Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

TRÁVA

OBSAH

Zdravotní účinky

Citrónová tráva nejen pěkně voní, ale můžeme ji směle zařadit i mezi léčivé rostliny. Má antibakteriální účinky, zvyšuje tvorbu potu, čehož se využívá při nachlazení a chřipce, napomáhá i celkové očistě organismu. Uplatňuje se při detoxikaci jater, močového měchýře a ledvin, přispívá ke snížení cholesterolu a optimalizaci cukru v krvi. Čaj z citronely usnadňuje a stimuluje trávení, u kojících maminek pak laktaci. Působí blahodárně na nervové choroby a deprese, zvyšuje schopnost koncentrace. V roce 2006 bylo zjištěno, že užívání citrónové trávy dokáže usmrtit dokonce i nádorové buňky. Dá se používat i zevně při svalových bolestech, na otoky, ošetřuje ústní dutinu. Zlepšuje také stav pokožky, je vhodná k ošetření mastné pleti a zvětšených pórů, na akné a jiné pupínky. Koupel v odvaru z citrónové trávy vás nejen osvěží, ale projasní i vaši pleť.

Zdroj: Citronová tráva

Poradna

V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.

Zdroj: diskuze Likvidace plevele octem

Recepty

Jak již bylo napsáno výše, citrónová tráva je jednou ze základních bylinek asijské kuchyně. Používá se v indonéské, thajské, indické i vietnamské kuchyni. Pro zpracování se využívají nejměkčí části stonků. Přidává se buď do pokrmů jen pro provonění, nebo se nadrobno naseká k samotné konzumaci. V prvním případě uřízneme asi pěti centimetrový kousek trávy, který lehce pomačkáme. Tím se lépe uvolní jeho aroma. Takto používáme do různých vývarů a polévek, necháme povařit a před samotným podáváním ho vyjmeme.

Ve druhém případě se nadrobno nasekané kousky citrónové trávy přidávají především do salátů, čatní, marinád na maso a ryby, přímo do masových směsí, do dušených a zapékaných jídel apod. Dodává jim velmi pikantní a zajímavou chuť. Často je kombinována s česnekem, šalotkou, koriandrem nebo chilli paprikou.

Nejlépe je samozřejmě použít citronelu čerstvou. Ale ani sušením nebo zmrazením neztrácí nic ze své typické chuti.

Zdroj: Citronová tráva

Diskuze

V diskuzi ZPRÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Já mám na zahrádce několik hlav révy a mám je obsypané štěrkem. Oštepky nebo kůra - souhrnně mulč můžou působit moc kysele a zároveň to slouží jako úkryt mnoha škůdců. Já bych doporučil kamínky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Dávám jako mulč posekanou trávu a nemám s tím problém ... Až tráva dostatečně zmenší svůj objem (zahnije), tak ji zaryji kolem hlavy a dám novou posekanou trávu ...

Zdroj: diskuze Zpráva

Mulčování před zimou

Nejlepší mulčovací variantou pro borůvky jsou piliny, kompostová kůra, nasečená tráva a kyselé hnojivo, jelikož borůvky mají mělké kořeny a získávají z výše uvedeného množství živin. 5 až 10 cm vysoká vrstva zkypřené půdy jim dodá dostatek vláhy, omezí výskyt plevele a dodá jim organické látky. Tento proces je třeba provést každý rok. Ujistěte se však, že nepoužíváte piliny z cedru nebo sekvoje.

Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování

Diskuze

V diskuzi OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.

Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.

Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?

Zdroj: diskuze Občanský zákoník výška thují kolem plotu mezi sousedy

Kde koupit citrónovou trávu

Pokud se rozhodnete pěstovat citrónovou trávu, máte v zásadě dvě možnosti, jak si ji pořídit. Buď najdete specializované zahradnictví, kde prodávají již vzrostlou rostlinu (většinou západoindický druh) nebo si ji můžete vypěstovat sami přímo ze semen (východoindický druh). Cena jednoho sáčku semínek se běžně pohybuje okolo 30 korun (můžete se ale setkat i s cenou okolo 100 korun). Bohužel musíte počítat s tím, že vám všechna semena nevyklíčí (pouze 20 – 30 %).

Zdroj: Citronová tráva

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.

v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje

Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin

Toto vše jsou strategické suroviny pro lidstvo, z tohoto důvodu dochází k zprostředkované transformaci těchto komodit. Poprvé bylo této transformace dosaženo v polovině 90. let. Po tomto úspěchu došlo k zdokonalení technik, které vedly ke zlepšení regenerace.

Dělení produktů ve zprostředkované transformaci:

  • trávy a obiloviny – velké skupiny jednoděložných
  • jednotlivé rostliny – banány, ječmen, okřehek (krmivo pro vodní drůbež), gladioly, kukuřice, cibule, ananas, rýže, sorghum – čirok (obilovina), turfgrass (tráva), pšenice

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Aplikace a ředění

Postřik se aplikuje pozemně pomocí postřikovače na listy. Dvě hodiny po aplikaci by nemělo pršet či byste neměli zavlažovat, aby účinek byl 100%. Plevel je zasažen komplexně včetně kořenů a rostlina začíná ihned odumírat. Každý druh rostliny usychá jinak rychle, proto se může zdát i za několik dní, že postřik neúčinkoval. Obvykle to není pravda, musí se jen déle počkat, než se na rostlině odumírání projeví zřetelně. Zasažený plevel nevytrhávejte, nechte ho přirozeně odumřít, kdybyste ho vytrhli, je zde velká šance, že uvolněné místo v trávníku rychleji než tráva zaplní jiný plevel nebo plevelná tráva. Když dvouděložný plevel necháte zetlít v trávníku, postupně se zmenšuje a okolní tráva následně jeho místo pozvolna zaplňuje, až jej zcela obsadí. Aplikace by se měla provádět 1x za měsíc.

Příprava koncentrace přípravku k aplikaci závisí na tom, zda se jedná o trávník nově založený (40 ml na 4 l vody), nebo o stávající trávník (40–60 ml na 4 l vody).

Postřik by se neměl aplikovat 2 dny po sečení, aby měl trávník čas se „vzpamatovat“.

Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin.

Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Mimořádně citlivými jsou réva vinná a chmel. V blízkosti vinic a chmelnic je tedy možné ošetřovat Bofixem jen za vhodných podmínek (bezvětří, nižší teploty). Za vysokých teplot (nad 25 °C) mohou být citlivé plodiny poškozeny i výpary přípravku. Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek stále po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. Vzhledem k charakteru přípravku nelze v případě nedostatečného vypláchnutí použitého aplikačního zařízení vyloučit poškození následně ošetřovaných rostlin zbytky přípravku Bofix. Z důvodu možného rizika fytotoxicity nepoužívejte Bofix při vysokých teplotách (nad 25 °C) a vysokém slunečním svitu.

Zdroj: Bofix

Jak si udělat kompost z trávy

Travní hmotu sebranou do koše, kterou nevyužijeme na mulčování, bychom měli zkompostovat. Živiny se pak navrátí do zahrady.

  • Trávu je před kompostováním vhodné smísit s jiným hrubějším rostlinným materiálem, například s naštěpkovanými větvemi z prostřihu ovocných stromů, s pilinami nebo se vzdušnou zeminou. Samotná posečená tráva v kompostu totiž po čase vytvoří kompaktní hnijící vrstvu, ve které se nedaří organismům schopným trávu rozložit na kompost.
  • Před kompostováním je vhodné trávu nechat mírně naschnout.
  • Kompostování zefektivníme a zrychlíme, když do směsi přidáme takzvané urychlovače kompostu, které jsou k dostání v obchodech, nebo i rostlinné výluhy či výluhy z hnoje. V případě nouze je možné k urychlení rozkladu použít i některé z dalších dusíkatých hnojiv (močovinu, rohovku).

Zdroj: Kompost

Pěstování

Semena citrónové trávy vysejte na povrch kvalitního substrátu. Lehce je zahrňte nebo zatlačte a zalijte. Misku můžete zakrýt mikrotenovým sáčkem pro vytvoření příznivého klima. Semínka potřebují k vyklíčení teplotu 20 – 22 stupňů. Dbejte na to, aby zemina nevyschla. Za cca 15 až 25 dní se objeví mladé rostlinky, které přepíchejte do květináče s hlinito-písčitou zeminou. Pravidelně a vydatně je zalévejte, nenechávejte ale květináč stát ve vodě.

Pokud už máte vzrostlou rostlinu, je lépe ponechat ji v dostatečně velkém květináči a nevysazovat ji přímo do záhonu. Není totiž mrazuvzdorná a zimu venku by nepřežila. Na jaře a v létě květináč umístěte na terasu nebo na zahradu na plné slunce. Zajistíte ji tak dostatek vonných silic. Na zimu ji pak přesuňte dovnitř do chladnější místnosti a omezte zálivku. Vzrostlou citrónovou trávu můžete snadno množit dělením trsů.

Zdroj: Citronová tráva

Postřiky na trávník

Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.

Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.

Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.

Zdroj: Postřiky na houbové choroby

Postup při zavařování zeleniny

Ze zeleniny zavařujeme zcela určitě nejčastěji okurky. Nakládačky se zavařují v různých sladkokyselých nálevech. Většina zavařujících má svůj „vyzkoušený a speciální“ nálev. Další často zavařované zeleniny jsou papriky, zelí, rajčata, červená řepa, cukety, dýně, chřest, mladé kukuřičky a cibulky, česnek. Zavařují se nejrůznější zeleninové směsi, čalamády a čatní. Další možností zavařování jsou zeleninové protlaky a kečupy.

Postup

Každou zeleninu před zavařováním důkladně očistěte, omyjte studenou vodou a nechte okapat. Tak zajistíte, že se do sklenice nedostanou žádné nečistoty, jako je hlína nebo tráva, které by se sterilizací neodstranily.

Naskládejte do sklenic, a pokud je třeba zalijte nálevem, a zavíčkujte.

Troubu nastavte na 250 °C. Na dno plechu položte starou plenu nebo utěrku a zalijte horkou vodou do výšky asi 2–3 cm. Na plech naskládejte skleničky a zavařujte 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby dolévejte horkou vodu.

Všechny zavařené sklenice potom obraťte do druhého dne víčkem dolů.

Zdroj: Postup při zavařování

Druhy hnojiv trávníku

Hnojiva nám při správném použití zajistí potřebné živiny pro růst a zdraví trávníku.

Chemická hnojiva

Chemická hnojiva uvolňují živiny do trávníku příliš rychle, mají vysoký obsah dusíku, který sice zaručí rychlý růst trávníku, ale dostatečně nepodpoří rozvoj kořenů. Takový trávník pak kvůli nadměrnému růstu musíte častěji sekat. Častým sekáním ztrácí trávník živiny, je pak rychle náchylný k různým nemocem, plevelům nebo má problémy s hmyzem.

Velkou nevýhodou chemických hnojiv je, že během deště se spousta hnojiva odplaví a finance vložené do hnojiv tak uplavou s nimi.

Organická hnojiva

Organická hnojiva jsou výhodnější a levnější než chemická hnojiva. Organickým hnojivem bývá kompost, hnůj nebo tráva a listí. Organická hnojiva dodávají trávníku mikroživiny i makroživiny bez poškození důležitých půdních organismů, uvolňují živiny postupně a pomalu a zabezpečují potřebné zadržování vody v půdě i cirkulaci vzduchu.

Užívání organických hnojiv má řadu dalších výhod. Když si na zahradě založíte kompost, nemusíte odpad nikam odvážet, vždy ho na podzim použijete pro pohnojení trávníku. Pokud byste chtěli používat hnůj od vlastních zvířat, je potřeba jej nechat alespoň půl roku odležet, protože použitím čerstvého hnoje byste trávník spálili.

Hnojit trávník můžete i v průběhu sekání, sice tento způsob není doporučován při každém sekání, ale jednou za čas tak můžete vykonat dvě práce současně a přitom spotřebovat přebytečný odpad. Posekanou trávu nechte na trávníku rozložit, nesbírejte ji do koše ani nehrabejte, poskytne trávníku živiny. Tráva zmizí po několika dnech, problém by mohl nastat jen tehdy, pokud jste sekali příliš vysokou trávu. V takovém případě není hnojení tímto způsobem doporučováno, raději si počkejte na příští sekání a začněte sekat o něco dříve.

Zdroj: Jak správně hnojit trávník

Složení kompostu

Slupky z brambor, zbytky zeleniny, ale také zbytky chleba, občas i nějaký ten zbytek vařené stravy, tráva, zbytky rostlin, na kousky posekané větvičky, shrabané listí, popel ze dřeva – to je pochopitelné. Nemusíte se ale obávat ani věcí s plísní či hnilobou – obojí je jen první známkou počínajícího rozkladu, který pak v kompostu probíhá stejně.

Na kompost ale můžete přidat i filtry s kávovou usazeninou, čajové sáčky, a dokonce i hygienické papírové kapesníčky a papírové kuchyňské utěrky. Potištěný papír ovšem na kompost nepatří. Nedáváme do něj ani kosti a syrové maso. S tuky je třeba opatrně, olej z fritézy určitě do kompostu nevylévejte, ale s mastnou pánví s přepáleným tukem si můžete poradit tak, že ji vytřete papírovým ubrouskem a ten pak už do kompostu dát můžete. I ten olej z fritézy se dá použít, ale je třeba ho nalít na piliny a nechat ho do nich vsáknout – pak teprve přijde do kompostu. Semen plevelů se bát nemusíte – mikroorganismy se o jejich likvidaci postarají. Pozor ale na pelyněk, vratič a větvičky tújí – tyto rostliny obsahují jedy, které zabíjejí mikroorganismy a brzdí tak proces rozkladu. Listí ořešáku tleje pomalu, ale jinak kompostu v ničem nevadí, když je v menším poměru k ostatnímu odpadu.

Zdroj: Kompost

Přírodní hnojiva

Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.

Kompost

Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.

Hnůj

Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.

Mulčování

Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.

Kamenný prach

Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.

Zdroj: Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu

Strom katalpa

Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.

Zdroj: Katalpa

Co vše můžete ještě pro svůj trávník udělat

Vertikulace trávníku

Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.

Zavlažování trávníku

Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).

Sekání trávníku

Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.

Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.

Zdroj: Jak správně hnojit trávník

Péče o trávník na jaře

Jakmile oschne vrchní vrstva půdy, můžeme začít s nezbytnými pracemi, které probudí trávník ze zimního spánku. Začínáme důkladným úklidem povrchu trávníku. Z trávníku odstraníme všechno napadané nebo naváté listí, větve, případně kameny.

Ostřejšími, a ještě lépe vertikutačními hráběmi vyhrabeme/prořežeme stávající drn do hloubky 3–5 mm. Tímto zásahem trávník provzdušníme, odstraníme mech a vznikající plst. Trávník bude jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít travní sekačku. Sebranou hmotu kompostujeme.

Žloutnoucí nebo hnědavý travní porost je následek velkého utužení půdy nebo jejího přemokření, či nevyhovujícího výživného stavu, někdy i působení houbových chorob. Proto musíme provést aerifikaci s následným rovnoměrným rozhozením ostrého křemičitého písku (1 000 g/m2).

Nesmíme také zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva (30 g/m2). Musíme si uvědomit, že velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně rozhodit i malou dávku ledku vápenatého (10 g/m2). Další neméně podstatnou věcí je závlaha trávníku. Všeobecně platí, že by na jaře, kdy stoupají teploty, měla být neustále vlhká a tomu se doporučuje přizpůsobit četnost zavlažování.

V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání, která rychle poškozená místa v trávníku zaplní.

Trávník, který je poškozen z více než padesáti procent, je nejlépe obnovit celý. Koncem jara provedeme chemickou nebo mechanickou cestou zásah proti širokolistým plevelům, které do okrasných nebo zátěžových trávníků rozhodně nepatří.

Pravidelné kosení zelený koberec zahušťuje a posiluje. Tráva totiž vytváří nové boční výhonky, listy a odnože a ty se lépe rozvíjejí, když jsou travní stébla pravidelně zkracována. Pravidelné sečení zároveň potlačuje traviny, které nesnášejí kosení.

Zdroj: Péče o trávník


Autoři obsahu

Ing. Romana Šebková

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Bc. Jakub Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP