Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KYNUTÝ

OBSAH

Recept na pravý český kynutý knedlík

Suroviny:

  • 1 vejce
  • 30 dkg hrubé mouky
  • 1 lžička soli
  • 0,5 ks droždí
  • 150 ml mléka

Postup:

Do mísy nasypte mouku, navrch rozdrobte droždí a přilijte vlažné mléko. Jakmile droždí vzejde, přidejte rozklepnuté vejce a sůl. Potom vše smíchejte a zpracovávejte těsto hnětačem robota nebo v mixéru, či ručně až do hladka. Vypracované těsto přikryjte čistou utěrkou, poprašte moukou a dejte asi na hodinu na teplé místo. Vykynuté těsto poté rozdělte na poloviny. Každou zvlášť znovu propracujte a vytvarujte ji do knedlíkové šišky. Knedlíky nechte ještě asi 10 minut dokynout, otočte je a zároveň dejte vařit osolenou vodu. Do vroucí vody poté vložte kynuté knedlíky tak, že je opět otočíte. Vařte cca 15 minut a po vyjmutí knedlíky ihned propíchejte. Domácí kynutý knedlík se výborně hodí k různým omáčkám a masu. Záleží jen na vašem výběru.

Zdroj: Recepty na knedlíky

Recept na houskový kynutý knedlík v parní troubě

Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 15 g droždí, 250 ml mléka, 1 starší rohlík, 1 vejce, tuk na promaštění, sůl

Technologický postup: Ve vlažném mléce s trochou mouky necháme vzejít rozdrobené droždí. Kvásek poté vlijeme do mísy se zbylou prosátou moukou, přidáme vejce a špetku soli. Vypracujeme těsto, které nesmí být tuhé ani se lepit. Na závěr přidáme na kostičky nakrájený rohlík a zapracujeme. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout na teplém místě. Z vykynutého těsta vytvarujeme tři šišky knedlíků, které necháme ještě 15 minut pod utěrkou odpočívat. Poté šišky přendáme na děrovaný plech a vložíme do předehřáté trouby na režim vaření v páře 96 °C, čas 25 minut. Po uvaření knedlíky vyndáme (nepropichujeme) a promastíme trochou rozpuštěného sádla nebo olejem. Chceme-li knedlíky znovu prohřát, jednotlivé plátky naskládáme na děrovaný plech a dáme do předehřáté trouby na režim vaření v páře 96 °C, čas 8–10 minut.

Zdroj: Parní trouba

Historie chleba

První příprava chleba sahá mnoho let, spíše několik tisíců let do časů před naším letopočtem. V dřívějších dobách se lidé živili lovem a úpravou různé zvěři, tuto obživu později vystřídala úprava a zpracování obilovin a půdních plodin, které v dnešní moderní době nazýváme zemědělstvím. Společně s touto změnou přišla také první zmínka o výrobě chleba. Samozřejmě si ani zdaleka nemůžeme představit dnešní kynutý chléb doplněný různými semínky, kostkami uzenin a podobně. Ale vlastně už v těch dávných dobách se postupně výroba chleba zdokonalovala a upravovala dle daných možností, chutí a fantazie. A kam až celý tento vývoj dokráčel? Vlastně stále ještě kráčí. Dnes a denně na pultech v obchodech můžete vidět další a další nové druhy chleba z různých surovin a se spoustou přísad. Chléb si dnes pořídíte v každém obchodě s potravinami, ale možná právě vy dáváte přednost domácí výrobě a ozkoušeným či novým receptům...

Zdroj: Recept na chleba

Švestkový koláč kynutý

Ingredience: 300 g švestek, drobenka

Ingredience na těsto: 60 g oleje, 60 g másla, 100 g cukru krupice, 1,5–2 dl mléka (podle potřeby), sůl, 1 kostka droždí, 500 g polohrubé mouky, 2 vejce

Ingredience na drobenku: 1–2 lžíce másla, 3–4 lžíce hrubé mouky, 2–3 lžíce cukru moučka, 1 balíček vanilkového cukru

Postup na drobenku: Hrubou mouku smícháme s moučkovým cukrem. Rozpustíme máslo a dáme je ke směsi mouky a cukru. Je dobré přidat sáček vanilkového cukru, který drobenku provoní. Lžící vše promícháme tak, aby se utvořily drobné „žmolky“ – drobenka. Pak už jí stačí jen posypat připravený koláč a dát zapéct.

Postup: Z trošky vlažného mléka, droždí a lžíce cukru si připravíme kvásek. Na pracovní desku prosejeme mouku, kterou špetkou soli osolíme, přidáme cukr, vychladlé rozpuštěné máslo, vejce rozšlehaná v mléce a společně s vykynutým kváskem zaděláme do těsta. Mělo by být „pružné“. Těsto necháme kynout a mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky. Vykynuté těsto roztáhneme na vymaštěný plech, poklademe půlkami omytých švestek, posypeme drobenkou a dáme péct přibližně 45 minut do trouby předehřáté na 175 °C.

Zdroj: Švestkový koláč

Segedínský guláš podle Wiki

Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.

Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.

Zdroj: Segedínský guláš

Houskový knedlík kynutý

Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?

Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.

Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.

Zdroj: Recepty na knedlíky

Lívance versus palačinky

Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.

Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.

Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).

Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.

Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.

Zdroj: Lívanečky


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP