Semena saturejky se obvykle vysévají na jaře do pařeniště a v druhé polovině května se rostliny přesazují ven do záhonů.
Chcete-li saturejky vysévat přímo do venkovního záhonu, je to možné jen v těch nejteplejších oblastech naší republiky. Přímá výsadba se provádí do mělkých, vlhkých řádků asi třicet až třicet pět centimetrů od sebe. Semena by měla vyklíčit do čtrnácti dnů. V případě, že nám vyroste rostlinek mnoho, je potřeba je vyjednotit, a to tak, že vybereme ty nejsilnější a necháme je od sebe na vzdálenost asi deseti centimetrů.
V případě, že nemáte takové podmínky, abyste mohli saturejky vysévat přímo do záhonu, nebo jste se rozhodli předpěstovat si rostliny například ve fóliovníku, přichází v polovině května ten správný čas vysadit rostliny ven. V tomto případě se rostliny vysazují do takzvaných hnízd po třech až čtyřech sazenicích v asi třiceticentimetrové vzdálenosti od sebe. Před výsadbou je vhodné obohatit půdu vícesložkovým průmyslovým hnojivem. Stejně budete postupovat, pokud budete saturejky sázet do květináče či truhlíku.
V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.
Saturejka může být pro svou ostrou chuť přidávána do všech jídel, kde se používá pepř. Saturejka je oblíbená v italské, španělské, francouzské a v neposlední řadě i americké kuchyni. Výbornou chuť dodá marinádám na grilované maso, polévkám, salátům, pokrmům ze zeleniny a luštěnin, své místo má při přípravě masa na různé způsoby, velmi dobře poslouží při uzení masa či přípravě zvěřiny.
Saturejka má i další pestré využití. Používá se jako prostředek k odkašlávání, podporuje trávení, účinkuje proti průjmu, působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu a má protizánětlivé účinky. Je také součástí aromatických koupelí. Kvetoucí vrcholky rostlin působí svíravě a antisepticky. Svařená s vínem bývá užívána k odstranění nečistot z těla.
Saturejku můžeme úspěšně pěstovat jak na zahrádce, tak i doma či na balkoně. Nejvíce se jí bude dařit na slunném a teplém místě chráněném před větrem. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým podílem humusu, dokonale zpracovanou a bez plevelu. V našich podmínkách jsou pro pěstování vhodné hnědé půdy a černozem, rozhodně byste se měli vyhnout zamokřené jílovité půdě.
Saturejky potřebují nejvíce vody po vysazení předpěstované sadby, v případě přímého výsevu je potřeba vycházet z množství vláhy v půdě. V době růstu nebudete mít starosti se zavlažováním, tato rostlina skutečně nepotřebuje příliš mnoho vody. Půda nesmí být podmáčená, jinak rostlina uhnije a odumře. V případě, že pěstujete saturejku v květináči či truhlíku, je zapotřebí zvolit květináč s otvorem na dně, který bude přebytečné množství vody spolehlivě odvádět.
Hnojení rostlin přichází v úvahu jen v případě, že budete pěstovat trvalku, ne jednoletou rostlinu, pak by k hnojení mělo docházet vždy na podzim.
Postup: Mleté vepřové maso osolíme a opepříme. Brambory očistíme a nakrájíme na kostičky. Na rozpálené pánvi osmažíme mleté maso. Přidáme k němu brambory, trochu vody a necháme dusit. Jakmile jsou brambory měkké a voda skoro vyvařená, dáme vše na plech. Podle potřeby směs osolíme a přidáme saturejku. Do jogurtu vmícháme vejce a hladkou mouku a jogurtem zalijeme masovou směs. Musaku vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme asi 20 minut. Bulharskou musaku s vepřovým masem ihned podáváme.
Mladé křehké listy určené na přímou spotřebu v čerstvém stavu se mohou sbírat v průběhu celého vegetačního období. Nejlepší je spotřebovat rostlinu hned, ale pokud ji uložíte do lednice, na své pikantní chuti rozhodně neztratí. Obecně se ale saturejka sklízí a suší před rozkvětem, a to dvakrát ročně. Poprvé je to v červenci, nať rostlin se trhá či stříhá asi pět až deset centimetrů nad zemí, podruhé dochází ke sklizni v září, kdy se nať řeže o něco výše než při první sklizni, abychom zabránili nadměrnému množství zdřevnatělých stonků.
Sklizená nať se suší na dobře větraném místě ve stínu, v tenkých vrstvách nebo v menších svazcích, bez průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachová původní barvu. Po usušení chuť saturejky ještě zesílí.
Maso nakrájíme na 4 plátky po 200 g. Červené víno, olej a ocet smícháme s nastrouhanou mrkví, nastrouhanou cibulí, petrželkou, solí a pepřem na marinádu, přidáme bobkový list a přelijeme na maso. Zakryté přes noc marinujeme v lednici.
Fazole uvaříme v trošce osolené vody. Scezené plátky masa grilujeme pod grilem v troubě 3 až 4 minuty z každé strany. Rajčata omyjeme, na vrchu nařízneme křížek, potřeme olejem a po otočení hovězích plátků grilujeme 4 minuty.
Zahřejte marinádu a upravte maso s fazolemi, rajčaty a prohřátou marinádou. Podáváme s opečenými bramborami nebo bagetou.
Ingredience: mladé, malé (cca 10 cm dlouhé) kukuřičky, které ještě mají mléčná zrna a málo vyvinuté vřeteno, voda na povaření
Ingredience na nálev: 1 l vody, 1 l octa, 50 g cukru, 1 nakrájená cibule, 6 zrnek pepře, 1 lžička saturejky, 3 zrnka nového koření, 1 bobkový list, špetka tymiánu, špetka estragonu, 1 lžička hořčičného semínka
Postup na kukuřičky: Kukuřičky oloupejte a řádně očistěte. V hrnci přiveďte k varu vodu a vhoďte do ní na 5 minut kukuřičky. Po vychladnutí skládejte klásky do dobře vymytých sklenic.
Postup na nálev: Do hrnce dejte vodu, cibuli, cukr a všechno koření kromě soli a přiveďte k varu. Přilijte ocet, dochuťte solí a ještě jednou krátce pod pokličkou provařte. Sítkem vyberte koření a cibuli a naběračkou nalévejte horký lák do sklenic tak, aby byla kukuřice zcela (nejlépe 1 cm) ponořená. Ihned pevně zavíčkujte a uložte v chladu. Další tepelná úprava není nutná, protože koncentrace octa sama o sobě dobře konzervuje. Receptů je mnoho, ale tento rychlý recept si určitě oblíbíte.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr B..
Jak daleko sadit rakytník resetlákový od plotu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostliny rakytníku by měly být rozmístěny 1 m od od ostatních rostlin a minimálně 1,5 metru od plotu. Pokud je plot neprůsvitný a tvoří stín dále než 1,5 metru, tak se vysazuje až za tímto stínem.
Ingredience: 600 g tilápie, 5 velkých brambor (oloupaných, nakrájených na plátky), 2 větší cibule (oloupané nakrájené na kolečka), 1 hlavička česneku (oloupaného, nakrájeného na plátky), 20 zelených oliv (nakrájených na plátky), 6 velkých rajčat (nakrájených na plátky), 125 g mozzarelly (nakrájené na plátky), 2 lžíce koření na ryby, sůl, citronový pepř, 5 větších lístků bazalky, 2 větvičky rozmarýnu, 2 větvičky saturejky, 2 lžíce olivového oleje, 100 ml kuřecího vývaru
Technologický postup: Rybu osušíme a nakrájíme na kousky. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky a orestujeme na trošce oleje. Zbytkem vymažeme zapékací mísu. Na dno zapékací mísy dáme brambory nakrájené na plátky, mírně je osolíme a opepříme. Brambory poklademe rybou, kterou posypeme kořením na ryby. Další na řadě je orestovaná cibule s česnekem. Olivy nakrájíme na plátky, bylinky a rajčata nakrájíme na plátky a vše poklademe na rybu. Vrstvy opakujeme, končíme vrstvou brambor, kterou poklademe plátky mozzarelly, podlijeme vývarem, přikryjeme. Dáme péct do trouby vyhřáté na 250 °C po 10 minut. Poté stáhneme na 180 °C a pečeme 30 minut. Sundáme pokličku, zapneme gril a necháme asi 5 minut grilovat. Dobu pečení si každý ohlídá podle své trouby, protože každá trouba peče jinak. Podáváme se zeleninovým salátem.
V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnová Hana.
měla bych dotaz. Rakytník samici nám sežral hryzec, samec roste dobře a má kolem sebe spoustu oddenků. Je možné, že některá nově narostlá rostlinka bude samice, nebo jsou to samé samčí rostliny. Sjak to poznáme?
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Ne, to možné není z kořene roste klon, geneticky stejný. Musíte samici koupit, nebo někde si odkopnut.
Kamélie je díky svým krásným, dlouhotrvajícím květům skvělým dekorativním prvkem, ale má i další využití. Dřevnaté stonky lze využít v řezbářství či jako dobré palivo. Dále například z odrůdy Camellia oleifera se lisuje kvalitní olej a z Camellia sinensis si můžete uvařit výborný čaj.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Využití irského mechu (Sagina subulata) je v celku hojné. Vytváří nádherné koberce, proto je často používán jako náhrada za trávník. Nelze ho však využít jako klasický zátěžový trávník, slouží pouze k dekoraci. Dále je vhodný jako ozdoba, výplň mezi velkými kameny nebo dlaždicemi. Hojně se jím osazují skalky, okraje chodníků, různé svahy a podobně.
Ingredience: 1 králík, 400 g vepřového uzeného jazyka, mletý pepř, sůl, dijonská hořčice, olej, 4 mrkve, 3 petržele, 1 menší celer, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce divokého koření (pepř, nové koření, bobkový list), 2 lžičky celé bílé hořčice, ½ l bílého vína, ¾ l masového vývaru, 300 ml 33% smetany, 2 lžíce másla, 200 g žampiónů, hrst sekané plocholisté petrželky, 1 citrón
Ingredience knedlíčky: 500 g bílého toustového chleba, 2 hrsti sekaných bylinek (petrželky, tymiánu, saturejky, oregana), 200 ml smetany ke šlehání, 100 g másla, 4 vejce, muškátový oříšek, sůl, strouhanka podle potřeby
Postup: Králíka naporcujeme a prošpikujeme hranolky z podjazyčí, opepříme, osolíme, potřeme dijonskou hořčicí a z obou stran opečeme na oleji dozlatova. Porce králíka vyjmeme a ponecháme stranou. Mrkev, petržel, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opečeme na výpeku z králíka. Pokud je třeba, přidáme trochu oleje. Zeleninu opékáme dozlatova, přidáme divoké koření a hořčičné semínko, drcený česnek, hořčici a zarestujeme, poté podlijeme vývarem a necháme chvíli vařit. Následně zalijeme vínem, vložíme opečené porce králíka, přiklopíme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C doměkka. Měkké maso vyjmeme, omáčku přepasírujeme, přivedeme k varu, zalijeme smetanou, vložíme nakrájené žampióny a povaříme. Jazyk s ledvinkami nakrájíme, opečeme na přepuštěném másle a spolu s nasekanou petrželkou vložíme do omáčky. Krátce prohřejeme a dochutíme citrónovou šťávou.
Postup knedlíčky: Toustový chléb nakrájíme na kostičky a smícháme s nasekanými bylinkami, zalijeme smetanou a rozpuštěným máslem a necháme odstát. Vejce vyšleháme do husté světlé pěny, smícháme s houskou, ochutíme muškátovým oříškem, solí a podle potřeby přidáme strouhanku. Z těsta tvarujeme koule, které vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Porce králíka podáváme přelité omáčkou, jako přílohu doporučujeme bylinkové knedlíčky. Tento recept zcela jistě splní požadavky svátečního pokrmu, a to nejen velikonočního.
Plody zbavené semen lze plnit masitou nádivkou podobně jako plněné papriky. Ačokča se také používá k přípravě leča, smaženice, můžeme ji nakládat do skladkokyselého nálevu jako okurky či kapie, lze ji používat jako zeleninu do polévky či rizota. Syrové plody se dají použít do různých druhů salátů.
Existuje velké množství bylinek, které se v těhotenství nedoporučují. Patří mezi ně i bazalka, protože obsahuje ve svých silicích velké množství estragonu. Bylinky s takovýmto silným účinkem by mohly ovlivnit děložní svalovinu a vyvolat potrat překrvením pánevních orgánů, rovněž mohou mít vliv na funkci důležitých orgánů. Nedoporučuje se ani během kojení, pro novorozence a malé děti.
Špenát je svým obsahem železa a sodných solí po stránce výživy krve nejdůležitější zeleninou zvlášť pro chudokrevné. Jeho minerální složky jsou ve vodě rozpustné, což je sice příznivé pro jejich využití v těle, ale nepříznivé, dostane-li se tato zelenina do rukou kuchařky nevědomé a neopatrné. Špenát, hlávkový salát a řeřicha potoční, spolu s karotkou a zelenou paprikou, patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitamínu C a E. Není-li tělo dostatečně zásobeno vitamínem E, vede to k potratům, impotenci a sterilitě.
