Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VENKOVNÍ PŘEVISLÉ BEGONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Pavláčková.
Hlízy begonií jsem vysadila po přezimování do truhlíku. Kam mám truhlíky umístit? Děkuji A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Truhlíky umístěte na místo, kde nemrzne a je tam hodně světla. Udržujte vlhkou zem a po skončení mrazů je pak dejte ven.
Zdroj: diskuze Pěstování venkovní převislé begonie
Tymián obsahuje spoustu léčivých látek, ale vždy by se měl užívat pouze v malém množství. Pro těhotné a kojící ženy je zcela nevhodný. Dále se nedoporučuje při akutním zánětu střev a při onemocněních srdce.
V naší poradně s názvem SATUREJKA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Štichauer.
Kde je možné koupit semínky na pěstování saturejky venku do záhonu.... ?
Předem děkuji....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Semínka saturejky se dají koupit zde: www.zbozi.cz/dum-byt…
Zdroj: diskuze Saturejka a její pěstování
Koncem září postupně přestaňte begonie zalévat, a když vyschnou, hlízy vyjměte, očistěte a uskladněte. Máte-li jen pár hlíz, můžete je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než patnáct stupňů. Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku třeba ve sklepě, v každém případě na temném místě. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.
V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Tymián se u nás nejčastěji pěstuje ze semínek, ty se zasévají během března až dubna do pařeniště (stačí je umístit na povrch půdy a jen zlehka přitlačit, protože klíčí na světle). Když se semenáčky dají uchopit do prstů, přepíchají se do květináčků se sadbovým substrátem, nebo přímo na vybrané stanoviště. Koncem dubna a v květnu lze tymián vysévat přímo ven do bylinkové zahrádky. Nejvhodnější je půda kyprá, písčitá či kamenitá, protože ve výživné zemině přichází tymián o svou typickou kořeněnou chuť. Tymián miluje slunné stanoviště chráněné před větrem, nepřihnojuje se. Můžete jej vysazovat do skalek, zídek, suchých štěrkových nebo pískových strání či do větších nádob. Zálivka by měla být mírná, půda však nesmí vyschnout. K zalévání je nejvhodnější odstátá voda.
Olistěnou nať sklízejte před kvetením od května do září. Největší obsah vonných látek mají listy v poledne. Nať rychle uschne rozložená ve vzdušné sušárně, i ve vyšší vrstvě; v sušičce nesmí teplota překročit 40 °C. Čerstvé větvičky můžete nakládat do oleje či octa.
Po odkvětu se keř zkracuje o třetinu, aby bohatě obrostl novými výhonky a udržel si kompaktní vzrůst. Tymián sice dobře snáší sucho, ale potřebuje ochranu před chladným větrem a mrazy. Při přezimování na záhonku je nutné rostlinku přikrýt větvičkami z jehličnanů. Při pěstování doma se tymián na zimu umístí na světlé místo, zálivku vyžaduje jen mírnou a teplotu kolem 15 °C.
Tymián se dá množit řízky z postranních výhonů (potřeba odříznout i s „uzlinou“), a to koncem jara nebo začátkem léta. Řízky se vloží do malých květináčků naplněných směsí rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1 : 1 a nechají se zakořenit v pařeništi. Zakořeněné řízky se přesazují jednotlivě do květináčků o průměru cca 8 cm se sadbovým substrátem a na podzim se vysazují ven. Na jaře lze také rozdělit kořeny starších rostlin a přesadit je do samostatných květináčků.
V diskuzi RAKYTNÍK PĚSTOVÁNÍ A MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
jak rozpoznam samči a samiči
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel PAVLA.
DOBRY DEN.PROSIM JAKY MESIC SE PROSTRIHAVA ROSTLINA DIKY ZA ODPOVED
Zdroj: diskuze Rakytník pěstování a množení
Mnohým pěstitelům je líto nechat Osteospermum zmrznout, a tak se snaží rostlině zajistit vhodné podmínky pro přezimování. Pokud se o to chceme pokusit (a mnohým zahrádkářům se to už podařilo), seřízneme na podzim rostlinu asi na 30 cm a uložíme ji do světlé chladné místnosti, kde je okolo 10 °C a kde za velmi mírné zálivky přezimuje. Na jaře pak rostliny přesadíme do čerstvé zeminy a umístíme je do teploty kolem 18 °C, při níž naraší nové výhony. V polovině května pak můžeme rostlinu opět vysadit na letní stanoviště. Přezimování rostlin v bytových podmínkách je ovšem problematické. Pokud se to přesto podaří, můžeme si pak rostliny namnožit řízkováním, když odebereme asi 5–7 cm dlouhé vrcholové výhony a necháme je zakořenit.
Zdroj: Pěstování osteospermum
V diskuzi RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Po odkvětu je třeba rostlinu seříznout asi v jedné třetině, aby mohla zesílit a zkošatět. I když je tymián trvalka, většinou vymrzá, a proto je třeba keříček na zimu úplně seříznout a přikrýt.
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil.
V článku se píše hlavičky/paličky/,ale kde jsou cibule čeneku...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Pěstování česneku pro začátečníky
Japonskou myrtu můžete dát ven až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Základem pro pěstování myrty venku je bezesporu dostatečné množství světla. Sluneční záření by mělo na rostlinu dopadat v dostatečném množství, jinak neporoste. V letním období snese klidně i poměrně vysoké teploty.
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
V diskuzi VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Vřes - stříhání
Aloe vera je bezproblémová atraktivní, sukulentní, tučnolistá rostlina, která se v našich podmínkách pěstuje jako pokojová. Jedná se v podstatě o nejléčivější kultivar a rostlinu s významnými léčivými účinky, zejména na popáleniny, špatně se hojící rány, nebo také proti cukrovce. Vyžaduje dostatečné množství světla a písčitou, dobře propustnou půdu. Pro pěstování se používá směs zeminy ve složení kompost, listová půda a písek v poměru 1 : 1 : 1. Obvykle dorůstá do 60–100 cm výšky. Účinné látky jsou shromážděny v listech, ze kterých po rozlomení vytéká průhledný gel. Není náročná na pěstování. Potřebuje jen občasnou zálivku, výborně snáší suchý vzduch, pohlcuje škodliviny z ovzduší. Škodí jí nízké teploty a příliš hodně vody. Má ráda dobře osvětlené místo, ne však přímé sluneční paprsky. Pro přezimování nevyžaduje zvláštní podmínky. Můžete ji přemístit na chladnější místo (15–18 °C), ale v tom případě je nutné omezit zálivku. Nebo ji přes zimu můžete nechat na jejím tradičním místě a zalévat v okamžiku, kdy je substrát proschlý. Přesazujte ji každé 2–3 roky a občas přihnojujte (ne v zimě), nejlépe fosforečným hnojivem.
Zdroj: Přezimování rostlin
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání
V zimě můžete omezit zálivku na úplné minimum.
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
V naší poradně s názvem AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zde jsou internetové obchody a zahradnictví, kde se dají koupit semena ačokčy: www.zbozi.cz/hledani…
Zdroj: diskuze Ačokča návod na pěstování
Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - ÚNOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Kde seženu knihu od J. Válkové Pěstování révy vinné pro začátečníky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jana Válková napsala o pěstování vinné révy tento obsáhlý článek, který je určený pro začátečníky www.ceskenapady.cz/p…
Zdroj: diskuze Kalendář pro vinaře - únor
Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Zdroj: Přezimování rostlin
Koncem října zkracujte o třetinu velkokvěté i mnohokvěté růže. U popínavých růží vyřežtee slabé výhony a zkraťte jen postranní větve, které kvetly. Vhodným způsoben ochrany před mrazem je přisypání zeminy (nejlépe kompostu) ke kořenům růže do výše 20–30 cm. Choulostivější odrůdy přikryjte raději ještě chvojím.
Interiérovým růžím dopřejte zimní odpočinek, to znamená, nehnojte je, přesuňte je na chladnější místo a méně zalévejte.
Zdroj: Pěstování růží
Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Tymián je tradičním kořením Španělska, Francie, Itálie a Řecka. V současnosti se jeho obliba vrací i do našich kuchyní. Známý je jako součást takzvaného Provensálského koření. V gastronomii se nejčastěji používá tymián obecný nebo tymián citrónový. Větší aromatizující účinek mají kupodivu listy sušené než čerstvé. Tymián pomáhá při zažívání, je tedy vhodný ke skopovému či vepřovému masu nebo ke zvěřině. Zvýrazňuje chuť marinovaného masa, s oblibou se přidává do svíčkové omáčky. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin a rýže. Často se jím dochucují zeleninové pokrmy, omáčky a saláty, ve směsi s oreganem, bazalkou nebo rozmarýnou se často používá na pizzu, vodný je i na těstoviny
Listy k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Při kořenění lístky rostliny sdrhujeme a v dlaních rozemneme. Čerstvé větvičky můžete vložit do oleje nebo octa a tento přípravek pak používat k dochucování mnoha pokrmů.
Zkuste některý z níže uvedených receptů a ochutnejte specifickou příchuť tymiánu.
Nejtěžším obdobím pro pěstování hortenzií je při správném umístění a kyselosti půdy bezpochyby zimní období. Pěstujete-li rostliny ve volné půdě, budete mít práce méně. Postačí, když k hortenzii přihrnete zeminu, případně ji přikryjete chvojím. Starší, dobře prokořeněné rostliny již nejsou na přezimování náchylné. Některé druhy hortenzií je potřeba chránit před mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo větší vyztuženou lepenkovou či polystyrenovou bednou. Odkvetlá květenství můžete těsně pod květy odstranit, ale také je možné je na rostlině ponechat přes zimu a odstřihnout je až v rámci předjarních prací. Hlouběji určitě nezkracujte, protože hortenzie kvetou až na dvouletých přírůstcích a výraznějším zástřihem byste kvetení v příštím roce zabránili (viz podkapitola Stříhání hortenzie).
Obtížnější situace nastává v případě, kdy hortenzii pěstujete v nádobě a potřebujete ji také v té samé nádobě přezimovat. Poté musíte rostlině zajistit bezmrazé, světlé stanoviště s teplotou do 8 °C a jen velmi mírnou zálivkou, aby kořenový bal zcela nevyschl. Je to obtížnější, ale určitě si poradíte. Zpět na balkon nebo terasu vraťte hortenzii až na jaře, kdy si budete jisti, že už ani v noci nebudou teploty klesat pod nulu.
Zdroj: Jak na pěstování hortenzie, aby krásně kvetla a přežila zimu správným
Citronový tymián je křížencem tymiánu obecného a mateřídoušky vejčité. Z tohoto křížení vznikly i další kultivary, které se liší zejména barvou listů. Pokud má tymián citronový tradiční zbarvení, je velmi podobný tymiánu obecnému. Má stoupavou, na bázi dřevnatějící, čtyřhrannou lodyhu. Poměrně malé tuhé oválné listy vyrůstají na krátkých řapících a jsou navrchu sytě zelené, zespodu světlé, s okraji lehce podvinutými. Citronový tymián kvete v červnu až červenci drobnými, světle fialovými nebo růžovými pyskatými květy. Vzhledem k tomu, že se jedná o křížence, množí se výhradně vegetativně, tedy zejména řízkováním nebo dělením trsu. Citronový tymián také tvoří keříky a pěstuje se stejně jako tymián obecný.
Jak název napovídá, má tento tymián výrazně citronové aroma i chuť, výborně se tedy hodí k rybímu masu. Vhodný je k drůbeži, mořským plodům, jehněčímu masu, dušené zelenině nebo bramborám. V podstatě jej lze použít do každého receptu, který vyžaduje citronové aroma, a navíc tato bylinka pomáhá strávit těžká a tučná jídla.
Kromě listů je možné konzumovat také květy, které se obvykle kandují a používají ke zdobení různých dezertů. Čerstvé květy je možné přidávat do zeleninových i ovocných salátů.
Citronový tymián můžete skladovat v sáčku v lednici velmi dlouho. Díky svým kožovitým listům podléhá zkáze pomalu, téměř nezahnívá ani nevadne. Pokud však chcete tymián skladovat déle, lze jej také sušit nebo naložit do oleje či octa, což dokonale zachová jeho svěží chuť.
Vůně a chuť citronového tymiánu se sice liší od tymiánu obecného, který je známější a více využívaný, ale obsahové látky v obou druzích jsou velmi podobné. Proto můžete i z citronového tymiánu připravit odvar, který pomáhá při chorobách dýchacího a trávicího ústrojí, při bolestech hlavy a nachlazení. Zevně se dá tato rostlinka používat proti dermatitidě, bradavicím, do ústních vod a past nebo kloktadel. V případě použití citronového tymiánu je čaj dokonce lahodnější než z tymiánu obecného.
Při výběru odrůdy pro pěstování je lépe si nechat poradit, protože ne každá odrůda citronového tymiánu je určena ke konzumaci.
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.