názvem ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Košík.

Jaký kabel použít pro připojení rod. domu s garáží.
Délka přívodu od skříně s měřením 25 m.
Vytápění a příprava tuv bude plynem.
Děkuji. Jan Košík

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pro připojení rodinného domu bez elektrického topení a bez ohřevu vody stačí kabel CYKY 4x2,5. Kabel by měl být jištěn jističem 3x16A.

Zdroj: diskuze Elektrická přípojka

Sálavé teplo

Sálavé vytápění má řadu výhod. Je účinnější než podlahové vytápění a obvykle efektivnější než vytápění cirkulací vzduchu, protože eliminuje ztráty v potrubí. Sálavé teplo často preferují lidé s alergií, protože není distributorem alergenů, jako mohou být nucené, vzduchové systémy. Hydraulické systémy (fungující na základě kapaliny) potřebují málo elektřiny, což je přínosem pro domácnosti mimo elektrické sítě nebo v oblastech s vysokými cenami elektřiny. Hydraulické systémy mohou na vytápění využívat širokou škálu nejrůznějších energetických zdrojů, včetně kalibračního plynu, kotlů na topné oleje, kotlů na dřevo, solárních ohřívačů vody nebo kombinací těchto zdrojů.

Přes svůj název, sálavé podlahové vytápění závisí do značné míry na proudění a přirozené cirkulaci tepla v místnostech, protože vzduch ohřívaný od podlahy stoupá vzhůru. Sálavé systémy podlahového vytápění jsou výrazně odlišné od sálavých panelů používaných ve stěnách a stropech. Z tohoto důvodu jsou tyto oddíly podlahového vytápění a sálavých panelů popisovány samostatně.

Zdroj: Sálavé vytápění

Diskuze

V diskuzi ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.

Dobrý večer.
Děkuji moc za odpověď, 2 anturie mám na parapetech - JZ okno, ale stíněné balkonem a jedna na SZ. Takže je zkusím přemístit. Moc krát ještě jednou děkuji za radu..
Tancíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.

Dobrý den,
prosím o radu. Dostala jsem mladou Anturii která byla oddělena od starší rostliny. Po přenosu se ale kořeny ulomily, ale zůstaly tam dva silné kořeny, asi vzduchové, jsou ale na spodu rostliny. Anturii jsem tedy zasadila do zeminy, mám jí asi 14 dní, ale rostlinka vypadá povisle a už zežloutly dva listy. Chtěla bych se proto prosím zeptat, zda mám rostlinu raději ze zeminy vytáhnout a dát ji ještě raději do vody. Předem děkuji za odpovědi.
Míla

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování

Vzduchové solární vytápění

Solární topné systémy používají vzduch jako plynulý přenos solární energie. Solární vzduchové kolektory mohou přímo vytápět jednotlivé místnosti, nebo mohou popřípadě ohřívat proniknutý vzduch do ventilátoru, nebo být zdrojem vzduchu tepelného čerpadla, prostřednictvím cívky.

Vzduchové kolektory produkují teplo dříve a zároveň déle než kapalinový systém, tímto mohou produkovat více použitelné energie během topné sezóny, než kapalinové systémy stejné velikosti. Také na rozdíl od kapalinových systémů jsou systémy stlačeného vzduchu chráněny před mrazem a drobné úniky, z kolektoru nebo přívodního potrubí, nezpůsobují výrazné problémy, i když dojde ke snížení výkonu. Nicméně, vzduch je méně účinné přenosné zařízení tepla než kapalina, takže solární kolektory vzduchové pracují při nižší účinnosti, než kapalinové solární kolektory.

Ačkoliv některé rané vzduchové solární systémy používaly vyhřáté kameny (lože hornin) k uchovávání energie, přesto není tento způsob doporučován, protože je neefektivní, může způsobovat problémy s kondenzací a plísněmi v loži hornin a má nežádoucí účinky, této vlhkosti a plísní, na kvalitu vzduchu.

Solární vzduchové kolektory jsou často zabudovány do stěn nebo střech, bývají skryté. Například mohou být pod taškami na střeše, kde je při proudění vzduchu využíváno teplo absorbované do tašek.

Většina topných solárních systémů jsou ohřívače vzduchu přímo v místnosti, ale i relativně nová zařízení vzduchových kolektorů mají omezené použití v domácnostech.

Ohřívače vzduchu v místnosti

Vzduchové kolektory pro vytápění jednoho nebo více pokojů lze instalovat na střechu nebo na vnější zdivo (směrované na jih). Přestože jsou k dispozici pro instalaci tovární kolektory, jste-li kutil, můžete se rozhodnout postavit a instalovat svůj vlastní vzduchový kolektor.

Kolektor se skládá z vzduchotěsného, izolovaného rámu a černé kovové desku, která absorbuje teplo přes sklo před ní. Sluneční záření ohřívá desku, která ohřívá vzduch v kolektoru. Ventilátor táhne vzduch z místnosti do kolektoru a vyfukuje ho zpět do místnosti. Střešní kolektory vyžadují potrubí, jimž proudí vzduch mezi jednotlivými místnostmi. Nástěnné kolektory jsou umístěny přímo na jižní zdi a otvory jsou prořezány stěnou, pro přísun vzduchů do kolektorů a dodávku tepla to místnosti.

Jednoduché boxy okenních kolektorů se vejdou do stávajícího okenního otvoru. Mohou být aktivní (pomocí ventilátoru) nebo pasivní. U pasivních typů vzduch vstupuje do spodní části kolektoru, zahříváním se zvedá a proudí do místnosti. Přepážka nebo klapka zabraňuje proudění vzduchu z místnosti zpět do panelu, když nesvítí slunce. Tyto systémy poskytují pouze malé množství tepla, protože plocha kolektoru je poměrně malá.

Absorbující vzduchové kolektory

Absorbující vzduchové kolektory používají jednoduchou technologii pro zachycení sluneční teploty, na vyhřátých budovách. Kolektory se skládají z tmavých, perforovaných plechů, instalovaných v průběhu stavby na jižní zdi. Prostor vzduchu je vytvořen mezi starou zdí a novou fasádou. Tmavá vnější fasáda absorbuje sluneční energii a ve slunné dny rychle ohřívá vzduchovou kapsu, i když je venkovní vzduch studený.

Ventilátor čerpá přiváděný vzduch do budovy přes malé otvory v kolektorech a ze vzdušných prostorů mezi kolektory na jižní stěně. Solární energie ohřívá vzduch v absorbovaných vzduchových kolektorech až o 4,5°C. Na rozdíl od jiných technologii, pro vytápění vnitřních prostor, absorbující vzduchové kolektory nevyžadují drahé zasklení.

Absorbující vzduchové kolektory jsou nejvhodnější pro velké budovy s maximem větracích zařízení, což je skutečnost, která z nich dělá, v dnešní době dobře utěsněných domů, nevhodné. Nicméně malé absorbující vzduchové kolektory mohou sloužit k předehřátí vzduchu, proudícího do ventilátoru obnovy tepla, nebo by mohly zahřát vzduch v cívce, která je zdrojem tepla vzduchového čerpadla, zlepšit jeho účinnost a komfortní úroveň pro chladné dny. Žádné informace, k nákladové efektivnosti pomocí absorbujících vzduchových kolektorů, v současné době nejsou k dispozici.

Zdroj: Solární vytápění

Výběr a dimenzování solárního systému

Výběr vhodného solárního systému závisí na faktorech, jako je umístění, vzhled a potřeby vytápění vašeho domu. Mohou vás svazovat omezené možnosti, například, když majitel domu nebo sdružení instalaci solárních kolektorů na některých částech vašeho domu neumožní.

Místní klima, typ, účinnost a plocha kolektorů určí, kolik tepla může solární systém poskytnout. Obvykle nejúspornějším návrhem je, aby aktivní systém poskytl 40 až 80%, z potřebného vytápění domu. Systém poskytující méně než 40% potřebného tepla jsou jen výjimečně nákladově efektivní, kromě případů, kdy je pomoci solárních kolektorů ohříván vzduch v jednom nebo dvou pokojích, kde není vyžadována akumulace tepla. Dobře navržené a izolované domy, které zahrnují pasivní solární techniky, budou vyžadovat méně nákladné topení všeho druhu a mohou potřebovat velmi malé doplňkové teplo.

Kromě toho, že navrhnutí aktivního systému k dodávce dostatečného tepla na 100% času není obecně praktické, ani efektivní, většina stavebních řádů a hypotečních úvěrů vyžaduje záložní topný systém. Doplňující nebo záložní systémy dodávají teplo, když sluneční soustava nemůže nároky na topení splnit. Zálohy mohou být poskytovány kamny na dřevo s konvekčním systémem, či ústřední topení.

Zdroj: Solární vytápění

Instalace a údržba vašeho solárního systému

Jak dobře aktivní, solární, energetický systém vybudujete, závisí na efektivním umístění, návrhu systému, instalaci a stejně také na kvalitě a trvanlivosti jednotlivých složek. Dnešní kolektory a ovládací prvky jsou vysoce kvalitní, ale stále může být problém, najít zkušeného dodavatele, který umí řádně navrhovat a instalovat.

Jakmile je systém na místě, musí být řádně udržován tak, aby byla optimalizována jeho výkonnost a zabránilo se jeho nefunkčnosti. Různé systémy vyžadují také různé typy údržby, měli byste si nastavit harmonogram úkolů údržby, které výrobce doporučuje.

Většina solárních ohřívačů kapaliny bývá automaticky zahrnuta do pojistné smlouvy vašeho domu. Nicméně, poškození mrazem nebývá do pojistky zahrnováno. Obraťte se na pojišťovnu a zjistěte, co nabízí. I když vaše pojištění bude zahrnovat solární systémy, uděláte nejlépe, když budete pojišťovnu informovat, že vlastníte nové systémy.

Zdroj: Solární vytápění

Vzduchová tepelná čerpadla

Nejběžnějším typem tepelného čerpadla je vzduchové tepelné čerpadlo, které přenáší teplo mezi vaším domem a venkovním vzduchem. Pokud topíte elektřinou, může tepelné čerpadlo snížit množství elektřiny, kterou používáte k vytápění, až o 30 až 40%. Vysoce efektivní tepelná čerpadla mají také lepší odvlhčování, než standardní klimatizace, což vede k nižší spotřebě energie a vašemu pohodlí v letních měsících. Nicméně, účinnost většiny vzduchových tepelných čerpadel, jako zdroje tepla, dramaticky klesá při nízkých teplotách, což je typické pro chladné podnebí, jsou ale systémy, které umí tyto problémy překonat.

Cena

Zde je uveden seznam nejlevnějších vzduchových tepelných čerpadel.

Zdroj: Tepelná čerpadla

Podlahové vytápění

Existují tři typy sálavého, podlahového vytápění:

• vzduchové - vzduch je teplonosným prostředkem;
• elektrické;
• hydraulické - proudění horké vody.

Dále se dělí tyto typy instalací na:

• mokré - ty, které využívají velké tepelné hmotnosti betonové desky podlahy nebo lehkého betonu nad dřevěným podkladem;
• suché - ty, u nichž instalační podlahové trubky jsou mezi dvěma vrstvami překližky nebo jsou pokládány na hotovou podlahu nebo podklad podlahy.

Typy podlahového vytápění

Vzduchové podlahové vytápění

Vzduchové podlahové vytápění nemůže držet velké množství tepla, takže sálavé vzduchové podlahy nejsou v obytných prostorech finančně efektivní a jsou instalovány jen zřídka. Pokud bude vzduchový systém kombinován se solárním, tak jsou tyto systémy schopny vyrábět teplo pouze ve dne, kdy je topné zatížení nižší. Neúčinnost tohoto vytápění se dá redukovat použitím konvekční pece, prouděním vzduchu přes podlahu v noci, to pak ale převáží přínos solárního tepla během dne. Ačkoliv některé rané solární systémy vytápění používají kameny jako tepelně paměťové zdroje, tak i přesto se tento způsob vytápění nedoporučuje (více na odkazu solární vytápění).

Elektrické sálavé podlahové vytápění

Elektrické sálavé podlahové vytápění se obvykle skládá z elektrických kabelů zabudovaných do podlahy. Systémy, které jsou vybaveny rohoží elektricky vodivého plastu, namontovaného na podklad pod podlahovou krytinu, nebo jsou k dispozici jako dlaždice.

Vzhledem k relativně vysokým nákladům na elektřinu je elektrické sálavé podlahové vytápění finančně efektivní v případě, že máte dostatečně silnou betonovou podlahu a váš dodavatel elektřiny vám nabízí levnější sazbu. Levnější sazba vám umožní nahřát betonovou podlahu v době mimo špičku. Pokud je tepelná hmota podlahy dostatečně velká, bude uložené teplo vytápět dům osm až deset hodin bez dalšího elektrického příkonu, zvláště když denní teploty jsou výrazně teplejší než noční. Tím se ušetří značné množství energie, topíte-li v průběhu dne ve špičce elektrických sazeb.

Elektrické sálavé podlahové vytápění může také sloužit jako doplňkové vytápění, a to ve chvíli, pokud by bylo nepraktické, řešit jiný topný systém do nového prostoru. Nicméně, majitel domu by měl zkoumat i další možnosti vytápění, jako jsou například tepelná čerpadla, která mají efektivnější provoz a mají navíc tu výhodu, že poskytují i ochlazování vzduchu.

Hydraulické sálavé podlahové vytápění

Hydraulické (tekuté) systémy jsou nejoblíbenější a cenově nejdostupnější sálavé topné systémy. Hydraulické sálavé podlahové vytápění čerpá ohřátou vodu z kotle přes potrubí položené pod podlahou. V některých systémech je řízen tok teplé vody v jednotlivých smyčkách hadic pomocí zónového ventilu nebo čerpadla s termostatem nastaveného na pokojovou teplotu. Náklady na instalaci hydraulického vytápění se liší podle místa a závisí na velikosti domu, typu instalace, podlahové krytině, odlehlosti místa a nákladech na pracovní sílu.

Typy instalace podlahového vytápění

Ať už používáte kabely, trubky či hadice, metody instalace elektrického a hydraulického podlahového vytápění jsou podobné.

Mokrá instalace

Takzvaná mokrá instalace je, že kabely, trubky a hadice jsou uloženy v pevné podlaze a je to nejstarší forma instalace moderních sálavých podlahových systémů. Hadice nebo kabely mohou být vloženy do husté betonové základové desky nebo tenké vrstvy betonu, sádry nebo jiného materiálu použitého na vrchu podkladu. Používá-li se beton na další patro, které nebude na pevné zemi, je možné, že bude potřeba dobudovat podpěru, vzhledem k větší váze. Měli byste se poradit se statikem, aby stanovil, jakou nosnou kapacitu strop má.

Silné betonové desky jsou ideální pro ukládání tepla ze solárních energetických systémů, které mají kolísavý tepelný výkon. Nevýhodou tlustých desek je jejich pomalá tepelná odezva, která ale řeší obtížné problémy kolísání teploty mezi dnem a nocí. Většina odborníků doporučuje udržovat teplotu v domech těmito topnými systémy.

Suchá instalace

Vzhledem k nedávným inovacím technologie podlahového vytápění se používá i takzvaná suchá instalace, ve které jsou kabely nebo trubky instalovány v podlaze. Tato technologie získala na popularitě hlavně proto, že suchá instalace podlahového vytápění je rychlejší a méně nákladná. Ale protože suchá instalace znamená, že je ohříván vzdušný prostor, musí sálavé vytápění pracovat při vyšší teplotě.

Některá suchá instalace vytápění je prováděna mezi trámy. Tato metoda si obvykle vyžaduje vrtání přes podlahové nosníky, pro instalaci potrubí. Reflexní folie musí být instalována pod trubkami, aby odrážela teplo nahoru. Trubky nebo kabely mohou být instalovány na stávající podlahu, mezi dvěma vrstvami podkladu. V těchto případech bývají součástí podlahového vytápění hliníkové difuzéry, aby se teplo šířilo rovnoměrně.

Alespoň jedna společnost se touto myšlenkou zabývala více a vyrábí podkladový materiál z překližky, s hadicemi rozvedenými v drážkách a do nich jsou zasazeny hliníkové difuzory. Výrobce tvrdí, že tento produkt podlahového systému (pro novou výstavbu) zajistí výrazně méně nákladnou instalaci a rychleji reaguje na změnu teploty v místnosti. Tyto výrobky také umožňují použít o polovinu méně hadic či kabelů, protože přenos tepla z podlahy se výrazně zlepšil, ve srovnání s tradiční suchou nebo mokrou instalací podlahového vytápění.

Zdroj: Sálavé vytápění

Zhodnocení sálavého topení

Sálavé topení splňuje veškeré požadavky moderního vytápění. Jedná se o tiché, čisté, ekologické, zdravé, úsporné vytápění s minimální údržbou. Hlavním přínosem je jednoduchost s minimálním vynaloženým úsilím. Další výhodou je využívání zón při různých teplotách v rozdílných ročních obdobích. Pokud používáte ve svém domě pouze několik místností, můžete vytápět pouze tyto a jiné ne.

Zdroj: Co je sálavé teplo?

Sálavé stěny, stropy a podlahy

Další alternativou jsou sálavé stěny, podlahy a stropy. Topná tělesa se umísťují pod omítku nebo pod sádrokartonové desky a do podlahy. Mohou přinést úsporu energie kolem 10 %. Nedílným přínosem je i zdravý životní styl vytápění. Na základě použití tohoto zdroje vytápění dochází ke snížení výskytu plísní a mikroorganismů vyskytujících se ve vlhkém prostředí.

Zdroj: Co je sálavé teplo?

Stavební prvky, smlouvy a předpisy pro solární systémy

Před instalací solárního systému byste měli prozkoumat místní stavební a územní předpisy, jakož i zvláštní předpisy, týkající se umístění. Budete pravděpodobně potřebovat stavební povolení, pro instalaci solárního energetického systému, na stávající budovu.

Ne každá komunita nebo obec vítá, v obytných oblastech, zařízení pro obnovitelné zdroje energie. I když je to často kvůli neznalosti novinek systémů, pro obnovitelné zdroje energie. Je nutné dodržovat postupy povolené pro instalaci systému.

Otázky stavebního, či územního úřadu, o dodržování instalací solárního systému, jsou typickým problémem. Mezi běžné problémy majitelů domů, které jsou ve stavebních předpisech, patří následující:

• překročení zatížení střechy;
• nepřijatelné výměníky tepla;
• nesprávné zapojení;
• protiprávní manipulace s použitím pitné vody.

Mezi potencionální územní otázky patří tyto:

• zabrání bočních metrů;
• rychlostavitelné, nedovolené výčnělky na střechách;
• umístění systému příliš blízko do ulic nebo hranic.

Závazně je také vyžadováno, dodržovat zvláštní oblastní předpisy pro místní obce, útvary, nebo sdružení pro majitelé domu. Tyto přísliby, historické okresní předpisy, či povodňová ustanovení lze snadno přehlédnout. Chcete-li zjistit, co je potřeba pro místní soulad, obraťte se na místní příslušnosti v územním plánování a stavebnictví, veškeré majitelé domu, útvary, sousedy a komunitní sdružení.

Zdroj: Solární vytápění

Princip

Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.

Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.

Zdroj: Absorpční tepelná čerpadla

Výkon

Výkon topných těles se obecně pohybuje v rozmezí od 3kW do 12kW a běžně fungují na elektřinu, propan, zemní plyn a petrolej (informace pro vytápění dřevem a peletami naleznete v článku Topení dřevem a peletami).

Zdroj: Přenosné ohřívače

Podlahové krytiny

Nejčastější a nejefektivnější krytinou pro podlahové vytápění je keramická dlažba, protože dobře vede teplo a umožňuje jeho ukládání. Samozřejmě mohou být použity podlahové krytiny i jako je vinyl, linoleum, koberce nebo dřevo, ale každá krytina, která izoluje podlahu v místnosti, snižuje účinnost tohoto systému.

Pokud chcete koberec, použijte tenký koberec s hustým polstrováním, nejlépe použijte jen malý koberec jako dekorativní prvek. Pokud budete mít jen některé pokoje, které budou mít podlahovou krytinu, pak by tyto místnosti měly mít samostatnou smyčku, aby byl systém vytápění těchto místností efektivnější. To proto, že voda, která teče pod zakrytou podlahou, bude muset být teplejší, aby vykompenzovala podlahovou krytinu. Dřevěně podlahy by měly být raději laminové, na místo masivního dřeva, aby se zabránilo možnosti vysoušení a praskání dřeva tepelnými účinky.

Zdroj: Sálavé vytápění

Kapalinové aktivní solární vytápění

Solární kapalinové kolektory jsou nejvhodnější pro ústřední vytápění. Fungují stejně jako domácí sluneční systémy pro ohřev vody. Nejčastější jsou ploché kolektory, ale k dispozici jsou také vakuové trubice a koncentrované kolektory. V kolektoru přenáší teplo „pracovní” tekutina, jako je voda, nemrznoucí směs, nebo jiné typy kapaliny, pohlcující sluneční teplo. Ve vhodný okamžik sepne regulátor oběhového čerpadla, pro pohyb tekutiny v kolektoru.

Kapalina v kolektoru protéká rychle, takže se její teplota zvyšuje pouze o  5,6 až 11°C. Ohřev menšího množství kapaliny, na vyšší teplotu, zvyšuje tepelné ztráty z kolektoru a snižuje účinnost systému. Kapalina proudí buď do skladovací nádrže, nebo přímo do výměníku tepla pro okamžité použití. K ostatním součástem systému patří potrubí, čerpadla, ventily, expanzní nádoby, výměník tepla, skladovací nádrže a ovládací prvky.

Akumulace tepla v kapalinových systémech

Kapalinové solární systémy uloží sluneční teplo v nádržích s vodou, nebo ve zdivu sálavého deskového topného systému. Z nádržových systémů jsou pak teplé pracovní kapaliny distribuovány do výměníku tepla.

Nádrže jsou tlakové nebo beztlaké, záleží na celkové konstrukci systému. Před výběrem akumulačních nádrží zvažte náklady, velikost, odolnost, kde bude umístěna (zda například ve sklepě nebo venku) a jak ji nainstalujete. Pokud vám nádrž svou velikostí neprojde stávajícími dveřmi, budete ji muset postavit na místě. Nádrže mají také limity pro teplotu a tlak, které musí budova splňovat. Měli byste také zvážit, kolik izolace bude nutné, aby se zabránilo nadměrným tepelným ztrátám, a jaký druh ochranného povrchu je zapotřebí, aby se zabránilo korozi nebo úniku.

Speciální nebo vlastní nádrže mohou být nutné v systémech s velkými požadavky na úložiště. Obvykle jsou z nerezové oceli, sklolaminátu nebo vysoko tepelného plastu. Nádrže mohou být také betonové nebo dřevěné. Každý typ nádrže má své výhody a nevýhody a všechny typy vyžadují své umístění podle jejich velikosti a hmotnosti. Mnohem praktičtější také může být použití několik menších nádrží, než jednu velkou. Nejjednodušší možností úložného systému je použít standardní, domácí ohřívače vody. Odpovídají požadavkům tlakových nádob, jsou uzpůsobeny k potlačení koroze a snadno se instalují.

Distribuce tepla v kapalinových systémech

Pro distribuci slunečního tepla můžete použít podlahové vytápění, teplovodní podlahové lišty nebo radiátory, nebo ústřední systém cirkulace vzduchu. V podlahových systémech cirkuluje solárně vyhřátá kapalina trubkami, vloženými v tenké betonové desce podlahy, která pak vyzařuje teplo do místnosti. Podlahové vytápění je pro kapalinové solární systémy ideální, protože dobře funguje při relativně nízkých teplotách. Deska je obvykle ukončena dlažbou. Podlahové systémy déle vytápějí dům z takzvaného studeného startu, než jiné druhy rozvodů tepla, poté, co jsou v provozu, však poskytují srovnatelnou úroveň tepla. Koberce a koberečky snižují účinnost podlahového vytápění, více informací naleznete na stránkách sálavé vytápění. Pečlivě navržený systém nepotřebuje samostatný zásobník tepla, i když je většinou používán pro regulaci. Jako zálohy tepla lze instalovat konvekční kotle nebo dokonce standardní, domácí ohřívače vody.

Teplovodní podlahové lišty vyžadují teplotu vody mezi 70 a 80°C, aby účinně vytápěly místnost. Obecně platí, že ploché kapalinové kolektory přenášejí a distribuují tekutinu o teplotě mezi 30 a 50°C. Proto podlahové lišty nebo radiátory zásobované solárními systémy vyžadují, aby plocha podlahové lišty nebo radiátoru byla větší, tím se zvýší zálohový systém ohřáté kapaliny, nebo pak musí být ploché kolektory nahrazeny například trubicovými kolektory, kde je teplota ohřáté kapaliny vyšší.

Existuje několik možností, jak začlenit kapalinové systémy do topného systému cirkulací vzduchu. Základní záměr je umístit výměník tepla nebo ohřívač v hlavní místnosti. Vzduch vracející se z obytných prostor je ohříván prouděním ve výměníku tepla. Spirála musí být dostatečně velká, aby přenesla dostatečné množství tepla do vzduchu, při nižší provozní teplotě kolektoru. Další teplo je dle potřeby dodáváno z pece.

Zdroj: Solární vytápění