Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

OKRASNÁ ZAHRADA

OBSAH

Skalky a čarověník

V Ostravě-Hrabové se nachází zahrada plná čarověníků. O tuto zahradu se pečlivě stará její majitel pan Jan Sláma. Tento básník, někdejší dramaturg a rozhlasový redaktor je v hledání čarověníků natolik úspěšný (vyšplhal se kvůli nim až do pětatřiceti metrů!), že jej navštěvují i dendrologové z celého světa, jeho zahrada se objevila v pořadu Toulavá kamera, Zahrada je hra, poskytuje rozhovory pro různé časopisy. Není se čemu divit – okrasným stromům se věnuje už od sedmdesátých let. Specializuje se ale především právě na čarověníky, přestože tvrdí, že jejich sběr je skutečně náročná záležitost.

Zdroj: Čarověník

Diskuze

V diskuzi ZAHRADA BAZALKA NA USKLADNĚNÍ POUŽÍVÁ SE I KVĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Manka.

bazalka na uskladnění - úpoužívá se i květ?

Ukládám do krabičky a mrazničky.Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zahrada bazalka na uskladnění používá se i květ

Přípravy před budováním

Důležité je vše důkladně předem zvážit, protože fóliové zahradní jezírko se nedá koupit v obchodě a s vybudovaným jezírkem už nemůžete hýbat, neposunete ho třeba o pět metrů jinam. Až si rozmyslíte, zda jezírko bude jen okrasné nebo bude osázeno rostlinami a umožní život rybám, případně jestli vám nabídne osvěžení v horkých letních dnech, přijde na řadu samotná příprava a realizace. Pokud máte k dispozici plánek zahrady, bude určitě dobré ho využít. Načrtněte si na něj, kam přesně jezírko umístíte, naznačte si i jednotlivé hloubky, aby pak samotná realizace byla snazší. Nezapomeňte přihlédnout k tomu, jak je vaše zahrada zastíněna, sami ji znáte nejlépe.

Zdroj: Budujeme fóliové zahradní jezírko

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLUTĚ KVETOUCÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Sibera.

Prosím o určení žlutě kvetoucího opadavého keříku, který jsem vypěstoval z loňskýchn řízků. Květy jsou úzké zvonečky asi 20 mm dlouhé, nyní má plody v průměru 10 mm. Prohledal jsem spoustu literatury bez jakéhokoliv výsledku. Děkuji za případnou odpověď.
Miloš Sibera

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Povedlo se vám vypěstovat rostlinu Zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata). Lonicera involucrata je druh zimolezu pocházející ze severní a západní části Severní Ameriky. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře do 2,900 m.
Je často používán jako okrasná rostlina. Je odolný proti znečištěnému ovzduší a může být pěstován ve velké zahradě. Plody můžou být jedovaté.

Zdroj: diskuze Žlutě kvetoucí keř

Krmítko pro ptáčky ve stylu okrasná zahrada

Krmítko pro ptáčky ve stylu okrasná zahrada si můžete už hotové pořídit v obchodě, ale kdo má šikovné ruce a nějaké ty zbytky dřeva, zvládne si vyrobit originál. Krásný dřevěný kousek, který bude zahradě slušet. Nikdy krmítko nedávejte na místa, kam se snadno dostane kočka. Ideální místo je asi 1,5 m nad zemí, nejlépe na kůlu.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Poradna

V naší poradně s názvem PRIDELENI C.P. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dittingerova.

Dobry den,
jsem vlastníkem objektu ,,jina budova,, schvalenym st. uradem a na vlastnim pozemku/ velka zahrada/
Objekt ma pripojeni elektro , voda, chuze, parkovani do hlavni ulice. /bremnem/

Za jakých podminek mohu dostat vlastni cislo popisne..?
Dekuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zašlete žádost na místní Obecní úřad, ve které požádejte o přidělení čísla popisného. K žádosti příložte výpis z Katastru nemovitostí, ze kterého bude zřejmé, že jste vlastník objektu. Do třiceti dnů dostanete od úřadu vyrozumění o vyřízení žádosti.

Zdroj: diskuze Požadavky pro kolaudaci

Rostlina Perovskia atriplicifolia

Přírodní druh Perovskia atriplicifolia pochází z Afghánistánu, Iránu, Tibetu a Himálaje. Přestože byla botanikům známa již dříve, jako okrasná rostlina je používána přibližně od roku 1990 a od té doby si díky mimořádné dekorativnosti a nenáročnosti získala mnoho obdivu a příznivců. Ve své domovině byla perovskie používána v lidovém léčitelství a sušené listy se používaly jako tabák, ke kouření. Rostlina Perovskia atriplicifolia je charakteristická velkým množstvím levandulím podobných květenství, ale také stříbrným olistěním. Perovskie prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře se provádí zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly. Rostlina je mrazuvzdorná do -28 °C.

Zdroj: Perovskie lebedolistá

Diskuze

V diskuzi DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování

Pěstování rozchodníku

Rozchodníky jsou běžně pěstované trvalky a skalničky. Nízké, plazivé a polštářové druhy se používají na skalkách či suchých zídkách. Rozchodníky patří i mezi nejvhodnější rostliny do tak extrémních stanovišť, jako jsou zelené zahrady na střechách budov. Některé druhy rozchodníků se hodí rovněž do závěsných nádob. Vyšší druhy najdou uplatnění také v trvalkových záhonech nebo solitérně vysazené v trávníku. Obvykle pětičetné květy rozchodníků jsou oblíbenou pastvou pro včely, čmeláky a motýly. Okrasná hodnota rozchodníků spočívá nejen v různobarevných květech, ale i v dužnatých listech různých barev (světle a tmavě zelené, červené, hnědé, bíle nebo žlutě panašované).

Rozchodníky vyžadují slunná místa, písčité a propustné půdy. Snášejí úpal a sucho, takže pokud zapomenete občas na zálivku, nic se neděje. Množí se pomocí řízků a dělením na jaře. Pokud jde o choroby a škůdce, mohou je napadnout háďátka, šedá plíseň či padlí.

Zdroj: Sedum - rozchodník

Okrasná jezírka

Tato jezírka mohou být různých velikostí, tvarů, materiálů a mohou sloužit i k různým účelům, od chovu ryb, po koupání.

Okrasná jezírka zahrádkáři milují, dávají jejich pozemku nový nádech a zahradu krásně oživí.

Při plánování umístění okrasného zahradního jezírka je potřeba mít na mysli několik věcí. Například to, že není vhodné mít jezírko v blízkosti stromů, protože jezírko by pak bylo často znečištěné padajícím listí. Zároveň se nedoporučuje, aby jezírko bylo na přímém slunci. Vhodné taky je, aby jezírko bylo v klidné části zahrady, aby vodní živočichové, kteří budou v jezírku žít, měli dostatek klidu.

Kromě místa je potřeba si na začátku také promyslet, jak jezírko bude vypadat a jakou bude mít hloubku. Doporučuje se, aby se při vymýšlení vhodného tvaru jezírka příliš neexperimentovalo. Jeho tvorba by pak byla složitější a výrazně náročnější na případnou opravu / úpravu. Je třeba mýt na paměti, že v jednoduchosti je krása a nic se jí nezkazí. (neznamená to, že každé jezírko musí mít čistě kulatý tvar). Pro stanovení vhodné hloubky jezírka je potřeba si dopředu stanovit, k čemu má vlastně jezírko sloužit, jestli pro chov ryb, pak by mělo mít nejméně 80 cm (ryby potřebují větší hloubku, aby ve vodě přežily v zimě a nemusely se na zimu přesouvat jinam). Pokud chovat ryby v jezírku neplánujeme, nemusí být jáma tak hluboká (pokud ale existuje možnost, že se k chovu ryb můžeme časem rozhodnout, je lepší rovnou vyhloubit hlubší jámu, protože pozdější změna hloubky by znamenala rekonstrukci celého jezírka). Platí totiž, že čím je jezírko hlubší, tím je snazší udržovat v něm celoročně teplotu vody. To, že se ale rozhodneme, že nebudeme chovat ryby, neznamená, že jezírko bude bez vodních živočichů. Ať chceme nebo ne, tato vodní plocha totiž láká všemožné druhy žabek.

Zdroj: Jezírka v zahradě

Rozchodník nachový

Rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) rozkvétá na konci léta a kvete růžovými až purpurově červenými, hvězdovitě otevřenými květy v plochých vrcholičnatých květenstvích. Svou výškou 40–60 cm se řadí mezi rostliny středního až vyššího vzrůstu a patří mezi známé podzimní květiny. Uplatní se ve skalkách, stepních partiích, v kamenných korytech, předzahrádkách vystavených slunci a je vhodný i pro kombinovanou výsadbu. Je to nenáročná okrasná trvalka, která stejně jako jiné druhy rozchodníků dokáže ve svých dužnatých listech zadržovat vodu. Roste v hustých trsech, listy má ovální, holé, lesklé a přisedlé. Plodem je měchýřek.

Vyžaduje propustnou, písčitou, hlinitou půdu, plné slunce a mírnou zálivku. Květy jsou medonosné, dekorativní k řezu, k sušení. Jeho květy se řežou do vázy nebo používají do suchých vazeb. Je vhodný jako součást skalek a stepních partií, záhonů i v nádobách. Jeho květy vydrží ve váze dlouhou dobu.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadá rozchodník nachový.

Zdroj: Sedum - rozchodník

S čím se dá vitálka kombinovat

Vitálka má ráda suší podmínky a nesnese přemokření, takže vyřadíme rostliny, které vyžadují neustále vlhkou půdu. Ideálním zástupcem pro kombinace s vitálkou je calibrachoa.

Calibrachoa je v Česku známá pod jménem Million Bells nebo Minipetůnie. Je to letnička, která byla vyšlechtěna v nedávné době a je podobná petúnii. Na trhu je k dostání v různých barvách květů a velikostech vzrůstu. Atraktivní květy jsou v barvách žluté a oranžové, můžou být i více barevné.

Dalším vhodným kandidátem na kombinaci s vitálkou je asparágus. Konkrétně jde o Asparágus densiflorus Sprengeri, který běžně koupíte jako pokojovku v květinářství.

Rákosovka japonská varieta Nicolas (hakonechloa macra nicolas) je další z možných druhů ke kombinaci s vitálkou. Její krásné vysoké načervenalé listy vhodně doplní každý květináč osázený vitálkou.

Také povijnice batátová (latinsky Ipomoea batatas) je ideální druh na kombinaci květináče s vitálkou. Je to druh tropické rostliny patřící do čeledi svlačcovitých, jejíž kořenové hlízy jsou známé jako batáty či sladké brambory. Má krásně zelené vejčitě trojboké listy, které se plazí.

Posledním druhem, který je třeba zmínit v souvislosti s kombinací s vitálkou je okrasná kopřiva coleus. Se svými krásně barevnými listy doplní naši kompozici s vitálkou.

Zdroj: Vitálka s čím ji kombinovat

Juka

Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.

Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.

Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.

V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.

V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.

V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.

Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů

Pěstování a rozmnožování

Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.

Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.

Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.

Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.

Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.

Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.

Zdroj: Filodendron

Co je potřeba zvážit před realizací jezírka

Než se do samostatného budování jezírka pustíte, je zapotřebí si vše pořádně promyslet, zvážit jednotlivé varianty, které by přicházely v úvahu, a začít tvořit tehdy, až budete mít jasnou představu o výsledku a najdete odpovědi všechny své otázky. Na některé důležité věci byste ale neměli zapomenout.

K čemu má jezírko sloužit

Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je rozhodnutí, k čemu má jezírko sloužit, protože od toho se bude odvíjet spousta dalších faktorů. Na výběr máte ony tři styly, které jsme již uvedli: jezírko plné rostlinek, jezírko s rybami anebo koupací jezírko. U koupacího jezírka se očekává, že budete kombinovat několik stylů současně, že tedy v koupacím jezírku také porostou rostliny, popřípadě že vodní plochu určenou k osvěžení nabídnete k životu i různým druhům ryb. Samozřejmě někoho může napadnout, že jezírko může být bez rostlin i bez ryb, určené jen pro osvěžení. Takové jezírko ale na zahradě pravděpodobně nebude plnit ten správný účel, bude bez života, smutné a jednotvárné. Asi by pak bylo lepším řešením pořídit zahradní bazén. První velké rozhodnutí, které musíte udělat, tedy znáte.

Rozloha zahradního jezírka

Rozloha zahradního jezírka musí být samozřejmě v souladu s rozlohou zahrady. S velikostí jezírka souvisí vaše první rozhodnutí, protože okrasné zahradní jezírko s rostlinami bude mělčí a menší než koupací jezírko. O doporučených parametrech se ještě dozvíte, zatím jsme stále u plánování.

Tvar zahradního jezírka

Všechny tvary v zahradě by měly být totožné nebo alespoň podobné. Pokud jste rozhodli, že záhony v zahradě budou mít obdélníkový tvar, a pozemek je v pravidelném tvaru, i vaše jezírko by mělo mít pravidelné, klidně i ostré rysy. Má-li ale zahrada volný obloukovitý styl, i jezírko může být nepravidelné. V podstatě ale vše záleží jen na vašem vkusu a fantazii, důležité je mít jasnou představu o tom, co chcete, abyste byli nakonec se svým dílem spokojení.

Umístění zahradního jezírka

Umístění zahradního jezírka je velice důležité. Jako většina faktorů se odvíjí od toho, k čemu nám jezírko bude sloužit. Obecně ale můžeme říci, že by nemělo být na přímém celodenním slunci ani v celodenním stínu, protože voda by se buď přehřívala a nadměrně by nám v ní rostly řasy, anebo by byla příliš studená a rostlinám ani rybám by nevyhovovala. Určitě bychom se měli vyvarovat umístění jezírka pod vzrostlé stromy, padající listí by nám přidělalo zbytečné starosti, hlavně se znečištěnou vodou.

Zvolené materiály

Předtím, než začneme jezírko budovat, musíme zvolit vhodný materiál, se kterým budeme pracovat. Můžeme se rozhodnout pro již hotové plastové jezírko, lze si také jezírko vybetonovat, ale můžeme vybudovat jezírko rovněž pomocí fólie na jezírka. Měli bychom si promyslet, co naše jezírko bude obsahovat, zda ho obohatíme fontánou, koloběhem vody stékající po kaskádách a podobně. Jak začít stavět, jaké rozměry a hloubku dodržet, se dozvíte ve článcích Jak vybudovat plastové zahradní jezírkoBudujeme fóliové zahradní jezírko.

A ještě jedna rada na závěr. Až budete mít zvolené místo, kde chcete jezírko budovat, přesvědčte se, že tímto místem neprochází žádné vodovodní, elektrické nebo jiné podobné přípojky a že nehodláte budovat na skalnatém terénu.

Zdroj: Zahradní jezírko

Zahradní jezírko plastové

Kromě jezírek vytvořených s plastovou fólií se na zahradách běžně objevují i plastová zahradní jezírka. Tento typ ale někteří „jezírkáři“ neuznávají. Plastová jezírka mají totiž řadu nevýhod, ale i tak stejně mají i výhody. Záleží tedy na každém z nás, jestli nám tento typ vyhovuje.

Mezi jejich výrazné nevýhody patří: malý objem vody (plastová jezírka nejsou nijak velká, obvykle se do nich vejde maximálně 1 000 l vody). Malý objem vody je příčinou i další nevýhody těchto jezírek a to, že se toto jezírko špatně udržuje v čistotě a zároveň je biologicky dost nestabilní. Další nevýhodou je, že plastové jezírko má předem daný tvar (vychází z lisové formy, tak se tvar a ani hloubka nedá změnit). V plastových jezírkách se navíc nedají chovat ryby určené do jezírka.

Mezi výhody tohoto jezírka pak patří to, že jeho montáž do zahrady je velmi jednoduchá. Navíc při jeho zasazování do zahrady nemusíme být tak opatrní, protože jezírko je vyrobené z tvrdého plastu, a tak odolá i hrubému zacházení. Plastová jezírka se na rozdíl od těch fóliových navíc nedají protrhnout. Jsou i mrazuvzdorná, odolají i největším mrazům, protože materiál, z něhož jsou vyrobené, je pružný. Plastová jezírka jsou navíc snadná k čištění, jejich stěna je pevná, a tak se jezírko dá čistit i třeba wapkou, koštětem (to ty fóliové nelze, protože by hrozilo jejich protrhnutí).

Plastová jezírka se dají koupit ve specializovaných prodejnách a i v řadě zahradnických center, nebo přes internet. Než si jezírko koupíme, musíme si vybrat tvar a velikost, také se musíme rozhodnout, kam jezírko na zahradu umístíme (mělo by na něj v létě zhruba 6 hodin svítit, zároveň by mělo být dále od stromů – kvůli listí i kořenům). Obrys jezírka a hloubkové zóny je potřeba vyznačit pomocí písku. Vyhloubená jáma by měla být širší i hlubší než plastové jezírko zhruba o 10 cm. Nejprve je potřeba hloubit hloubkovou zónu, pak je potřeba vykopat mělkou zónu (o deset centimetrů větší). Doporučuje se také vykopané drny trávníku rovnou nevyhazovat, ale uschovat si je pro přípravné spravení poškozeného trávníku. Než se jezírko začne zasazovat do jámy, je potřeba znovu překontrolovat rozměry vyhloubené jámy. Pokud jsou nutné úpravy, doporučuje se k nim využít hrábě. Správné měření nám ušetří neustálé zkoušení jezírka (to bývá náročné, často pak může poškodit terén a vykopávání jámy zkomplikovat). Poté je potřeba nasypat na dno všech zón jezírka asi 10 cm vrstvu jemného písku. Jezírko se pak zasadí do připravené jámy. Pomocí vodováhy je potřeba zajistit, aby okraje jezírka byly v rovině. Jezírko se pak naplní do třetiny vodou (voda zajistí, že jezírko již nesklouzne). I během nalévání vody je potřeba kontrolovat, jestli jsou jeho okraje v rovině.

Meziprostor kolem jezírka a další vzniklé dutiny je potřeba vyplnit pískem. Písek se doporučuje kropit vodou pro jeho rovnoměrné uložení písku na všech místech. I při této činnosti je potřeba neustále kontrolovat rovnost jezírka pomocí vodováhy. Pokud v jezírku bude čerpadlo na elektřinu, musíme k němu také zavést přívod pomocí speciálního zemního kabelu s vnější zástrčkou (to by měl dělat odborník pro jistotu!). Čerpadlo se pak umístí do hloubkové zóny a spojí se tlakovou hladicí s vnějším filtrem. Existují i čerpadla, která jsou mimo jezírko v čerpadlové šachtě (to se pak nachází pod hladinou vody). Okraj jezírka by měl být co nejvíce zakrytý, to mu dodá přírodní ráz a schová oku nelahodící plast. Pokud je zahrada bez elektřiny, je potřeba zajistit alespoň solární čerpadlo nebo fontánku, aby zajistily cirkulaci vody (v takovém případě ale musí jezírko mít dostatek bakterií a přípravků proti řase).

Zdroj: Jezírka v zahradě

Pěstování

Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.

Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.

Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.

Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.

Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.

U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.

Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitých, humózních půdách. Listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu. Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, po kořenových zeleninách se mu nedaří.

Trpí-li na zahrádce celer septoriózou, nepěstujte ho na stejném místě alespoň tři roky. Preventivní postřik proti tomuto je přípravek Kuprikol 50, případně Champion WP. Proti septorióze, což je septoriová skvrnitost listů, postačí přípravek aplikovat dvakrát v intervalu dvou týdnů.

Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.

Celerová nať se dá dobře sušit, ale počítejte s tím, že časem ztrácí aroma, po zmrazení si svou výraznou vůni uchová. Pozdní bulvový celer se sklízí před příchodem mrazů. Sklizené a očištěné bulvy se zkrácenými kořeny uchováte buď v písku ve sklepě, nebo je můžete založit do země ve skleníku, kde nemrzne. Ponechte jen listové srdíčko, ostatní listy odstraňte, postupně tak bude přirůstat nová nať.

Zdroj: Pěstování celeru

Typy jezírek

Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)

a) Koupací jezírka

Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m2 (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.

b) Jezírka určená k chovu ryb

Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.

c) KOI jezírka

Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m2 s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno. Filtrace u tohoto typu jezírka by měla mít mechanický předfiltr (odlučuje nečistoty z vody, zachycuje výkaly a nestrávené krmivo), biologickou filtraci (odbourání cizorodých látek z vody) i ÚV lampy (bojují proti zelenému zákalu vody, ničí choroboplodné zárodky, likviduje mikroorganismy blízko zářiče, ty užitečné ve filtrech, na rostlinách, kamenech a na dně nádrží nechává nepoškozené).

d) Přírodní jezírka

Jedná se o zmenšené kopie vodních ploch v přírodě, musí tedy působit zcela přirozeně. Tato vodní plocha se pak stává domovem mnoha živočichů (žáby, vážky, vodoměry, mloci, atd.) Tato jezírka mívají nepravidelný tvar (stejně tak jako vodní plochy v přírodě) a hustý porost, který postupně přechází v zahradu. V jezírku mohou být i malé rybky (nasazené uměle), ale musí být přizpůsobeny typu filtrace vody. Může se stát, že k jezírku se budou stahovat i kachny a volavky (nedoporučuje se, protože budou jezírko a jeho okolí silně znečišťovat).

e) Jezírka bez filtrace

Obvykle se jedná o přírodní jezírka, u kterých se majitel rozhodl, že mu nevadí, že hladina vody kvete a voda velmi rychle zelená (v důsledku zvýšené koncentrace fosforu a dusíkatých sloučenin). Vodu tak čistí jen rostlinky. U tohoto typu jezírka je jasné, že voda nebude průzračná, naopak může být hnědá, zelená a třeba i zapáchat.

f) Okrasná miniaturní jezírka

Na některých zahradách není dostatek prostoru pro vybudování klasického jezírka (natož toho koupacího), to ale neznamená, že by majitel zahrady měl být zcela ochuzen o vodní plochu na své zahradě. Může se rozhodnout vybudovat miniaturní jezírko (to se může dát nejen na zahradu, ale klidně i na terasu, nebo balkon). Tato jezírka je možné umístit do jakékoliv nádoby (necky, sud, žlab, vana). Pokud plánujeme toto jezírko umístit na balkon nebo terasu, musíme brát při plánování v úvahu i jejich nosnost. Důležité je také zkontrolovat těsnost nádoby, pokud dostatečně netěsní, vyložíme ji speciální fólií (při jejím pokládáním musíme dát pozor, abychom ji nijak nepoškodily). Nesmí se také zapomínat na to, že většina nádob není mrazuvzdorná, a tak bude potřeba jezírko na zimu přemístit. Tento typ jezírka je vhodnější umístit do stínu, aby na něj přímo svítilo maximálně tři hodiny denně (v jezírku je málo vody, a tak by se rychle ohřála a docházelo by k úbytku kyslíku ve vodě). Větší zamyšlení u tohoto typu jezírka vyžaduje i výběr rostlinek, ty by totiž měly být stejně náročné na teplotu a stín. U tohoto typu jezírka docílíme různých hloubkových zón třeba kameny uloženými na dně jezírka.

g) Bio jezírka

Pod pojmem bio jezírka jsou myšlena ta jezírka, která respektují přirozený biotop na zahradě a ta, která nejsou čištěna nijak chemicky, je v nich jen čistá voda. V podstatě se dá říct, že jsou opakem bazénů. Samozřejmě je možné je čistit, ale ne chemicky, k čištění těchto jezírek se používají například mechanické filtrace, nebo mohou být také čištěny biologicky (například zasazením rostlin, které čistí vodu od živin, bakteriemi do jezírka).

Zdroj: Jezírka v zahradě


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jiří Dvořák


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP