Čajovník

Zahrada

Zveřejněno dne 4.3.2016

Snad všichni vypijeme za život alespoň jeden šálek čaje. Spousta lidí si na něm dokonce vypěstuje doslova závislost. Popíjíme ho při snídani, během dne, nahrazuje nám kávu. Angličané si bez „čaje o páté“ jen těžko představí svůj režim dne. Čaj černý, zelený, bílý, sypaný, v sáčku, s různými příchutěmi se stal pro většinu z nás neodmyslitelnou součástí života.



Rostlina čajovník

Čajovník (Camellia) je stálezelená rostlina pocházející z Jihovýchodní Asie pěstovaná hlavně v tropických a subtropických oblastech, v různých nadmořských výškách. Je to poměrně nenáročná rostlina, která ale vyžaduje celoročně velké množství srážek a má ráda polostín. Na některé plantáže se dokonce před vysazením čajovníku zasadí vyšší stromy, které mu následně tento stín zajistí. Keře čajovníku dorůstají výšky 5 – 15 m, listy mají různou velikost (délka 3 – 25 cm, šířka 1 – 10 cm) s krátkými stonky, bílými květy a plody podobnými ořechu s jedním až třemi semeny. Na plantážích se ale sestřihávají na výšku 1 metru pro pohodlnější sklizeň. Čajové lístky se dají sklízet nejdříve po třech letech a rostlina je produkuje přibližně třicet let. Sklízejí se celé mladé výhonky tvořené listovým pupenem a dvěma až třemi přilehlými lístky. Říká se jim „tips“ nebo „fleš“. Ty s nejmladšími lístky jsou nejkvalitnější. Sběr je většinou ruční, a to buď prsty, nebo nůžkami. V Japonsku se používají speciální stříhací stroje a čaj se zde připravuje nejen z lístků, ale i z větviček. Říká se mu kikuča a vyznačuje se výraznou hořkou chutí. Doba sklizně se liší podle druhu čaje, místa pěstování a je přizpůsobena hlavně srážkám. Čaje nižší třídy se sklízejí celoročně, kvalitnější však jen dvakrát až třikrát do roka. Například plantáže Darjeelingu pro čaj nejvyšší kvality využívají jen sklizeň lístků v únoru a březnu. Podzimní sklizeň pak používají jen do směsí, neboť je kvalitativně o několik tříd níže.

Všechny druhy čaje – černý, zelený, bílý, žlutý aj. – pocházejí se stejné rostliny čajovníku. Liší se pouze stupněm fermentace neboli přirozeným kvasným procesem, kdy dochází k oxidaci lístků a změně jejich chemických vlastností. Fermentace je první fází zpracování čaje. Následuje zavadnutí (ztráta křehkosti lístků, aby se dále nedrtily), rolování (narušení buněčné struktury pro uvolnění chemických látek), sušení (snížení obsahu vody v lístcích pod 3%) a konečné třídění.

První ucelené pojednání o čajovníku a čaji bylo sepsáno v 2 již v 7. – 10. století v Číně. Ta je považována za kolébku čaje. Odtud se pak rituál pití čaje rozšířil do sousedního Japonska. Z čínského znaku také pocházejí současné názvy čaje. Z kantonské čínštiny „čcha“ například portugalské „chá“ nebo české „čaj“, z oblasti Tchaj-wanu „čche“ pak anglické „tea“ nebo francouzské „thé“. Pro svou výjimečnou chuť a blahodárné účinky se čaj stal oblíbenou obchodní komoditou a po vodě nejoblíbenějším nápojem na světě vůbec. Plantáže čajovníku najdeme v současnosti nejen v Číně (největší producent čaje) a Japonsku, ale i v Indii, Indonésii, Vietnamu, na Kavkaze, Srí Lance, Tchaj-wanu, Jávě, Sumatře. Dokonce i v Evropě (Gruzie a Azorské ostrovy) a Jižní Africe.


Čajovník čínský (Camellia sinensis)

Můžeme se setkat i s jeho synonymem Thea sinensis. Zajímavostí je, že název celého rodu Camellia (čajovníkovité) je odvozen od příjmení českého jezuitského misionáře, botanika a lékárníka Jiřího Josefa Kamela, který působil na Filipínách. Systematika celého rodu není ale zcela ustálená. V poslední době je jako jediný druh celého rodu uváděn čajovník čínský (camellia sinensis). Je menšího vzrůstu (kolem 2 – 3 m) a s menšími lístky, který je vhodnější pro pěstování ve vyšších subtropických pásmech. Je mrazuvzdorný, snese i teploty minus 10 stupňů. Údajně pod sněhovou pokrývkou vydrží i mínus 24 stupňů! Někdy ale může být samostatně vyčleněn i čajovník assamský (camellia assamica). Ten je naopak vyšší (může dorůst i 20 – 30 m), s většími a světlejšími listy. Pěstuje se ve všech nadmořských výškách tropického pásma. Na rozdíl od varianty sinensis je nutno ho před poklesem teploty pod bod mrazu chránit. Někdy se můžeme setkat ještě s další variantou, kterou je čajovník indonéský (ceylonský), typický pro hornaté oblasti tropů.


Pěstování čajovníku doma

Čajovník je velmi přizpůsobivou rostlinou. Byl vyšlechtěn i do odrůd, které lze pěstovat v různých klimatických podmínkách, tedy i u nás. Po celý rok by měl mít vlhkou, nikoli však přemokřenou půdu (ideálně rašelinu) a zastíněné stanoviště. Pokud ho budete pěstovat v květináči, v létě ho umístěte ven, naopak na zimu přesuňte do světlé místnosti s teplotou mezi 10 – 15 stupni. Pravidelně každé dva roky na jaře (březen) ho přesaďte do větší nádoby, nejlépe do rašeliny a zalévejte měkkou vodou. Pozor ale na poškození kořenového balu, čajovník okamžitě shodí listy. Doroste vám do výšky maximálně kolem 2 metrů. Květů se dočkáte až za dva roky od vysazení. V bytě ho ale musíte opylovat uměle štětečkem. Doma pak můžete sklízet mladé listové pupeny a připravit si z nich výtečný zelený čaj. Většinou se ale čajovník pěstuje jako dekorativní rostlina, a to buď ze semen, nebo z řízků.


Prodej semen

Semena zakoupíte v zahradnictvích nebo na internetu. Před samotným výsevem se doporučuje namočit je na dva až tři dny do vlažné vody. Poté zasejte do rašeliny nebo speciálního substrátu pro jejich pěstování. Umístěte na místo s teplotou cca 20 – 25 stupňů. Za dva až čtyři týdny se vám objeví mladé rostlinky. Přesaďte je do samostatných květináčků a cca po půl roce začněte s jejich zaštipováním (rostlinka by měla mít minimálně 12 cm). Nejen, že získáte čajové lístky pro výrobu domácího čaje, rostlina vám pak i pěkně zkošatí.

Prodej sazenic

Řízky zájemci získávají, jak se dá. Od svých známých, na doporučení nebo pátrají na internetových stránkách pěstitelů exotických rostlin. Pokud je seženete, měly by být čerstvé a zdravé (bez škůdců). Doporučuje se namočit je do stimulátoru a před zasazením do rašeliny nebo substrátu je oklepnout. Vzrostlé rostliny nabízí v internetovém prodeji např. subtropické zahradnictví Kruh. Mladé rostliny čajovníku jsou zvláště náchylné na přelití a mají rády vlhký vzduch.


Čajovník australský

Takto bývá označována rostlina resp. strom kajeput střídavolistý (melaleuca alternifolia), který ale nemá s klasickým čajovníkem vůbec nic společného. Svůj název získal od charakteristického tvaru stromu do písmene „T“. Odtud T-tree, což bylo později zkomoleno na „tea“ tree. Patří do čeledi myrtovitých a v přírodě se vyskytuje pouze v jediné oblasti na světě – v bažinatých oblastech Nového Jižního Walesu v Austrálii. Je to stále zelený strom s výškou do 5 metrů. Jeho černý kmen je potažen bělavou kůrou, listy jsou lepkavé a bílé drobné květy tvoří husté klasy. Domorodí obyvatelé Austrálie znali léčivé účinky jeho listů již od dávných dob. Naopak pro bílé přistěhovalce byly tyto stromy plevelem a spousta jich byla vymýcena kvůli získání pastvin a půdy pro jejich farmy. Až v 19. století došlo k velkému rozmachu využití unikátního oleje získávaného destilací z listů těchto stromů, který se vyznačuje výraznou a nezaměnitelnou vůní trochu podobnou eukalyptu. Již australští vojáci za druhé světové války měli povinně olej ve svých lékárničkách. Po objevu penicilinu a jiných antibiotik ale upadl Tea Tree olej téměř v zapomnění. Naštěstí v posledních letech, kdy se stále více lidí přiklání k využití přírodní medicíny, se znovu objevuje i Tea Tree. A byla by obrovská škoda tohoto unikátu nevyužívat! Patří totiž k nejsilnějším přírodním antiseptikům. Dokáže si poradit a zničit široké spektrum bakterií, plísní, kvasinek, dokonce se osvědčuje i proti některým virům. Působí protizánětlivě, lze ho inhalovat při rýmě, kloktat při bolestech v krku, parodontóze i bolavých dásních, nanášet ho na opary, afty nebo místa poštípaná hmyzem. Podporuje hojení lehkých popálenin a drobných zranění, je vhodný při plísňových onemocněních kůže, nehtů, při vaginálních problémech. Představuje také účinný přírodní repelent, využívá se i jako prevence proti vším, hlavně u dětí (při mytí hlavy přidáte pár kapek do šampónu). Je součástí mnoha kosmetických přípravků (mýdel, sprchových gelů, šampónů i krémů). Vzhledem ke zcela unikátním vlastnostem by lahvička s Tea Tree olejem neměla chybět v žádné domácí lékárniče . Při jeho koupi dejte ale pozor na kvalitu. Optimální je, aby olej obsahoval cca 40% účinné látky tetraterpenu terpinenu.

Autor: © Ing. Romana Šebková

referenční odkaz

ŠEBKOVÁ, Romana. Čajovník [online]. ČeskéNápady.cz, 2016-03-04. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS