Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ČERNÁ JEŘABINA

OBSAH

Tinktura z aronie

Tinktura (extrakt) z plodu aronie (černá jeřabina, temnoplodec černý). Plody této byliny jsou významným zdrojem široké skupiny vitamínů (B, C, E, P). Díky vysokému obsahu flavonoidů, k nimž patří například hesperidin, quercetin, rutin a jiné, zlepšují produkty z aronie pevnost a pružnost cév. Dále obsahují jód, který harmonizuje činnost štítné žlázy. Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje.

Z důvodu obsahu alkoholu není výrobek vhodný pro děti, těhotné a kojící matky. Tinktura se využívá na problémy se štítnou žlázou, cévy.

Zdroj: Aronie

Poradna

V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERNÁ ŘEDKEV A BÍLÁ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..

Může se na warfarin černá ředkev nebo bílá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ředkev bílá, černá i ředkvičky, to jsou všechno variety jedné rostliny s názvem ředkev setá. Díky tomu mají vzhledem k Warfarinu i stejné účinky a je jedno jestli je barva bulvy bílá nebo černá a nebo jde-li o ředkvičky. Může se konzumovat celá rostlina včetně listů. Kořenová část rostliny - bulva má jen zanedbatelné množství vitamínu K a nemusíte tedy vůbec hlídat snědené množství, i když užíváte Warfarin. Listy ředkve jsou také jedlé, ale ty již obsahují mnoho vitamínu K a listy z jedné rostliny vašemu tělu dodají 30 mikrogramů vitamínu K, což je 1/3 vaší denní dávky.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Dotaz

Černá jeřabina aronie

Do Evropy se tento keř dostal kolem roku 1700, a už tehdy byly jeho plody hojně využívány při léčbě trávicího ústrojí. Původ aronie můžeme hledat na východě Severní Ameriky, kde ji pro její léčivé účinky používali k přípravě pokrmů i indiáni. Nejvýznamnější účinky na lidské zdraví má druh Aronia melanocarpa.

Aronie je keř či menší stromek dorůstající až do výšky 3 metrů, jehož černé plody o velikosti přibližně 1 cm rostou v hroznech. Kvůli barvě bobulí se černé jeřabině říká také temnoplodec. Aronie má temně fialové až černé plody trpké chuti a velikostí podobné borůvkám.

  • Je vhodná pro diabetiky, sportovce, managery, a to díky vysokému obsahu vitamínů A, B1, B2, B6, B 9, C, E, P.
  • Plody aronie jsou vhodné i pro lidi pracující intenzivně na počítači, jelikož napomáhají regeneraci očí, harmonizují působení záření monitorů na organismus, zlepšují paměť, koncentraci a vitalitu.
  • Černé jeřabiny působí i jako prevence proti infarktu, mrtvici a arterioskleróze, nadto mají preventivní využití proti depresím.

Plody aronie se sklízejí koncem léta a začátkem podzimu a mají široké využití v kuchyni. Připravují se z nich chutné marmelády a džemy, sirupy, šťávy, kompoty, likéry, víno, můžeme je sušit nebo použít do moučníků.

Samotné bobule jsou ke konzumaci trochu trpké, přidáním cukru se však trpkost ztrácí a vystupuje chuť připomínající borůvky. I listy černé jeřabiny lze využít.

Odvar z listů se používá jako prostředek ke snížení krevního tlaku, má protizánětlivé účinky a podporuje tvorbu žluče. Celkově je velmi užitečná pro zdraví.

Nyní již na vyzkoušené recepty...

Zdroj: Domácí likér z aronie

Černá jeřabina arónie

Černá jeřabina je považována za velmi cenné ovoce. Plody černého jeřábu se často používají jako základ pro výrobu léčiv. Pěstování je velice jednoduché. Keře se sázejí do sponu 3 x 3 metry, stromy přibližně 5 metrů od sebe. Arónie černá roste bez problémů prakticky všude. V lidovém léčitelství byla hojně zastoupena již v historii, Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné.

Plody se užívají k udržení normálního krevního tlaku a zpomalují kornatění cév. Rutin zpevňuje stěny kapilár, rozšiřuje cévy, a proto se plody a šťáva z nich používají k léčení hypertonie (vysokého krevního tlaku) a také slouží k výrobě léčiv. Plody se doporučují jako prostředek na podporu ledvinových funkcí. Plody čerstvé jeřabiny nemají žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.

List arónie je využíván jako prostředek působící protizánětlivě a žlučopudně. List i plod lze podávat při profylaktické ochraně jaterního parenchymu, například při doléčování žloutenky a na podporu jaterních funkcí. List se dá užívat i v revmatologii, protože zvyšuje vylučování nežádoucích solí z organismu. Přidává se především do čajů na podporu cévního systému v kombinaci s hlohem, pohankou, routou a květem černého bezu.

Arónie hodně působí na chorobně zvýšený krevní tlak. Dokonale využita tak může být v kardiologii, protože vhodná kombinace vitaminu C a pektinů působí při pravidelné konzumaci protiskleroticky. Navíc příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn. Šťáva z arónie má vysoké dietetické a léčebné účinky.

Přímý léčebný účinek mají černé jeřabiny při poruchách činnosti štítné žlázy. Řada případů prokázala, že droga umí činnost štítné žlázy zregulovat, zharmonizovat, takže je použitelná jak při snížené, tak i zvýšené funkci tohoto orgánu.

Zdroj: Džem z aronie

Diskuze

V diskuzi ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.

pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.

Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Jeřabinová marmeláda

Ingredience: 2 l plodů černé jeřabiny, 1 kg krystalového cukru, 1/2 l vína (i ovocného), 1/2 lžičky skořice, 5 hřebíčků (roztlučených), sklenka rumu, větší špetka Sorbanu

Postup: Černé jeřabiny otrháme, nekvalitní plody vyhodíme, ostatní propláchneme teplou vodou a necháme okapat. Vsypeme je do kastrolu, podlijeme vínem a vaříme asi půl hodiny. Potom plody trochu podrtíme, přidáme koření a cukr a povaříme do zhoustnutí. Ke konci varu přidáme Sorban proti plísním a rum. Vařící marmeládu lijeme do menších skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladit. Černá jeřabina je velmi zdravá a účinná na cévní choroby.

Zdroj: Džem z aronie

Diskuze

V diskuzi PLECTRANTHUS PURPURATUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Záděrová.

Potřebovala bych kousek odkoupit jestli někdo může pomoci.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.

pokut rýmovník černá už se nedá zachránit, dostal moc vody, nesmí se přelévat.

Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus

Cena

Černou mast je možné koupit v lékárně, stojí cca 30 Kč.

Černá mast

Zde můžete vidět cenu černé masti.

Ichtyolová mast

Zde můžete vidět cenu Ichtoxylu.

Višňák

Zde můžete vidět cenu Višněvského balzámu.

Zdroj: Černá mast na záněty

Diskuze

V diskuzi KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.

Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Dobrý den Před dvěma roky jsem zasadil dva keře kontejnerovaných borůvek na dvou metrech2 v rašelině, ve vaně z kašírované folie dole propíchané. Nahoře Propustná černá folie a na ní mulčovací kůru. Ranný keř je krásně zelený hojně velikých a šťavnatých plodů. Pozdní keř červenají listy od špičky schnou. Zatím nepadají. Plodů dost, jsou však menší a málo šťavnaté. Keř má méně nových přírůstů. Ještě jsem je neprořezával. Zálivka pravidelná. Za radu / názor/ děkuji.

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení

Černá mast na hnis

Černá mast se nesmí svévolně používat při hnisavých procesech, při kožních nemocech, které vyžadují odbornou léčbu, a při poraněních kůže většího rozsahu, například na proleženiny u dlouhodobě nehybných lidí. Tyto případy vyžadují konzultaci s lékařem.

Také jedná-li se o chronické onemocnění (často se tvořící plísně), je třeba poradit se o užití černé masti s kožním lékařem. Lékař by měl rovněž schválit používání černé masti v době těhotenství. Také miminkům do jednoho roku bychom neměli mast aplikovat bez doporučení lékaře. U starších dětí už konzultace není třeba.

Zdroj: Černá mast na záněty

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.

Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.

Zdravím: Vladimír Neumann Olešnice na Moravě

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.

Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: www.google.com/image… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: www.google.com/image… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.

Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.

Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.

Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku

Černá mast na záněty

Ichtoxyl má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Zamezuje nadměrné tvorbě kožního mazu. Protože působí protisvědivě, zabraňuje tomu, aby si člověk zanášel do rány infekci škrábáním. Dalším účinkem ichtoxylu v černé masti je stahování a prokrvování pokožky, a tím i lepší schopnost hojení.

Černá mast se používá při zhnisání kožních oděrek, menších řezných ran (kuchyňská zranění), při tvorbě akné a trudoviny, při hnisání puchýřů (například na patách – otlaky z malých bot), při vytvoření vřídku (urychlí „dozrání“ a vytečení hnisavého ložiska), při léčbě plísní (na nohách, nehtech, v tříslech a podobně), u drobných omrzlin a podobně.

Zdroj: Černá mast na záněty

Černá mast na akné

Většina mladistvých bojuje s problémem akné. Řešením je Ichtoxyl. Aplikujte jej 2x denně na vyčištěnou pleť v průběhu dvou týdnů a budete spokojeni. Zahojí se i podkožní boláky a opravdu vše skvěle léčí, problém je pouze v tom, že trochu páchne po asfaltu. Jde však opravdu o bezvadný prostředek na léčbu akné, a navíc jej v lékárně seženete za 30 Kč.

Zdroj: Černá mast na záněty

Co je to černá mast

Černá mast, nebo také ichtyolová mast, ichtoxyl mast, má typickou vůni po dehtu, a to proto, že její hlavní účinnou látkou je skutečně léčivý dehet – ichtoxyl. Černou mast nemusíte uchovávat ledničce, skladovací teplota je doporučena v rozmezí od 10 do 25 stupňů Celsia. Stačí tedy běžná bytová teplota (v lékárničce). Jako u všech léků i u černé masti je třeba kontrolovat dobu účinnosti. Starou prošlou černou mast odneste do lékárny k bezpečné likvidaci.

Černá mast se obvykle nanáší přímo na bolavé (postižené) místo, a to dvakrát až třikrát denně. Protože se mast snadno setře (a černá mast zašpiní oblečení nebo ložní prádlo), je někdy vhodnější mast nanést na sterilní mul, ten přiložit na ránu a lehce přelepit náplastí (nebo i převázat obvazem). Převaz provádíme dvakrát denně. Jestliže se poranění, vyrážka nebo „bolák“ nezačnou do tří dnů hojit, je třeba navštívit lékaře.

Višněvského mast, nebo také Višněvského balzám, lidově višňák, se vyrábí ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a ve výsledku je tekutá (Višněvského roztok) a voní po třešních a ta druhá varianta je pak s pixem (bukovým dehtem), je mnohem hustší, spíše už jako mast, a „voní“ po uzeném. Někdy se můžete setkat s názorem, že správný višňák je vždy tekutý, ale není to pravda. Oblíbenější je tužší varianta.

Složení: bismuthi tribromphenolas (sloučenina bizmutu a bromu) 3 gramy; pix fasi (bukový dehet) 5 gramů; oleum ricini (ricinový olej) 100 gramů

Použití:

  • dezinfekce
  • léčba zánětu
  • kožní záněty
  • záděry nehtů
  • akné, nežit (furunkl, karbunkl), komedon
  • hlíza (absces)
  • flegmóna
  • nežit
  • zánět podpažních žláz (hidrosadenitis axillaris)
  • zánět křečových žil (varikoflebitis)
  • infikované kožní vředy

Pokud tedy není k dostání černá mast, jde nahradit Višněvského balzámem, který obsahuje léčivý dehet z buku a několik různých olejů.

Zdroj: Černá mast na záněty

Plod durmanu obecného

Plodem durmanu je tobolka s nápadnými ostny, obsahující černá semena. Plodem je vejcovitá až obvejcovitá ostnitá zelená tobolka, až 5 cm dlouhá, pukající čtyřmi chlopněmi. Uvnitř plodu se může vyskytovat téměř 400 semen, která jsou tmavě hnědá až černá, oválná až ledvinovitá, zploštělá, 3,5 mm velká. Na jedné rostlině může dozrát až několik tisíc semen. Durman se rozmnožuje semeny, která mají po uzrání poměrně dobrou klíčivost, zvyšující se ještě po přezimování. Semena klíčí až při vyšších teplotách později na jaře, avšak poté začíná velmi rychlý růst. Klíčivost si semena udržují v půdě několik let, klíčí i z 5cm hloubky. Šíří se do okolí mateřské rostliny, na ornou půdu osivem, chlévským hnojem, kompostem, balíčkovanou sadbou.

Zdroj: Durman alias trumpety

Srovnání havrana, vrány a krkavce

Mnoho lidí si plete krkavce s havranem, ovšem rozdíl je zcela jasný, a to i laikům. Krkavec má černý zobák, jenž je na vrchní straně u kořene opeřený, kdežto havran má zobák šedohnědý a neopeřený.

Při rozlišování může napovědět i velikost ptáka: krkavec velký je výrazně větší než vrána a havran. Jak již bylo řečeno, rozpětí jeho křídel je 120–130 cm, má výrazný zobák a mohutný trup. Zatímco ti největší havrani a vrány váží asi 600–700 g, krkavec může dosáhnout hmotnosti až 2 kg. Krkavec má černou barvu peří, zobáku i nohou a na hrdle mu charakteristicky odstává kovově lesklé peří. Ocas je klínový (podle toho lze krkavce i v letu odlišit od vrány či havrana).

Havran polní (latinský název Corvus frugilegus) je podobně velký jako vrána a na první pohled ho od ní neodlišíte. Pozorné oko však snadno najde spoustu výrazných rozdílů. V první řadě se jedná o barvu: havraní peří má namodralou barvu a leskne se. Dalším rozpoznávacím znakem je zobák: vrána má zobák černý, havran spíše do šeda a olysalý. Havrana rozeznáte spolehlivě od vrány také podle kalhotek: tak se nazývá odstávající opeření na končetinách, které mají pouze havrani (ne vrány ani krkavci). Konečně havran se liší i způsobem chování: vrány vydrží na zemi spíše kratší dobu, kdežto havrani po zemi běhají delší dobu a rádi.

Havrani k nám přilétají na zimu, většinou v obrovských hejnech. Někteří havrani u nás žijí i v létě, ale ti pak na zimu odlétají do teplých krajin západní Evropy.

V rámci druhu vrána obecná (latinský název Corvus coronese) se rozlišují dva poddruhy, a sice vrána šedá (šedivka) a vrána černá, které obývají různá místa. Jak naznačuje jejich pojmenování, vrána černá je spíš černá, vrána šedá spíše šedivá. V místech, kde se oba poddruhy kříží, mají vrány různě barevné peří. Vrána černáčerná křídla, její peří však není tak lesklé jako havraní. Vrána šedá má černá pouze křídla, ocas a hlavu, zbytek těla je šedivý. Oba poddruhy mají asi metrové rozpětí křídel. Můžete je vidět téměř kdekoliv: žijí v lesích a na polích, ale i na smetištích. Vrány u nás zůstávají celý rok.

Zdroj: Krkavec

Pěstování

Aronie jsou svými plody podobné jeřábům, u nás se pěstují tři druhy: Aronia melanocarpa (temnoplodec černý), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec třešňolistý). Z hlediska využití plodů je asi nejlepší Aronia melanocarpa.

Chokeberry (černá jeřabina) je v různých jazycích romanticky nazývána jako „černá perla“, „černý jeřáb“. Černý jeřáb je ovocný strom nebo keř. Plody aronie jsou zaoblené (podobné borůvkám), černé s modravým nádechem, o průměru cca 12 mm, mají trpkou chuť (něco jako kříženec jablka, borůvky a černého rybízu).

Temnoplodec, takzvaný žen-šen střední Evropy, pochází ze Severní Ameriky. V našich zeměpisných šířkách roste i na keřích nebo roubovaných stromech, je velmi trvanlivý a po sklizni jeho plody vydrží až 2 měsíce. Velkým propagátorem černého jeřábu byl ruský biolog Ivan Mičurin. V lidovém léčitelství byl hojně zastoupen již v historii, Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné. Černá jeřabina je považována za velmi cennou superpotravinu, která snižuje krevní tlak, tlumí bolest, zlepšuje metabolismus, je vhodná i pro diabetiky, zlepšuje pevnost a pružnost cév, harmonizuje činnost štítné žlázy.

Aronie se pěstuje většinou jako keř, v tom případě dorůstá do výšky asi 2 m a šířky 1,5 m, nebo se roubuje na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou, pravokořennou). U nás se nejčastěji pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je to rostlina samosprašná. Díky nenáročnosti pěstování a ošetřování a pravidelné úrodě představuje také výrazný ekonomický efekt pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají nebo je ozobávají ptáci. To, co potřebujete pro vlastní spotřebu, lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.

Rostlina má ráda dostatek slunce, proto vybírejte slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujte, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.

Aronie je velmi nenáročná na půdu, stačí jí pouze slunné místo. Jako okrasné se pěstují tři druhy, z hlediska užitkovosti a léčivé hodnoty plodů je nejvhodnější právě Aronia melanocarpa.

Dobře snáší teploty až do minus třiceti pěti stupňů Celsia a netrpí na choroby a škůdce. Kvete v měsíci květnu bílými květy. Má oválné listy, které vás na podzim potěší všemi barvami, a to včetně krvavě červené. Pravidelně a brzy plodí. Tmavě fialové, téměř černé plody přitahují pohledy už od července. Pro lepší úrodu keř prosvětlete průklestem. Jeřabinu můžete vysadit i jako živý plot (v takovém případě vysaďte sazenice na vzdálenost 80 centimetrů od sebe).

Keř

Aronie se pěstuje většinou jako keř, bývá vysoká asi 2 m a široká 1,5 m. Zastřihovat nepotřebuje, na koncích větviček naopak mívá nejvíce plodů. Pěkný kompaktní tvar si ostatně drží i bez úprav, pročež se hodí i do volně rostoucích živých plotů.

Keříčkové sazenice můžeme získat řízkováním, odnožemi (kořenovými odkopky), hřížením, dělením keřů a také ze semen, protože potomstvo si celkem dobře podržuje vlastnosti matečné rostliny. Je však třeba sledovat semenáčky a při případných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody a podobně) nekvalitní jedince po vzoru přírody odstraňovat.

Vhodný termín k výsadbě je v průběhu října až do poloviny listopadu.

Nero

Nero je odrůda černého jeřábu s velkými listy i plody, které jsou asi dvakrát větší než kuličky černého rybízu. Jsou pevné, měknou až po prvních mrazech a množství vitamínu C jim dodává pikantní chuť. Dají se zpracovávat stejně jako jedlé jeřabiny nebo rybíz: buď čerstvé do ovocných salátů či pohárů, nebo se z nich připravují výborné kompoty, marmelády, šťávy a vína. Dají se i dobře sušit, aniž by podléhaly plísním. Plody lze sklízet postupně od září do konce října, neboť zralé vydrží dlouho na rostlině, kde se nekazí.

Černý jeřáb je nižší až střední keř o výšce 1,5–2 m, nebo bývá roubovaný na polokmínek. Listy jsou sytě až temně zelené, lesklé, což z něj činí velmi atraktivní keř do živých plotů. Bonusem je jeho podzimní zbarvení s barvami od temně oranžové po zářivě karmínově červenou. Je samosprašný a nepotřebuje stříhat, není-li pěstován v živém plotu. Je nenáročný na půdu a zcela mrazuvzdorný do cca -40 °C.

Odrůda Nero byla vyšlechtěna ve Velkých Losinách v druhé polovině 20. století. Má velké plody, hodně šťavnaté a vyniká velkou plodností. Podle mnoha degustací je zřejmě nejchutnější odrůdou aronie vhodné pro přímý konzum či zpracování.

Strom

Aronie jako strom se pěstuje ve tvaru zákrsků, čtvrtkmenů, polokmenů i vysokokmenů. Stromky se vysazují 3–5 m od sebe. Hodí se i do vyšších a horských poloh, kde bez problémů prosperují. Vhodné jsou i do malých zahrádek.

Klidně lze u aronie stromek vypěstovat i ze semínka. U tohoto způsobu se ale můžete setkat s matečnými rostlinami, které nejsou v žádném případě ideální a vykazují minimální plodnost. Nekvalitní rostliny je pak zapotřebí odstranit.

Zdroj: Aronie

Rizika u černé masti

Odborníci upozorňují na fakt, že místa potřená černou mastí není vhodné vystavovat slunci (nebo soláriu).

Méně častými nežádoucími projevy při aplikaci černé masti může být lehké svědění a pálení, které však po chvíli ustane. Vzácným nežádoucím účinkem je výsev drobné vyrážky nebo místní zduření. V takovém případě není vhodné mast používat a měla by následovat porada s kožním lékařem nebo s lékárníkem.

Zdroj: Černá mast na záněty

Černé skvrny v puse

Černý flek v ústech nebo černá skvrna mohou signalizovat tvorbu pigmentů. Pigmenty se dají rozdělit podle toho, odkud jsou získávány. Dělí se na:

  • exogenní – z vnějšího prostředí; příkladem časté exogenní pigmentace je například tetováž dásně amalgámem;
  • endogenní – z vnitřního prostředí; mezi endogenní pigmenty patří produkty rozpadu krevního barviva a melanin, který mimo jiné udává zabarvení pleti.

Zdroj: Tmavá skvrna na dásni

Péče o půdopokryvné růže

Pěstování je jednoduché. Napadení houbovými chorobami (černá skvrnitost, padlí) bychom se za normálního průběhu počasí neměli obávat. Tyto růže jsou nenáročné, postačí jim obvyklá hlinitá zahradní půda a místo na slunci. Pokud je půda neúrodná a má špatnou strukturu, zlepšíme ji na celé ploše do hloubky asi 30 cm kompostem a plnými hnojivy. Před výsadbou musíme dát dobrý pozor na vytrvalé plevele (pýr, pcháč, smetanku, svlačec, pryskyřník, přesličku, mléč), jejich pozdější udolání je v porostu růží skoro nemožné. Půdu tedy připravujeme s časovým předstihem. I když půdopokryvné růže často nakupujeme jako kontejnerované, je přece jen nejlepší sázet je na podzim nebo brzy na jaře. Do půdy sazenice ukládáme poněkud hlouběji (o 5 cm) a rostliny radikálně seřízneme, aby dobře rozvětvily. Půdopokryvné růže vysazujeme na vzdálenost asi 50 cm (4 ks na 1 m2) a dobře je zalijeme.

Zdroj: Půdopokryvné růže


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP