Technologický postup: Morkové kosti omyjeme, vložíme do nepřilnavého pekáčku a dáme je zezlátnout do trouby (cca 20 minut při teplotě 220 °C). Pekáček můžeme lehce vymazat olejem. Mezitím si oloupeme zeleninu, pokrájíme ji na kusy a orestujeme na troše másla do zlatova. Do hrnce vložíme zeleninu, koření, lehce vychladlé kosti a vše zalijeme studenou vodou (asi 1,8 litru – něco se během vaření odpaří). Táhneme na mírném ohni, dokud nás to bude bavit. Čím déle tím lépe (minimálně 3 hodiny). Pak přecedíme.
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: 500 g hovězího masa, 250 g hovězích kostí, 1 cibule, 2 stroužky česneku, voda, sůl.
Technologický postup: Dobře oprané kosti a lehce naklepané maso zalijeme studenou vodou, osolíme, zakryjeme poklicí, zvolna přivedeme k varu a pozvolna vaříme 2–3 hodiny, až je maso měkké. Polévku scedíme a osolíme. Cibuli a česnek nakrájíme na drobno, přidáme do scezené polévky a povaříme asi 10–15 minut.
V naší poradně s názvem HNĚDÉ SKVRNY NA NOHÁCH NA HOLENI KOSTI I NÁRTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kucapova.
Dobrý den mám cukrovku a trápí mně sbarvení kůže na nohou a na kotníku jsou vidět malé žilky na koho se mám obrátit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skvrny na holeni při cukrovce jsou diabetická dermopatie. Mohou vypadat jako jednoduché stařecké skvrny. Ale nejsou. Vysoká hladina cukru v krvi při cukrovce poškozuje malé krevní cévy a způsobuje tyto nahnědlé skvrny. Tyto kulaté, drsné skvrny se často objevují právě na holeních. Dermopatie je obvykle neškodná a měla by sama odeznít do 18 měsíců. Ale také může vydržet déle. Proti opakování vám může pomoci, když udržíte krevní cukr v terapeutických hodnotách.
Malé žilky na kotníku může být Granuloma Annulare. Nedá se s jistotou říct, že souvisí s cukrovkou, protože přesná příčina není známa. Vypadají jako drobné červené hrbolky kolem kotníků, rukou, nohou nebo horní části paží a jinde. Může to být reakce na zánět. Váš lékař se může pokusit léčit je pomocí krémů nebo injekcí. Pokud jsou vaše příznaky mírné, nebudete potřebovat žádnou léčbu.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži.
Studená metoda zavařování: Naplňte své sklenice volně kousky masa a ponechejte 3 cm od okraje. U půllitrových sklenic na vrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičky soli pro litrové sklenice.
Horká metoda: Kuře lehce opečte (můžete vařit nebo péct). Naplňte své sklenice lehce předvařeným horkým kuřecím masem a zalijte horkým kuřecím vývarem nebo vodou, ponechte 3 cm volného prostoru. U půllitrových sklenic navrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičku soli pro litrové sklenice.
Odstraňte vzduchové bubliny ze sklenic pomocí zavařovacího náčiní nebo nože.
Otřete okraje sklenic, upravte víčka/kroužky a zavařujte v tlakové nádobě následovně: U sklenic bez kosti zavařujte půllitry 75 minut a litry 90 minut. U sklenic s kostí zavařujte půllitry 65 minut a litry 75 minut.
U tlakových nádob se ujistěte, že zavařují při tlaku alespoň 65 kPa.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Ingredience: 500 g hovězích žeber s masem, 500 g morkových kostí, 1,5 kg kostí harfa, sůl, 20 g celého černého pepře, 10 g celého nového koření, 5 listů bobkového listu, 300 g mrkve, 300 g petržele, 300 g celeru, libeček, nať z kadeřavé petržele, 200 g pórku, voda.
Technologický postup: Kosti necháme zatáhnout v troubě na 220 °C cca 15 minut (až budou mírně do zlatova opečené). Mezitím v hrnci na sucho opražíme divoké koření a zalijeme ho vodou (měla by sahat do ¾ hrnce), přidáme očištěnou mrkev, petržel, celer, pórek (v celku) a vše přivedeme k varu. Potom do hrnce vložíme pečené kosti, necháme ještě cca 2 minuty zprudka zavařit a poté plamen ztlumíme, aby vývar lehce bublal, ne se úplně vařil. Nakonec osolíme a přidáme bylinky. Pokud se na vývaru tvoří pěna, sbíráme ji naběračkou nebo jemným sítkem. Vývar necháme táhnout minimálně 5 hodin, ale můžeme až 10 hodin. Hotový vývar přecedíme přes jemné sítko nebo plátno (nejlepší jsou staré pleny, ty nové nepropouští). Maso z kostí obereme a natrháme po vláknu, zeleninu vyhodíme. Když budeme vývar používat k přípravě polévky, uvaříme si v něm zeleninu novou. Nakonec dosolíme. Tip: Pokud chceme mít vývar světlý, kosti nepečeme, ale spaříme je (přelijeme vroucí vodou).
Také si můžeme udělat dvojitý vývar, a to tímto způsobem: po 5 hodinách tažení vyjmeme kosti a maso a upečeme nové kosti, které do vývaru vložíme, necháme lehce zavařit a táhneme znovu 5 hodin.
Vývar během vaření nemusíme hlídat, proto je výhodné ho připravovat přes noc.
Ossobuco je milánská specialita z plátků telecí kližky přeseknutých přes morkovou kost a dušených se zeleninou, bílým vínem a vývarem. Často bývá doplněno omáčkou zvanou gremolata a tradičně se podává s risotto alla milanese, rizotem po milánsku.
Existují dva typy ossobuka:
moderní a mnohem populárnější kuchařský recept zahrnuje rajčata, mrkev, celer a cibuli;
starší verze, tzv. ossobuco in bianco, je ochucena skořicí, bobkovým listem a gremolatou a rajčata neobsahuje.
Telecí ossobuco – prodává se obvykle mražené cca 1 kg. 1 plátek by měl mít hmotnost cca 150 až 250 g. Pokrm se připravuje je výhradně z telecího masa nařezaného na plátky (hovězí kližka zadní s kostí).
Kližce s kostí se říká osso bucco (čteno jako osobuko) a patří k největším pochoutkám. Tradičně jde ale o telecí zadní nožičku. Osso bucco je milánská specialita z plátků telecí kližky přeseknutých přes morkovou kost a dušených se zeleninou, bílým vínem a vývarem. Často bývá doplněno omáčkou zvanou gremolata a podává se tradičně s rizotem po milánsku. Existují dva typy osso bucca: moderní verze, v níž jsou rajčata, a původní verze, která je neobsahuje. Starší verze osso bucca je ochucena skořicí, bobkovým listem a gremolatou. Moderní a mnohem populárnější kuchařský recept zahrnuje rajčata, mrkev, celer a cibuli. Gremolata je volitelným doplňkem.
Absces měkkých tkání vzniká u horizontálního typu resorpce (u supraalveolárních parodontálních kapes, jako zánět chobotu). Absces je lokalizován do stěny parodontálního chobotu (kapsy), projevuje se otokem, bolestivostí, u vyzrálejších forem dojde i ke žlutavému prosvítání hnisu. Zub bývá citlivý na poklep. Po odtažení gingivy od zubu dojde většinou k evakuaci hnisu. Absces kostní postihuje spongiózu kosti a vzniká u vertikálního typu resorpce. Nápadná je silná poklepová bolestivost, někdy se vyskytuje i třesavka. Po odtažení gingivy od zubu nedochází k evakuaci hnisu. Pozdním následkem může být sekvestrace postižené kosti. Tato forma abscesu je poměrně vzácná.
Ingredience: voda, 10 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření, sůl, pažitka, 250 g petržele, celerová nať, 600 g hovězích kostí, 1 stroužek česneku, 250 g celeru, 150 g mrkve, libeček, 500 g hovězích žeber, petrželová nať, 1 cibule.
Technologický postup: Zeleninu očistíme. Maso a kosti opláchneme pod tekoucí vodou. Vložíme je do hrnce společně se všemi přísadami. Zalijeme studenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou asi 2,5 hodiny od doby varu. V žádném případě nesmí vřít polévka klokotem, poněvadž by se zakalila. Pěnu není nutné sbírat. Po vypnutí sporáku necháme hovězí polévku asi 10 minut stát, aby se vše usadilo. Uvařenou zeleninu vyjmeme a nakrájíme. Potom hotovou polévku přecedíme a vložíme do ní zvlášť uvařené nudle, nakrájenou zeleninu, na kostičky nakrájené uvařené maso a polévku hojně zasypeme nasekanou zelenou petrželkou či pažitkou.
Tipy: Použijeme řídké kosti (špikové), jelikož morkové kosti jsou příliš tučné a polévka je pak hodně mastná. Mrkve se dává méně než celeru a petržele, protože po ní polévka sládne. U cibule sloupneme jen vrchní (ošklivou) slupku, zbytek zlatých slupek necháme – prospějí barvě polévky. Podle chuti můžeme přidat i jinou zeleninu.
Ingredience: 700 g vepřové kotlety s kostí v celku, 2 ks jarní cibulky, 1 ks jablka, 45 g vlašských ořechů, 100 g sýru Niva, sůl, pepř mletý, 1 lžíce olivového oleje
Technologický postup: Na kostičky nakrájené oloupané jablko smícháme v misce s rozdrobeným sýrem, nasekanými ořechy a nasekanou jarní cibulkou, tím nám vznikne směs, kterou budeme kotlety plnit. Očištěnou a omytou kotletu nakrájíme na silné plátky mezi žebry, plátky nařízneme po obvodu až ke kosti, aby vznikla kapsa. Každou kapsu naplníme částí připravené náplně a maso sepneme párátky. Kotlety položíme na plech, potřeme olejem, osolíme a opepříme. Grilujeme v troubě pod rozehřátým grilem na 200 °C asi 6 až 8 minut. Potom kotlety obrátíme a grilujeme dalších 6–8 minut dozlatova.
Parodontální chobot (kapsa) se rozděluje podle vztahu dna chobotu k vrcholu alveolární kosti. Choboty, jejichž dno zasahuje pod vrchol alveolárního výběžku, se označují infraalveolární (kostní), choboty končící nad alveolárním výběžkem jsou supraalveolární. U supraalveolárních chobotů se nachází resorpce horizontální, u intraalveolárních vertikální.
