Brunnera macrophylla

Zahrada

Zveřejněno dne 9.10.2016

Pomněnkovec velkolistý je u nás poměrně málo známá rostlina, která si nenárokuje zvláštní péči. Své příznivce si může získat modrými jemnými kvítky, velmi podobnými pomněnce, a také výraznými listy.



Pomněnkovec velkolistý

Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.

Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.

Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.

Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.

Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu především listem. V době květu jsou listy tohoto nádherného kultivaru drobné. Postupně se zvětšují a dosahují až 20 cm. Velmi působivé listoví srdcovitého tvaru je v základu šedozelené s bílým probarvením. Dlouhé řapíky jsou hustě nahloučené těsně vedle sebe, proto se pomněnkovec používá s úspěchem jako půdopokryvná rostlina.

Prostor, na který tuto půdopokryvnou trvalku vysadíte, bude od jara až do podzimu atraktivní. Zvlášť dobře se pomněnkovci daří v podrostu listnatých stromů, miluje totiž polostín a hlubokou humózní půdu.

Druhy

Jack Frost je velmi atraktivní kultivar s působivým listovím a jemným kvetením. Jak již český překlad napovídá, je pomněnkovec nápadně podobný pomněnkám, i když pouze tvarem a barvou květu. Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Po odkvětu se samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu především listem. V době květu jsou listy tohoto nádherného kultivaru drobné. Postupně se zvětšují a dosahují až 20 cm. Velmi působivé listoví srdcovitého tvaru je v základu šedozelené s bílým probarvením. Dlouhé řapíky jsou hustě nahloučené těsně vedle sebe, proto se brunnera používá jako půdopokryvná rostlina. Dorůstá do 40 cm výšky.

Sea Heart vynikne svými velkými tuhými listy, které jsou stříbrné s tmavě šedozeleným okrajem a žilnatinou. Listy jsou velmi odolné proti popálení od slunce, pokud rostou v dostatečně vlhké půdě. Také se zdá být odolnější proti háďátkům. Květy jsou blankytně modré s bílým středem a s postupným odkvétáním blednou do levandulové až fialovorůžové, což dává porostu jakýsi dvoubarevný odstín květů.

Silver Heart má stříbrné listy s tmavě zelenými okraji a žilnatinou. Velké srdčité listy jsou tlustší než u ostatních kultivarů, což je činí méně náchylné na popálení, tudíž se hodí na slunečnou pozici (v dostatečně vlhkých půdách).

Variegata je velmi atraktivní kultivar s působivým listovím a jemným kvetením. Jak již český překlad napovídá, je pomněnkovec nápadně podobný pomněnkám, i když pouze tvarem a barvou květu. Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích. Po odkvětu se samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu především listem. V době květu jsou listy tohoto nádherného kultivaru drobné. Postupně se zvětšují a dosahují až 20 cm. Velmi působivé listoví srdcovitého tvaru je v základu šedozelené s výrazným stříbřitým okrajem. Dlouhé řapíky jsou hustě nahloučené těsně vedle sebe, a tak se pomněnkovec používá s úspěchem jako půdopokryvná rostlina. Dorůstá do výšky 40 cm. Tento kultivar je odolnější vůči přímému slunečnímu svitu, přesto je vhodnější respektovat klasické stanovištní požadavky a dostatek vláhy.


Pěstování

Pomněnkovec je hlízovitá trvalka, která má ráda mírně přistíněné stanoviště, kde dokáže dokonale rozvinout své atraktivní listy. Není invazní, nerozsévá se kolem sebe, ani se oddenky neplazí po celé zahradě. Zůstává na svém stanovišti a do čím dál většího a atraktivnějšího trsu se rozšiřuje pomalu. Potřebuje propustnou, vlhkou a chladnou zem. Rostlina je plně mrazuvzdorná cca do -40 C.

Tato trvalka je vhodná pro polostinná stanoviště. Pokud jsme pro ni zvolili stanoviště spíše slunné, musí mít neustále dostatek vláhy v půdě. Jestliže trpí jejím nedostatkem, svěsí listy, aby vypařovala co nejméně vlhkosti. Dobře roste i v suchém stínu. Obvykle ji tedy vysazujeme do popředí záhonů, případně pod stromy.

Množení

Pokud nás rostlina zaujme natolik, že zatoužíme mít vícero exemplářů, získáme je dělením na podzim nebo na jaře. Množíme dělením trsů, a to nejlépe v březnu, semena sejeme ihned po dozrání. Nejlépe se jim bude dařit na vlhčích místech u vodních partií.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Cephas


referenční odkaz

VINŠ, Michal. Brunnera macrophylla [online]. ČeskéNápady.cz, 2016-10-09. Dostupné online.

Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS